Richard von Weizsäcker: Porovnání verzí
m Robot: oprava url v referenci |
6. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - politik |
{{Infobox - politik |
||
| jméno = Richard von Weizsäcker |
| jméno = Richard von Weizsäcker |
||
| pořadí = 6 |
| pořadí = 6. |
||
| úřad = [[Seznam představitelů Německa|prezident Spolkové republiky Německo]] |
| úřad = [[Seznam představitelů Německa|prezident Spolkové republiky Německo]] |
||
| od = [[1984]] |
| od = [[1984]] |
Verze z 20. 11. 2019, 10:04
Richard von Weizsäcker | |
---|---|
6. prezident Spolkové republiky Německo | |
Ve funkci: 1984 – 1994 | |
Předchůdce | Karl Carstens |
Nástupce | Roman Herzog |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanskodemokratická unie (od 1954) |
Rodné jméno | Richard Karl Freiherr von Weizsäcker |
Narození | 15. dubna 1920 Nový zámek |
Úmrtí | 31. ledna 2015 (ve věku 94 let) Berlín, Německo |
Místo pohřbení | Dahlemský lesní hřbitov |
Choť | Marianne von Weizsäckerová (od 1953) |
Rodiče | Ernst von Weizsäcker a Marianne von Weizsäckerová |
Děti | Robert K. von Weizsäcker Andreas von Weizsäcker Beatrice von Weizsäckerová Fritz von Weizsäcker |
Příbuzní | Karl von Weizsäcker (děd) Viktor von Weizsäcker (strýc) Carl Friedrich von Weizsäcker (bratr) |
Sídlo | Basilej (1920–1924), Kodaň (1924–1926), Oslo (1931–1933), Bern (1933–1936) a Berlín (od 1936) |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (1945–1955) Balliolova kolej Oxfordská univerzita |
Profese | politik, advokát a voják |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | Železný kříž 2. třídy (1941) Železný kříž 1. třídy (1944) medaile Ernsta Reutera (1982) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1984) Cena Theodora Heusse (1984) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Richard von Weizsäcker |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Karl svobodný pán von Weizsäcker (15. dubna 1920 Stuttgart – 31. ledna 2015 Berlín[1]) byl německý diplomat a politik (CDU), v letech 1981–1984 byl primátorem západního Berlína a v letech 1984–1994 šestým prezidentem Spolkové republiky Německo.
Život a politická kariéra
Narodil se v rodině diplomata Ernsta von Weizsäckera a Marianny von Weizsäcker (dcera královského generálního adjutanta Fritze von Graevenitz) a s rodiči pobýval v Basileji, v Kodani, v Oslu, v Bernu a od roku 1936 v Berlíně. Po maturitě v roce 1937 studoval filosofii a historii v Oxfordu a v Grenoblu. Po válce, během níž byl několikrát raněn, vystudoval práva a historii v Göttingenu, pracoval jako advokát a podnikový právník, později v představenstvu velkých firem. Roku 1953 se oženil s M. von Kretschmann, s níž má čtyři děti.
Po studiu pracoval Weizsäcker od r. 1947 do začátku 1949 jako asistent právního zástupce/advokáta, který byl obhájcem jeho otce. Během Norimberského procesu s válečnými zločinci byl tak zvaným pomocným obhájcem svého otce, který byl odsouzen k sedmi - později k pěti letům vazby.
Od roku 1954 byl Weizsäcker členem CDU, v letech 1969 až 1981 poslancem německého spolkového parlamentu (Bundestag), v letech 1979 až 1981 jeho místopředsedou. V roce 1974 poprvé kandidoval na úřad spolkového prezidenta a v letech 1979 až 1983 byl primátorem města Berlína. 23. května 1984 byl zvolen spolkovým prezidentem a 21. května 1989 potvrzen na další volební období. Po svém zvolení pozastavil své členství v CDU a ani po skončení svého mandátu je neobnovil. Naopak v roce 1992 ostře kritizoval německé politické strany, že mají přílišný vliv, osobují si téměř ústavní pravomoci a přitom nepodléhají žádné kontrole.
Jako spolkový prezident se podílel na sjednocení Německa a zejména na urovnání vztahů se sousedními zeměmi. V letech 1990 a 1991 navštívil na pozvání prezidenta Václava Havla také Československo a 15. března 1990 se v Praze omluvil za okupaci našich zemí. Richard von Weizsäcker byl vynikající řečník a některé jeho projevy (např. ke 40. výročí konce druhé světové války 8. května 1985) byly právem proslulé.
