Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Napřímení odkazů, citační šablona, odkazy, typografie
kateg. celková úprava, box, odkazy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - umělec
{{Infobox - umělec
| jméno = Kryštof Dientzenhofer
| jméno = Kryštof Dientzenhofer
| datum narození = [[7. červenec|7. července]] [[1655]]
| místo narození = St. Margarethen, [[Bavorsko]]
| datum úmrtí = [[20. červen|20. června]] [[1722]]
| místo úmrtí = Praha
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]]
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]]
| hnutí = [[baroko]]
| hnutí = [[baroko]]
}}
}}
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]] St. Margarethen, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]], [[architekt]] a představitel vrcholného [[Baroko|baroka]] [[Německo|německého]] původu.
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|syn|[[Kilián Ignác Dientzenhofer]]}}
}}
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] stavitel a architekt [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]].


Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na Malé Straně, [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].


== Život ==
== Život ==
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce [[Bad Feilnbach]]. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]] Annou. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|ostrovského zámku]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce [[Bad Feilnbach]]. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]]. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|zámku v Ostrově]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.


== Dílo ==
== Dílo ==
Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
Je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.


=== Stavby v Praze ===
=== Stavby v Praze ===
* [[Hradčany]], [[Pražská Loreta|Loreta]]
* [[Pražská Loreta|Loreta]] - [[Hradčany]]
* Hradčany, [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] ([[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]) – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] - Hradčany
* [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
* [[Malá Strana]], dům U bílé kuželky (čp. 66)
* dům U bílé kuželky (čp. 66) - [[Malá Strana]]
* [[Břevnovský klášter]]
* [[Břevnovský klášter]]
* Hradčany, býv. klášter [[Římská unie řádu svaté Voršily|voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]]
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech
* Malá Strana, dům „Weisbírovský“ (čp. 13)
* Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana
* [[Hradčany]], Rožmberský dům (čp. 63)
* [[Tereziánský ústav šlechtičen|Rožmberský dům]] (čp. 63) - Hradčany
* Malá Strana, [[Kaiserštejnský palác]]
* [[Kaiserštejnský palác]] - Malá Strana
* Malá Strana, [[Vrtbovský palác]]
* [[Vrtbovský palác]] - Malá Strana
* Hradčany, [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostel svatého Jana Nepomuckého]]
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] - Hradčany
* Nové Město, Spálená, [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]]
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]] - [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] - [[Břevnovský klášter]]
* Břevnovský klášter, bazilika svaté Markéty
* Malá Strana, [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|chrám svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref name="">{{Citace monografie
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref name="">{{Citace monografie
| editoři = [[Pavel Vlček]]
| editoři = [[Pavel Vlček]]
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
Řádek 43: Řádek 37:
| isbn = 80-200-0771-7
| isbn = 80-200-0771-7
| strany = 91
| strany = 91
}}</ref>
}}</ref> Malá Strana


=== Stavby mimo Prahu ===
=== Stavby mimo Prahu ===
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" />
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" />
* Úterý, [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|chrám Narození svatého Jana Křtitele]] (1965–1698) – nejisté<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] - nejisté<ref name="NEČVU" /> (1965–1698) – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]
* Chlum svaté Máří, [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny|kostel křižovníků]] (1690–1701) – sporná účast<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701) – [[Chlum Svaté Maří]]
* [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]], kaple svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" />
* Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" /> - [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]]
* [[Cheb]], Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" />
* Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> - [[Cheb]]
* [[Smiřice]], zámecká kaple Zjevení Páně (1699–1711), vzor [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostel San Lorenzo v [[Turín]]ě – připsáno<ref name="NEČVU" />
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] (1699–1711) podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě – [[Smiřice]]
* [[Obořiště]], klášterní kostel paulánů (1702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" />
* Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" /> - [[Obořiště]]
* Cheb, [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] (1703–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] (1703–1711) – Cheb, připsáno<ref name="NEČVU" />
* [[Nová Paka]], paulánský kostel P. Marie (1709–1724) – připisováno<ref name="NEČVU" />
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" />
* Vernéřovice u Náchoda, [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|kostel svatého Michala]] (1719–1721) – nejisté<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|kostel svatého Michala]] (1719–1721) – [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]], nejisté<ref name="NEČVU" />
* Ruprechtice u Náchoda, [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) – nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) – [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda, nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 73: Řádek 67:


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Architektura a stavebnictví}}
{{Portály|Lidé|Architektura a stavebnictví|Novověk|Česko}}

{{DEFAULTSORT:Dientzenhofer, Kryštof}}
{{DEFAULTSORT:Dientzenhofer, Kryštof}}
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Čeští stavitelé]]
[[Kategorie:Čeští Němci]]
[[Kategorie:Barokní architekti]]
[[Kategorie:Barokní architekti]]
[[Kategorie:Němečtí architekti]]
[[Kategorie:Stavitelé Prahy]]
[[Kategorie:Stavitelé Prahy]]
[[Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově]]
[[Kategorie:Narození v Bavorsku]]
[[Kategorie:Narození 1655]]
[[Kategorie:Narození 1655]]
[[Kategorie:Úmrtí 1722]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 7. července]]
[[Kategorie:Narození 7. července]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. června]]
[[Kategorie:Úmrtí 20. června]]
[[Kategorie:Úmrtí 1722]]
[[Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 4. 10. 2019, 21:22

Kryštof Dientzenhofer
Narození7. července 1655
St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí20. června 1722 (ve věku 66 let)
Praha
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánístavitel, architekt
DětiKilián Ignác Dientzenhofer
Jindřich Dientzenhofer
PříbuzníJohann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci)
Hnutíbaroko
Významná dílaKostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
Klášter klarisek v Chebu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko20. června 1722 Praha) byl český stavitel, architekt a představitel vrcholného baroka německého původu.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál SkalkaMníšku pod Brdy. Působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel svaté Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

Dílo

Je spolehlivě doložen pouze jako stavitel.[2] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v Praze

Stavby mimo Prahu

Odkazy

Reference

  1. a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137. 
  3. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91. 

Literatura

Externí odkazy