Bohumil Hypšman: Porovnání verzí
+ref |
→Dílo: upřesnění informací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 86: | Řádek 86: | ||
* 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy |
* 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy |
||
* 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova |
* 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova |
||
* 1925–1927 Nemocenská pojišťovna ( |
* 1925–1927 [[Nemocenská pojišťovna Lannova|Nemocenská pojišťovna]] (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: [[František Roith]] |
||
* 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava |
* 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava |
||
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4 |
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4 |
Verze z 24. 10. 2019, 15:21
Bohumil Hypšman | |
---|---|
Rodné jméno | Bohumil Hübschmann |
Narození | 10. leden 1878 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. listopadu 1961 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Povolání | architekt |
Příbuzní | Antonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci) |
Hnutí | moderna |
Významná díla | Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa Areál ministerstev Pod Emauzy |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumil Hypšman (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,[1] používal jméno Bohumil Hübschmann, 10. ledna 1878 Praha[1] – 3. listopadu 1961 Praha[2]) byl český architekt.
Život
Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.[3] Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.[4][5]
V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze,[6] následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera[2] na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.[7] Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.
Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (1877–??), se kterou měl syny Bohumila (1905–??), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku)[8], Zdeňka (1909–??) a Miloše (1911–??).[9]
Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 si založil vlastní projekční ateliér.[6]
Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[10] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Dílo
- 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
- 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
- 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí[11]
- 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila[12])
- 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
- 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908[13][14]
- 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
- 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
- 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7
- 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
- 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
- 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
- 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
- 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
- 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
- 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
- 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
- 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith
- 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
- 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
- 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážném náměstí[15]
Význam díla
Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.[2]
Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.[16]
„ | ...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah. | “ |
— V. V. Štech, Literární noviny 46/1961 |
Galerie
-
Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1011)
-
Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1012)
-
Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b c V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze. Literární noviny. 46/1961, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín
- ↑ foto a nekrolog. Český svět. 29. 1. 1915, s. 457. Dostupné online.
- ↑ a b KUSÁKOVÁ, Anna. Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě. Praha, 2013 [cit. 2018-10-28]. 90 s. bakalářská. Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Richard Biegel. Dostupné online.
- ↑ Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy). Neues Wiener Tagblatt. 21. 7. 1901, s. 12. Dostupné online.
- ↑ Štrupl, Vladimír. Pamětní deska Aleš Hübschmann [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil
- ↑ Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19.
- ↑ KLÍMA, Petr. Vila Františka Metelky. pam.plzne.cz [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2018-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila
- ↑ Český svět. 3. 1. 1908, s. 256. Dostupné online.
- ↑ Výstavní časopis Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 6/1908, s. 21. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Hypšman. archiweb.cz [online]. [cit. 18.1.2016]. Dostupné online.
- ↑ Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?. Svobodné noviny. 24. 11. 1946, s. 9. Dostupné online.
Literatura
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1.
- KUBÍČEK, Alois. Bohumil Hypšman. Ilustrace Dagmar Hochová. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. 14 stran textu + 29 stran příloh s.
- KUSÁKOVÁ, Anna. Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě. Praha, 2013 [cit. 2018-10-28]. 90 s. bakalářská. Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Richard Biegel. Dostupné online.
- Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : České vysoké učení technické : Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání).
- ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 61, 165 – 167.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Hypšman
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Hypšman na Wikimedia Commons
- Bohumil Hypšman na stránkách archiweb.cz