Lech Wałęsa: Porovnání verzí
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy |
m Robot: oprava url v referenci |
||
Řádek 111: | Řádek 111: | ||
|[[Soubor:Orderelefant ribbon.png|60x60pixelů]] |
|[[Soubor:Orderelefant ribbon.png|60x60pixelů]] |
||
|rytíř [[Řád slona|Řádu slona]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
|rytíř [[Řád slona|Řádu slona]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| url = |
| url = https://bdkv2.borger.dk/foa/Sider/default.aspx?fk=24&foaid=213&page=1&pageSize=500 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131207033319/https://bdkv2.borger.dk/foa/Sider/default.aspx?fk=24&foaid=213&page=1&pageSize=500 |
||
| periodikum = web.archive.org |
| periodikum = web.archive.org |
||
| datum přístupu = 2019-08-20 |
| datum přístupu = 2019-08-20 |
Verze z 12. 10. 2019, 14:43
Lech Wałęsa | |
---|---|
Lech Wałęsa (2009) | |
Prezident Polska | |
Ve funkci: 22. prosince 1990 – 22. prosince 1995 | |
Nástupce | Aleksander Kwaśniewski |
Stranická příslušnost | |
Členství | Akcja Wyborcza Solidarność |
Narození | 29. září 1943 (80 let) Popowo |
Choť | Danuta Wałęsa (od 1969) |
Děti | Jarosław Wałęsa |
Profese | politik, elektrikář, odborář, disident, politický aktivista, aktivista a anti-communist |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Osoba roku Financial Times (1980) Monismanienpriset (1981) Fritt-Ord-Preis (1982) Nobelova cena za mír (1983) Integrity Award (1986) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Lech Wałęsa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lech Wałęsa [vauensa] (* 29. září 1943 Popowo) je polský politik, zakladatel nezávislých odborů Solidarita a aktivista za lidská práva. V letech 1970–1976 byl pravděpodobně také placeným agentem komunistické tajné policie, ale to zatím nebylo plně prokázáno. V letech 1990–1995 byl prezidentem Polské republiky.
Původním povoláním byl elektrikář v Gdaňských loděnicích, kde pracoval (s přestávkami) v letech 1967–1990 a kde stál v srpnu 1980 v čele stávky a procesu, ze kterého vznikla nezávislá odborová organizace Solidarita. Za svou činnost obdržel v roce 1983 Nobelovu cenu za mír.
Život
Narodil se do rodiny tesaře a ženy v domácnosti, kde se mu dostávalo křesťanské výchovy. Dodnes je silně věřící katolík, a prohlašuje, že mu víra pomohla překonat těžké chvíle života, zvláště obtížné období Solidarity. Do Gdaňských Leninových loděnic nastoupil na post elektrotechnika v roce 1970. O rok dříve se oženil s Danutou Gołoś, se kterou má osm dětí. Jeho syn Jaroslaw Wałęsa byl členem Sejmu a Evropského parlamentu.
Protesty a založení Solidarity
Byl vůdčí osobností polských protestů proti komunistickému režimu v Gdaňských loděnicích, které způsobily, že byl roku 1976 vyhozen z práce (jednalo se o formu trestu). O dva roky později se stal členem ilegální odborové organizace, mezi jejíž členy patřili i Bogdan Borusewicz, Andrzej Gwiazda, Krzysztof Wyszkowski, Lech Kaczyński, Anna Walentynowiczová, Antoni Sokołowski a jiné budoucí osobnosti polské politické scény.
Dne 14. srpna 1980, v době kdy začaly protesty v Gdaňských loděnicích, byl Wałęsa v čele těchto protestů, které se z Gdaňsku rozšířily do celého Polska, a nepřímo zahájily rozpad východního bloku. Poté, co polská vláda částečně ustoupila požadavkům loďařů a dovolila jim zakládat odborové organizace, se Wałęsa stal odborovým předákem. Tuto funkci zastával do 13. prosince 1981, kdy byl zatčen na základě stanného práva vyhlášeného polským vůdcem Jaruzelskim. Propuštěn byl až 14. listopadu 1982, po 11 měsících ve vězení. Roku 1983 se vrátil do loděnic na post řadového elektrotechnika a zároveň byl nominován na Nobelovu cenu míru, kterou skutečně dostal. Lech Walesa si cenu osobně v Oslu nepřevzal, protože se obával, že by mu komunistický režim neumožnil návrat zpět do Polska. Nobelovu cenu míru proto převzala v zastoupení jeho manželka Danuta.
V rozmezí let 1987–1990 vedl pololegální zákonný výbor odborových organizací v Gdaňských loděnicích a v roce 1988 znovu vyhlásil stávku s cílem zlepšit postavení Solidarity v Polsku. Po osmdesáti dnech vláda souhlasila s jednáním, kterými Wałęsa dosáhl přibližně to, co požadoval. Solidarita se stala de facto legitimní nekomunistickou politickou stranou Polska, a vyhrála první volby v roce 1989. Jednalo se o první nekomunistický politický útvar v sovětském bloku.
