Vratislavské knížectví: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
Slezské knížectví |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| název = Vratislavské knížectví |
| název = Vratislavské knížectví |
||
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis |
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis |
||
| rok vzniku = [[ |
| rok vzniku = [[1138]] |
||
| rok zániku = [[1335]] |
| rok zániku = [[1335]] |
||
| více před = |
| více před = |
||
| před 1 = |
| před 1 = Polské království (1025–1385) |
||
| před 1 vlajka = |
| před 1 vlajka = Kingdom of Poland-flag.svg |
||
| před 2 = |
| před 2 = |
||
| před 2 vlajka = |
| před 2 vlajka = |
||
| před info = |
| před info = |
||
| více po = |
| více po = |
||
| po 1 = |
| po 1 = Slezská knížectví |
||
| po 1 vlajka = |
| po 1 vlajka = Banner of the Duchy of Silesia.svg |
||
| po 2 = |
| po 2 = České království |
||
| po 2 vlajka = |
| po 2 vlajka = Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg |
||
| po 3 = Vratislavské biskupství |
|||
| po 3 vlajka = Wappen Bistum Breslau.png |
|||
| šířka 1. sloupce = |
| šířka 1. sloupce = |
||
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg |
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg |
||
| článek o vlajce = |
| článek o vlajce = |
||
| velikost vlajky = |
| velikost vlajky = 110px |
||
| znak = Herzog von Schlesien-Breslau-Wappen Hdb.png |
| znak = Herzog von Schlesien-Breslau-Wappen Hdb.png |
||
| článek o znaku = |
| článek o znaku = |
||
| velikost znaku = |
| velikost znaku = 105px |
||
| rámeček znak = |
| rámeček znak = |
||
| hymna = |
| hymna = |
||
| Řádek 28: | Řádek 30: | ||
| článek o mottu = |
| článek o mottu = |
||
| mapa = Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png |
| mapa = Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png |
||
| velikost mapy = |
| velikost mapy = 290px |
||
| mapa poznámka = Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK. |
| mapa poznámka = Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK. |
||
| hlavní město = [[Vratislav (město)|Vratislav]] |
| hlavní město = [[Vratislav (město)|Vratislav]] |
||
| Řádek 39: | Řádek 41: | ||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = |
||
| počet obyvatel poznámka = |
| počet obyvatel poznámka = |
||
| jazyky = [[ |
| jazyky = [[polština]], [[čeština]], [[němčina]], [[latina]] |
||
| národnostní složení = |
| národnostní složení = |
||
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
||
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]] |
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]] |
||
| mateřská země = [[Soubor: |
| mateřská země = [[Soubor:Kingdom of Poland-flag.svg|22px|okrajjan |
||
]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Silesia coat of arms.png|20px]] [[Dolní Slezsko]] ([[Slezská knížectví]]) |
|||
| podřízené celky = |
| podřízené celky = |
||
| měna = |
| měna = |
||
| vznik = |
| vznik = [[1138]]/[[1248]] |
||
| zánik = |
| zánik = |
||
}} |
}} |
||
'''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis,''}} {{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie,''}} {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau)''}} bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]]. |
|||
'''Slezské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo śląskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Schlesien''}}) byl [[středověk]]ý státní útvar a [[Feudalismus|feudální]] monarchie původně náležející k [[Polské království|Polskému království]] historického území [[Slezsko|Slezska]]. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené slezskou větví polských [[Piastovci|Piastovců]] rozdrobilo do početných [[Slezská knížectví|menších knížectví]] a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] ({{Vjazyce2|pl|''Wrocław''}}) se vydělením z celoslezského údělu roku [[1177]] zredukoval na '''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau''}}), {{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis''}} a zařadil k ostatním [[slezská knížectví|slezským knížectvím]], od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]]. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku [[1177]] za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. |
||
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
||
== Heraldika == |
|||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:POL województwo dolnośląskie COA.svg|Znak [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]], vycházející ze znaku Vratislavského knížectví. |
Soubor:POL województwo dolnośląskie COA.svg|Znak [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]], vycházející ze znaku Vratislavského knížectví. |
||
Verze z 25. 11. 2019, 09:27
| Vratislavské knížectví Księstwo Wrocławskie Herzogtum Breslau Ducatus Wratislaviensis
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.png)
Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien) byl středověký státní útvar a feudální monarchie původně náležející k Polskému království historického území Slezska. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené slezskou větví polských Piastovců rozdrobilo do početných menších knížectví a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 zredukoval na Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau), latinsky Ducatus Wratislaviensis a zařadil k ostatním slezským knížectvím, od roku 1335 jako léno tzv. bezprostřední knížectví Koruny české a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.
Okleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
Heraldika
-
Znak Dolnoslezského vojvodství, vycházející ze znaku Vratislavského knížectví. -
Znak vratislavského knížete Jindřicha (1290)
Odkazy
Literatura
- BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201-210. (polsky)