V letech 1964 až 1970 a 1979 až 1981 předsedal Weizsäcker sněmům německé evangelické církve (EKD), v letech 1967 až 1984 byl členem synody a rady této církve. Kromě toho byl členem správních rad a kuratorií řady nadací, iniciativy „Dát Evropě duši“ a byl čestným členem Římského klubu (pozor na záměnu - člen Římského klubu je jeho synovec, Ernst U. von Weizsäcker). Byl držitelem 15 čestných doktorátů (1996 na Karlově univerzitě v Praze), mnoha vyznamenání a čestných titulů (např. Nansenovy ceny).
Vyznamenání
Citáty
- "Schopnosti, jaké vyžaduje vysoký úřad, jsou jiného druhu než ty, kterých je třeba, aby se k němu člověk dostal. Jak často se stane, že by měl kandidát obojí?"
- "Přítel rozhovoru je také přítelem míru, který lze založit jen na rozhovoru mezi lidmi."
- "Kdo zavírá oči před minulostí, je slepý pro přítomnost."
- "Mladí nejsou odpovědni za to, co se tenkrát stalo. Jsou však odpovědni za to, co se z toho v dějinách stane." (Řeč 8. května 1985 v Bundestagu)
- "Byl jsem a stále jsem přesvědčen, že dobrý Evropan nemusí být špatný vlastenec." (Řeč před britským parlamentem 1986)
- "Vlastenectví znamená mít rád vlastní; nacionalismus znamená nenávidět ty ostatní."
Fotogalerie
-
Richard von Weizsäcker (1981)
-
Richard von Weizsäcker (2006)
-
Jeho hrob v Berlíně (Waldfriedhof Dahlem, Hüttenweg 47)
-
Jeho hrob v Berlíně (Waldfriedhof Dahlem, Hüttenweg 47)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard von Weizsäcker na německé Wikipedii.
- ↑ Zemřel Richard von Weizsäcker, první prezident sjednoceného Německa. iDNES.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
- ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Muere Richard von Weizsäcker, primer presidente de la Alemania reunificada. abc [online]. 2015-01-31 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ SCHOOS, JEAN. Die orden und Ehrenzeichen des Grossherzogtums Luxemburg. Luxemburg: Sankt-Paulus-Druckerei 422 pages s. ISBN 2879630487, ISBN 9782879630489. OCLC 65395144
- ↑ http://www.istiadat.gov.my/v8/images/stories/1987.pdf
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 22 czerwca 1994 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1986-4903. boe.es [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Nyheter. web.archive.org [online]. 2016-03-05 [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ NORDENVALL, PER. Kungliga Serafimerorden, 1748-1998. [Stockholm?]: Kungl. Maj:ts orden 654 pages s. ISBN 9163067447, ISBN 9789163067440. OCLC 44409530
Literatura
- R. von Weizsäcker, Z projevů a statí o dějinách, státu a právu. Praha 1996
- Projev spolkového prezidenta dr. R. Weizsäckera. Praha 1990
- R. von Weizsäcker, Čtvero zastavení: vzpomínky politika. Praha 2000
Externí odkazy
- Galerie Richard von Weizsäcker na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard von Weizsäcker na Wikimedia Commons
- (německy) Richard Weizsäcker: Alles steht und fällt mit dem politischen Willen der Mitglieder
- (německy) Životopis na www.bundespraesident.de
- (německy) Životopis pro berlínský senát
- (německy) Projev R. v. Weizsäckera 8. května 1985
- (německy) Europa eine Seele geben
- Prezidenti Německa
- Němečtí politici
- Členové CDU
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III.
- Nositelé Řádu říšské koruny
- Nositelé Řádu Quetzala
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu islandského sokola
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy
- Nositelé Železného kříže
- Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé Řádu Antonia José de Irisarri
- Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé Královského Viktoriina řetězu
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky
- Nositelé Řádu za zásluhy Bádenska-Württemberska
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Narození 1920
- Narození 15. dubna
- Narození ve Stuttgartu
- Úmrtí 2015
- Úmrtí 31. ledna
- Úmrtí v Berlíně