Solidarita jako první nekomunistická strana ve východním bloku
V tuto chvíli už Wałęsovi nic nebránilo začít s realizací přestavby Polska, které sice stále teoreticky bylo komunistickým státem, ale vyjednaná koaliční vláda s bývalou komunistickou stranou vedly k dalším demokratickým ústupkům. 15. listopadu 1989 došlo k prvnímu kontaktu nové vlády s USA.
Prezidentem Polska a poprezidentské období
9. prosince 1990 vyhrál prezidentské volby a prezidentem nekomunistického Polska byl až do roku 1995. Jeho éra se vyznačovala bouřlivou výměnou vlád každý rok.[zdroj?] Sám Wałęsa proslul jako kritik, kterému se pořád něco nelíbí.[zdroj?] Kromě toho se vyskytly problémy s ekonomickou transformací země. V roce 1995 byl ve druhém kole prezidentských voleb poražen Aleksandrem Kwaśniewským.
V roce 2000 se pokoušel znovu kandidovat do prezidentského úřadu, dostal ovšem necelé 1 %. V roce 2006 pro politické neshody ze Solidarity vystoupil. Odborům vytýkal především podporu politické strany Právo a spravedlnost Lecha a Jarosława Kaczyńských. Po ukončení prezidentury se věnuje politicky zaměřeným přednáškám na evropských univerzitách.
V roce 2011 odmítl převzít nejvyšší litevské státní vyznamenání a uvedl, že vyznamenání převezme až poté, co se zlepší postavení polské menšiny v Litvě.[1] Polsko-litevské vztahy jsou už delší dobu napjaté, protože litevské úřady omezují používaní polštiny a snaží se politevštit polská příjmení.[2]
Wałęsa vedl dlouholeté politické spory s Jarosławem Kaczyńským a kritizoval jeho konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která podle Wałęsy „jedná v rozporu se zájmy Polska, proti...svobodě a demokracii“.[3] Po vítězství PiS v parlamentních volbách v roce 2015 se znovu objevila obvinění týkající se Kauzy „Bolek“.[4]
V srpnu 2017 několik nositelů Nobelovy ceny za mír včetně Wałęsy vyzvalo Saúdskou Arábii, aby propustila čtrnáct mladých lidí odsouzených k trestu smrti za účast na protivládních protestech během arabského jara v letech 2011 a 2012.[5]
Kontroverze
Kauza „Bolek“
Některé dokumenty, odtajněné v roce 2008, podezřívají Wałęsu ze spolupráce s polskou tajnou policií, u které byl údajně veden jako „Bolek“. Toto podezření se potvrdilo 17. února 2016 a znovu 30.1. 2017, kdy Institut národní paměti (IPN) získal z pozůstalosti bývalého ministra vnitra Czesława Kiszcaka (1925–2015) dva svazky dokládající tuto spolupráci v letech 1970–1976 s Wałęsovým vlastnoručním podpisem.[4] Wałęsa popřel autentičnost těchto materiálů, spis agenta někdejší polské tajné komunistické policie pod krycím jménem Bolek prozkoumali grafologové a dospěli k závěru, že agentovo písmo je shodné s písmem polského exprezidenta Lecha Wałęsy.[6] Ačkoli Wałęsu polský soud očistil v roce 2000,[4] sám Wałęsa podpis spolupráce vzápětí přiznal. Uvedl ale, že mělo jít o „fiktivní spolupráci“ a že tak učinil na základě prosby agenta kontrarozvědky, který pouze potřeboval získat důvod pro vyúčtování chybějících finančních prostředků na operativní práci.[7]
V roce 2017 začal být Wałęsa vyšetřován Institutem národní paměti (IPN) kvůli podezření z křivé výpovědi pod přísahou. Podle některých komentátorů za vyšetřováním stojí Wałęsův dlouholetý konflikt s šéfem vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským.[8]
Vyznamenání a ocenění
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Polsko | velmistr Řádu bílé orlice | 1990–1995 | |
velmistr Řádu Virtuti Militari | |||
velmistr Řádu znovuzrozeného Polska | |||
velmistr Řádu za zásluhy Polské republiky |
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Belgie | velkokříž Řádu Leopolda | 1991 | |
Brazílie | velkokříž Řádu Jižního kříže[9] | 1995 | |
Česko | Řád Bílého lva I. třídy[10] | 1999 | |
Dánsko | rytíř Řádu slona[11][12] | 1993, 16. července | |
Dominikánská republika | velkokříž se zlatou hvězdou Řádu Kryštofa Kolumba | 2001, 9. května | |
Estonsko | Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[13][14] | 2006, 23. února | |
Filipíny | velkostuha Královského a hášimovského řádu perly | 2013, 2. února | |
Finsko | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[15] | 1993 | |
Francie | velkokříž Řádu čestné legie[16] | 1991 | |
Chile | velkokříž Řádu za zásluhy | ||
Itálie | velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[17] | 1991, 6. února | |
Litva | velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem | ||
Maďarsko | velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky | 1994 | |
Německo | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německa | 2009 | |
