Jan Kačer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m typo; narovnání přesměrování; kosmetické úpravy
m →‎Herec: typo
Řádek 109: Řádek 109:
* 2007 Kumšt, Divadlo Na Jezerce
* 2007 Kumšt, Divadlo Na Jezerce
* 2007 ''[[Velmi křehké vztahy]]'' (televizní seriál)
* 2007 ''[[Velmi křehké vztahy]]'' (televizní seriál)
* 2015 [[Ordinace v růžové zahradě]] (televizní seriál)
* 2015 ''[[Ordinace v růžové zahradě]]'' (televizní seriál)


== Práce pro rozhlas ==
== Práce pro rozhlas ==

Verze z 14. 11. 2019, 11:24

Jan Kačer
Jan Kačer (2007)
Jan Kačer (2007)
Narození3. října 1936 (87 let)
Holice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povoláníherec, filmový režisér, politik, pedagog, televizní herec, režisér, učitel, divadelní herec, filmový herec a divadelní režisér
Tituldoc.
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy (2016)
medaile Za zásluhy
Politická stranaČeská strana národně sociální
ChoťNina Divíšková (od 1962)[1]
DětiSimona Kačerová
Klára Cimburová
Adéla Kačerová-Kubačáková
Funkceposlanec Federálního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kačer (* 3. října 1936 Holice) je český herec a režisér, manžel herečky Niny Divíškové.[2]

Život

V roce 1955 absolvoval na SPŠ keramické v Bechyni.

V roce 1959 dostudoval obor režie na pražské DAMU, poté odešel do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Zde se vytvořila skupina generačně spřízněných herců a dramatických umělců, která později založila Činoherní klub v Praze. Zde Kačer působil také jako režisér (19651974) a herec (v ostravském Státním divadle 19761986). Od roku 1976 do 1981 působil souběžně v pražském Divadle E. F. Buriana a mezi léty 19861990 byl členem Divadla na Vinohradech[3].

Ve filmu debutoval v roce 1959 epizodní rolí Probuzení Jiřího Krejčíka. První hlavní roli ve mu poskytli Ján Kadár a Elmar Klos ve stejnojmenném filmu natočeném podle románu Smrt si říká Engelchen.

Režíroval mnoho divadelních her (Sbohem, Sokrate!, Pekař Jan Marhoul, Peer Gynt, Višňový sad, Revizor, Na dně) a několik televizních filmů (Jsem nebe, Město mé naděje).

Byl aktivní i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. V té době moderoval rovněž podvečery pro Masarykovo demokratické hnutí v Divadle Kolowrat. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4]

V senátních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodu Náchod za formaci Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální.[5] V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora v obvodu Praha 6 jako nestraník za KDU-ČSL.[6]

Je také autorem tří vzpomínkových biograficky laděných knih (Jedu k mámě, 2003; Mírnou oklikou, 2005; K přátelům, 2012).

V roce 2014 obdržel ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.[7] V roce 2016 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně.[8]

Divadelní režie, výběr

Filmografie, výběr

Herec

Práce pro rozhlas

Odkazy

Reference

  1. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. [cit. 2021-06-21]
  2. PEŠKA, Lukáš. Ratha chci sledovat naživo, ne z médií. 5 plus 2. 15. 8. 2013, roč. 2, čís. 33, s. 12. 
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  5. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  6. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.11. - 6.11.2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. 
  7. Nadace Život umělce, tištěná publikace "Umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf)
  8. Zeman vyznamenal 30 osobností, šest ocenil Řádem bílého lva [online]. ČTK [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 
  9. TUREK, Petr. Ernest Hemingway: Stařec a moře. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy