Dolní Lužice: Porovnání verzí

	; znak
Geografie	; Dolní Lužice v rámci Koruny České a Svaté říše římské r. 1618
	; Dolní Lužice v rámci Koruny České a Svaté říše římské r. 1618
Hlavní město	Chotěbuz (něm. Cottbus)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Lužičtí Srbové, Poláci
Jazyky	němčina, dolnolužická srbština, polština
Náboženství	římskokatolické, protestantské
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská Země Koruny české; Saské kurfiřtství; Pruské království
Vznik	1076 – získal lénem část území pozdější Horní Lužice a část Dolní Lužice (Východní Marku) český kníže a posléze král Vratislav II.
Zánik	1952 – byly obě Lužice zrušeny, Dolní Lužice byla v rámci NDR začleněna do Chotěbuzského kraje
	Státní útvary a území
	Lužické markrabství
	Německá demokratická republika

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 11. 2019, 20:47

Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348–1635 byla Dolní Lužice součástí České koruny.

Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.

Národností složení

V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.

Literatura

BŘEZINA, Luděk. Dolní Lužice, úřad zemského fojta a stavy na podzim středověku (1458-1490). In: BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha: Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 87-105.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox zaniklý stát
+{{Infobox - zaniklý stát
   | název = Dolní Lužice
   | originální název = {{Jazyk|de|Niederlausitz}} ([[Němčina|de]])<br />{{Jazyk|dsb|Dolna Łužyca}} ([[Dolnolužická srbština|dsb]])<br />{{Jazyk|la|Lusatia inferior}} ([[Latina|la]])
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
   | po 1 vlajka = Flag of East Germany.svg
   | znak = Wappen Luckau.svg
-  | znak velikost = 90px
+  | velikost znaku = 90px
   | článek o znaku =
   | vlajka =
   | článek o vlajce =
-  | mapa velikost = 292px
+  | velikost mapy = 292px
   | mapa = Locator Lower Lusatia within the Holy Roman Empire (1618).svg
   | mapa poznámka = Dolní Lužice v rámci [[Země Koruny české|Koruny České]] a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] r. [[1618]]