Syntax: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: odstranění duplicitního odkazu (oprava předchozí editace) za použití AWB |
m →top značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Syntax''' neboli '''skladba''' (zastarale '''''větosloví'''''<ref>http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref><ref>NOVOTNÁ, Alena. ''Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939''. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93121/3306253/?q=a%3A3%3A{s%3A25%3A%22______searchform___search%22%3Bs%3A20%3A%22martina+%C5%A1mejkalov%C3%A1%22%3Bs%3A28%3A%22______searchform___butsearch%22%3Bs%3A8%3A%22Vyhledat%22%3Bs%3A20%3A%22PNzzpSearchListbasic%22%3Bi%3A1%3B}&lang=cs online]. Disertační práce, PedF UK 2012.</ref>) je [[Lingvistika|lingvistická]] disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve [[věta (lingvistika)|větě]] (mj. [[větný člen|větnými členy]]), správným tvořením větných konstrukcí a [[slovosled]]em. V tradičním pojetí je spolu s [[Tvarosloví|morfologií]] součástí [[gramatika|gramatiky]]; vedle toho je (podle [[Rudolf Carnap|Carnapovy]] a [[Charles W. Morris|Morrisovy]] definice) spolu se [[sémantika|sémantikou]] a [[pragmatika|pragmatikou]] součástí [[sémiotika|sémiotiky]].<ref>''[[Encyklopedický slovník češtiny]]''</ref> |
'''Syntax''' neboli '''skladba''' (zastarale '''''větosloví'''''<ref>http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref><ref>NOVOTNÁ, Alena. ''Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939''. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93121/3306253/?q=a%3A3%3A{s%3A25%3A%22______searchform___search%22%3Bs%3A20%3A%22martina+%C5%A1mejkalov%C3%A1%22%3Bs%3A28%3A%22______searchform___butsearch%22%3Bs%3A8%3A%22Vyhledat%22%3Bs%3A20%3A%22PNzzpSearchListbasic%22%3Bi%3A1%3B}&lang=cs online]. Disertační práce, PedF UK 2012.</ref>) je [[Lingvistika|lingvistická]] disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve [[věta (lingvistika)|větě]] (mj. [[větný člen|větnými členy]]), správným tvořením větných konstrukcí a [[slovosled]]em. V tradičním pojetí je spolu s [[Tvarosloví|morfologií]] součástí [[gramatika|gramatiky]]; vedle toho je (podle [[Rudolf Carnap|Carnapovy]] a [[Charles W. Morris|Morrisovy]] definice) spolu se [[sémantika|sémantikou]] a [[pragmatika|pragmatikou]] součástí [[sémiotika|sémiotiky]].<ref>''[[Encyklopedický slovník češtiny]]''</ref> |
||
V [[Informatika|informatice]] se zpravidla používá slovo '''syntaxe''', kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. [[Počítačový program|programů]]) v určitém [[formální jazyk|formálním jazyce]] (například [[programovací jazyk|programovacím]]). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají ''lexémy'' nebo ''tokeny'' (např. jména [[proměnná|proměnných]] a [[Podprogram|funkcí]], klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako [[Výraz (programování)|výrazy]], [[Příkaz (programování)|příkazy]], [[Deklarace (programování)|deklarace]], [[Podprogram|funkce]] nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je [[formální gramatika]]. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou ''syntaktický strom''. Zjišťování syntaxe (viz [[syntaktická analýza]]) typicky předchází [[lexikální analýza]], která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá [[sémantická analýza]] a [[generování kódu]] nebo [[Interpret (software)|interpretace]] programu. |
V [[Informatika|informatice]] se zpravidla používá slovo '''syntaxe''', kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. [[Počítačový program|programů]]) v určitém [[formální jazyk|formálním jazyce]] (například [[programovací jazyk|programovacím]]). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají ''lexémy'' nebo ''tokeny'' (např. jména [[proměnná|proměnných]] a [[Podprogram|funkcí]], klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako [[Výraz (programování)|výrazy]], [[Příkaz (programování)|příkazy]], [[Deklarace (programování)|deklarace]], [[Podprogram|funkce]] nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je [[formální gramatika]]. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou ''[[syntaktický strom]]''. Zjišťování syntaxe (viz [[syntaktická analýza]]) typicky předchází [[lexikální analýza]], která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá [[sémantická analýza]] a [[generování kódu]] nebo [[Interpret (software)|interpretace]] programu. |
