Boleslav III. Minsterberský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 10. 2019, 18:24

Boleslav III. Minsterberský, též Bolko III. (1344/1348; † 17. června 1410) byl minsterberský kníže z rodu slezských Piastovců.

Život

Jeho otcem byl kníže Mikuláš Malý Minsterberský z rodu slezských Piastovců a matkou Anežka z Lichtenburka († 1370), z východočeské rodové větve^[1]. V době úmrtí svého otce v roce 1358 nebyl Bolko III. plnoletý, proto za něj zpočátku vládla matka. Od roku 1360 převzal vládu a během ní pokračoval, stejně jako jeho dva předchůdci, ve výprodeji své země. Po smrti svého strýce Bolka II. Minsterberského v roce 1368 se neúspěšně pokusil dostat ke svému dědictví.

Roku 1369/1370 se Bolko oženil s Eufemií († 1411), dcerou vévody Boleslava Bytomsko-kozelského. Eufemie byla roku 1364 poprvé provdána za Václava z Falkenberka, který zemřel roku 1369. jejich synové Mikuláš (+ 1405) a Jan (+ 1410) byli posledními mužskými potomky této rodové větvě.

Bolko III. vyženil město Gliwici. Již v roce 1373 ji prodal Konrádovi II. z Olešnice, který od něj v roce 1379 koupil také Kąty Wrocławskie nedaleko Vratislavi. V roce 1385 přišel také o Střelin, takže mu zůstalo jen město Minsterberk s okolím.

Bolko III. byl věrným dvořanem českého krále Karla IV., u něhož několikrát pobýval. V roce 1394 byl zatčen spolu s Karlovým synem Václavem IV. Pravděpodobně proto mu Václav IV. propůjčil v letech 1396-1400 úřad soudce dvorského soudu. Roku 1403 se nabídl i se svým synem Mikulášem († 1405), lehnickým knížetem Ruprechtem a arcivévodou Albrechtem IV. jako rukojmí namísto krále Václava IV., který byl ve vazbě. V letech 1404-1406 byl zemským fojtem Horní Lužice.

Bolko III. zemřel 13. června 1410; jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné kryptě cisterciáckého kláštera v Jindřichově.

Odkazy

Reference

↑ URBAN, Jan: Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: NLN 2003

Literatura

FUKALA Radek: Slezsko, neznámá země Koruny české. Veduta České Budějovice 2007; isbn 978-80-86829-23-4

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] URBAN, Jan: Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: NLN 2003

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Život ==
-Jeho otcem byl kníže Mikuláš Malý Minsterberský z rodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]] a matkou Anežka z Lichtenburka († 1370), z východočeské rodové větve<ref>URBAN, Jan: Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: NLN 2003</ref>. V době úmrtí svého otce byl v roce 1358 nebyl Bolko III. plnoletý, proto za něj zpočátku vládla matka. Od roku 1360 převzal vládu a během níy pokračoval, stejně jako jeho dva předchůdci, ve výprodeji své země. Po smrti svého strýce Bolka II. v roce 1368 se neúspěšně pokusil dostat ke svému dědictví.
+Jeho otcem byl kníže Mikuláš Malý Minsterberský z rodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]] a matkou Anežka z Lichtenburka († 1370), z východočeské rodové větve<ref>URBAN, Jan: Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: NLN 2003</ref>. V době úmrtí svého otce v roce 1358 nebyl Bolko III. plnoletý, proto za něj zpočátku vládla matka. Od roku 1360 převzal vládu a během ní pokračoval, stejně jako jeho dva předchůdci, ve výprodeji své země. Po smrti svého strýce Bolka II. Minsterberského v roce 1368 se neúspěšně pokusil dostat ke svému dědictví.
 Roku 1369/1370 se Bolko oženil s Eufemií († 1411), dcerou vévody Boleslava Bytomsko-kozelského. Eufemie byla roku 1364 poprvé provdána za Václava z Falkenberka, který zemřel roku 1369. jejich synové Mikuláš (+ 1405) a Jan (+ 1410) byli posledními mužskými potomky této rodové větvě.