Búri: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opravy
přepracování, rozšíření, zdroje
značky: odstraněn infobox možné subjektivní formulace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:NKS 1867 4to, 95r, Auðumbla and Búri.jpg||náhled|Kráva [[Audhumla]] lízající Búriho z ledu, ilustrace z islandského rukopisu, 1760]]
{{upravit}}{{sloh}}
{{Infobox - božstvo
| jméno = Búri
| obrázek = NKS 1867 4to, 95r, Auðumbla and Búri.jpg
| rodiče = [[Audhumla]]
| děti = [[Bor (obr)|Bor]]
}}
'''Búri''' (nebo Buri) byl první bůh v Severské mytologii. Je otcem Bora a děd [[Ódin]]a, [[Vili]]ho a [[Vé]]. Byl stvořen krávou Audhumlou, která olizovala slaný led z [[Ginnungagap]]. Jediným existujícím zdrojem tohoto mýtu je Prózická [[Edda]].


'''Búri''' je v [[Severská mytologie|severské mytologii]] otcem [[Bor (mytologie)|Bora]] a dědem [[Ódin]]a, [[Vili]]ho a [[Vé]]a či Ódina, [[Höni]]ho a [[Lodur]]a. Objevuje se v [[Gylfiho oblouznění]] z [[Prozaická Edda|Prozaické Eddy]], v pasáži zabývající počátky světa a krávou [[Audhumla|Audhumlou]], jejímž mlékem se živil [[Ymi]], tato kráva také stvořila Búriho:
{{Cizojazyčný citát|originál = Hon sleikti hrímsteinana er saltir váru. Ok hinn fyrsta <dag> er hon sleikti steina, kom ór steininum at kveldi manns hár, annan dag manns höfuð, þriðja dag var þar allr maðr. Sá er nefndr Búri. Hann var fagr álitum, mikill ok máttugr. Hann gat son þann er Borr hét.|překlad = Lízala ledové bloky, které byly slané, a v první den, kdy jej olízla, vyšly z nich ve večerních hodinách mužské vlasy. Druhý den mužská hlava. Třetí den tu byl muž již celý. Jmenoval se Búri; byl hezkých rysů, ohromný a mocný. Zplodil syna Bora.}}


{{Citát v rámečku|Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor..|[[Snorri Sturluson]]|[[Gylfiho oblouznění]], Prozaická Edda|<ref>{{Citace elektronické monografie
Búri není zmíněn v Poetické Eddě, ale je v jiných básních.
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Runarmál - Gylfiho oblouznění
| url = https://runarmal.cz/sagy/mladsi-edda/gylfaginning-gylfiho-oblouzneni/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 13.11.2019
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref>}}


Kromě tohoto textu je zmiňován v [[Jazyk básnický|Jazyce básnickém]] kde je Ódin označován za Búriho dědice.<ref>{{Citace elektronické monografie
{{Cizojazyčný citát|originál =
| příjmení =
Nú hefk mart
| jméno =
í miði greipat
| odkaz na autora =
burar Bors,
| titul = Sacred Texts - Skáldskaparmál
Búra arfa.
| url = https://www.sacred-texts.com/neu/pre/pre05.htm
|překlad =
| datum vydání =
Teď jsem uchopil
| datum aktualizace =
mnoho medoviny
| datum přístupu = 13.11.2019
(udělal hodně poezie)
| vydavatel =
od Búriho dědičného syna (Ódina).
| jazyk =
}}
}}</ref>


Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“, jakým způsobem však zplodil svého syna Bora není v pramenech nijak zmiňováno,<ref >{{Citace monografie
==Buriho jméno==
| příjmení = Simek
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =Rudolf Simek
| titul = Dictionary of Northern Mythology
| vydavatel = D.S. Brewer
| místo =
| rok = 2002
| strany = 47
| isbn = 0-85991-513-1
}}</ref> John Lindow se domnívá že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.<ref >{{Citace monografie
| příjmení = Lindow
| jméno = John
| odkaz na autora = John Lindow
| titul = Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs
| vydavatel = Oxford University Press
| místo =
| rok = 2007
| strany = 90
| isbn = 978-0195153828
}}</ref> [[Jacob Grimm]] navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako [[Tuisto]], [[Mannus]] a zakladatelé kmenů [[Ingaevové|Ingaevonů]] , [[Herminonové|Hermiononů]] a [[Istaevonové|Istaevonů]].<ref >{{Citace monografie
| příjmení = Grimm
| jméno = Jacob
| odkaz na autora = Jacob Grimm
| titul = Teutonic Mythology
| vydavatel = G. Bell and Sons
| místo = London
| rok = 1883
| strany = 349
| isbn =
}}</ref>


== Reference ==
[[File:Ymir.jpg|Ymir|thumb]]
<references />


{{Severská mytologie}}
Význam Búri nebo Buri není znám. První by mohl znamenat „uložný prostor". Druhé jméno může znamenat „výrobce".


V každém případě, je Búri často užitý v [[ASCII]] nebo jako anglicizace. V pevninských Skandinávských jazycích je Búri použit jako obyčejná podoba.


[[Kategorie:Severští bohové]]
[[Kategorie:Bytosti severské mytologie]]

Verze z 13. 11. 2019, 15:44

Kráva Audhumla lízající Búriho z ledu, ilustrace z islandského rukopisu, 1760

Búri je v severské mytologii otcem Bora a dědem Ódina, Viliho a Véa či Ódina, Höniho a Lodura. Objevuje se v Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy, v pasáži zabývající počátky světa a krávou Audhumlou, jejímž mlékem se živil Ymi, tato kráva také stvořila Búriho:

Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor..

Snorri Sturluson, Gylfiho oblouznění, Prozaická Edda, [1]

Kromě tohoto textu je zmiňován v Jazyce básnickém kde je Ódin označován za Búriho dědice.[2]

Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“, jakým způsobem však zplodil svého syna Bora není v pramenech nijak zmiňováno,[3] John Lindow se domnívá že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.[4] Jacob Grimm navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako Tuisto, Mannus a zakladatelé kmenů Ingaevonů , Hermiononů a Istaevonů.[5]

Reference

  1. Runarmál - Gylfiho oblouznění [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  2. Sacred Texts - Skáldskaparmál [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  3. SIMEK, Rudolf. Dictionary of Northern Mythology. [s.l.]: D.S. Brewer, 2002. ISBN 0-85991-513-1. S. 47. 
  4. LINDOW, John. Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0195153828. S. 90. 
  5. GRIMM, Jacob. Teutonic Mythology. London: G. Bell and Sons, 1883. S. 349.