||
'''Tradiční (složková) syntax''' představuje popis skladebních vztahů a [[větný člen|větných členů]], rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila [[souvětí]] [[parataxe|souřadné]] a [[hypotaxe|podřadné]]. |
'''Tradiční (složková) syntax''' představuje popis skladebních vztahů a [[větný člen|větných členů]], rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila [[souvětí]] [[parataxe|souřadné]] a [[hypotaxe|podřadné]]. |
Verze z 24. 10. 2019, 13:10
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví[1][2]) je lingvistická disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem. V tradičním pojetí je spolu s morfologií součástí gramatiky; vedle toho je (podle Carnapovy a Morrisovy definice) spolu se sémantikou a pragmatikou součástí sémiotiky.[3]
V informatice se zpravidla používá slovo syntaxe, kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. programů) v určitém formálním jazyce (například programovacím). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají lexémy nebo tokeny (např. jména proměnných a funkcí, klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako výrazy, příkazy, deklarace, funkce nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je formální gramatika. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou syntaktický strom. Zjišťování syntaxe (viz syntaktická analýza) typicky předchází lexikální analýza, která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá sémantická analýza a generování kódu nebo interpretace programu.
Tradiční (složková) syntax představuje popis skladebních vztahů a větných členů, rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila souvětí souřadné a podřadné.
Valenční syntax se zakládá na valenci, to jest schopnosti slov, hlavně sloves, vázat na sebe významově těsně jiné výrazy. Základové větné struktury jsou nejjednodušší taková spojení dávající smysl a s plnou mluvnickou funkčností, z nichž se dají vytvořit gramatické větné vzorce. Hlavní soustředění valenční skladby spadá na proces tvoření věty.
Textová syntax (hypersyntax, nadvětná syntax, makrosyntax) zkoumá syntaktické prostředky výstavby textu a tím se stýká se stylistikou.
Při zpracování přirozeného jazyka zpracování morfologie předchází zpracování syntaxe.
Syntaxe se vyskytuje i u zvířecích jazyků.[4]
Rozdíly přirozených a formálních jazyků
- Složitost syntaxe: Syntax formálních (počítačových) jazyků byla navržena lidmi i s cílem jednoduché analýzy. Syntax přirozených jazyků popisuje jazyk, který vznikl přirozeným vývojem.
- Jednoznačnost: Formální jazyky jsou typicky jednoznačné, tj. jednu větu lze správně analyzovat pouze jedním způsobem. Přirozený jazyk je typicky (syntakticky) víceznačný. Někdy sémantika pomůže při určení správné možnosti.
- Ostrost hranice jazyka: U formálního jazyka je hranice mezi správnou a nesprávnou větou ostrá. O správnosti rozhoduje počítač podle nějakého popisu (např. programu) a nesprávné věty jsou odmítnuty. U přirozeného jazyka je hranice často neostrá a názor na správnost věty se pro různé lidi liší.
Reference
- ↑ http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php
- ↑ NOVOTNÁ, Alena. Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný online. Disertační práce, PedF UK 2012.
- ↑ Encyklopedický slovník češtiny
- ↑ http://phys.org/news/2016-03-syntax-unique-human-language.html - Syntax is not unique to human language
Související články
- Syntaktická analýza formálních jazyků, typicky počítačových
- Závislostní syntax
- Věta (lingvistika)
- Větný člen
- Slovosled
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu syntax na Wikimedia Commons
- Syntax v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)