Nizozemsko | velkokříž Řádu nizozemského lva | 2008 | |
Norsko | velkokříž Řádu svatého Olafa | 1995 | |
Portugalsko[18][19] | velkokříž s řetězem Řádu svobody | 1993, 11. května | |
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha | 1994, 18. října | ||
Rumunsko | Řád rumunské koruny I. třídy[20] | 2014 | |
Spojené království | čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[21] | 1991 | |
Spojené státy americké | Prezidentská medaile svobody[22] | 1989, 13. listopadu | |
Švédsko | Řád Serafínů | 1993, 16. září | |
Turecko | Státní vyznamenání Turecké republiky I. třídy[23] | 1994, 14. července | |
Ukrajina | Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy | 2005, 31. srpna | |
Uruguay | Medaile Republiky Uruguay | ||
Vatikán | velkokříž s řetězem Řádu Pia IX. | 1991 | |
Venezuela | Řád Francisca de Mirandy I. třídy | 1989 | |
Východní Timor | velkokříž s řetězem Řádu Východního timoru[24] | 2010 |
Ocenění
10. května 2004 bylo mezinárodní letiště v Gdaňsku přejmenováno na „Letiště Lecha Wałęsy“ (dokonce logo letiště se skládá i z Wałęsova podpisu).
Odkazy
Reference
- ↑ "Lech Walesa odmítl převzít státní vyznamenání Litvy". Český rozhlas. 7. září 2011.
- ↑ "Postavení Poláků v Litvě vyvolává rozporuplnou diskusi". Český rozhlas. 26. května 2009.
- ↑ "Walesa ostře kritizoval stranu Právo a spravedlnost. Za novou polskou vládu se stydí". Česká televize. 23. prosince 2015.
- ↑ a b c Potvrzeno: Písmo Lecha Walesy a komunistického agenta Bolka je totožné. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-31].
- ↑ "Nobelisté žádají o milost pro mladíky odsouzené na smrt". Týden. 12. srpna 2017.
- ↑ Lidové noviny 30.01.2017 Rubrika: Svět Strana: 07 Titulek: Wałęsovo písmo je shodné s písmem agenta
- ↑ Walesa přiznal podepsání spolupráce s kontrarozvědkou, bylo prý fiktivní. Novinky.cz [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online.
- ↑ "Walesa je vyšetřován kvůli podezření z křivé výpovědi o údajné spolupráci s tajnou policí". Lidovky. 22. srpna 2017.
- ↑ DOU 22/03/1995 - Pg. 3 - Seção 1 | Diário Oficial da União | Diários Jusbrasil. Jusbrasil [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Eesti Vabariigi President 2001-2006: Vabariigi President andis üle riiklikud teenetemärgid. vp2001-2006.president.ee [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ DUNIN-WILCZYŃSKI, ZBIGNIEW. Legia Honorowa : zarys historii orderu. [s.l.]: Zamek Królewski ISBN 8370221238, ISBN 9788370221232. OCLC 1019974137
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ PORTUGAL. CHANCELARIA DAS ORDENS. Anuário das ordens honoríficas Portuguesas: Cidadaos estrangeiros 1910 - 2006. [s.l.]: A Chancelaria 496 s. OCLC 220725779 S. 481.
- ↑ Ordinului Coroana României. Familia Regala [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ DOWD, Maureen; TIMES, Special To the New York. Solidarity's Envoy; BUSH GIVE WALESA MEDAL OF FREEDOM. The New York Times. 1989-11-14. Dostupné online [cit. 2019-08-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ HABERLER.COM. Dostluk İlişkilerine Katkının Altın Sembolü: Devlet ve Cumhuriyet Nişanları. Haberler.com [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (turecky)
- ↑ “The Restoration of Independence attributes us responsibility” « Government of Timor-Leste. timor-leste.gov.tl [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Galerie Lech Wałęsa na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lech Wałęsa na Wikimedia Commons
- Osoba Lech Wałęsa ve Wikicitátech
- Prezidenti Polska
- Osobnosti roku časopisu Time
- Polští odboráři
- Polští disidenti
- Antikomunisté
- Polští nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Nobelovy ceny za mír
- Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Chile)
- Nositelé Řádu Kryštofa Kolumba
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu svobody
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky
- Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Státního vyznamenání Turecké republiky
- Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého II. třídy
- Nositelé Prezidentské medaile svobody
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Pia IX.
- Nositelé Řádu Francisca de Mirandy
- Nositelé Královského a hášimovského řádu perly
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže
- Nositelé Řádu rumunské koruny 1. třídy
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže
- Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy
- Nositelé Řádu Východního Timoru
- Narození 1943
- Narození 29. září
- Čestní občané Krakova