Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí
Napřímení odkazů, citační šablona, odkazy, typografie |
kateg. celková úprava, box, odkazy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - umělec |
{{Infobox - umělec |
||
| jméno = Kryštof Dientzenhofer |
| jméno = Kryštof Dientzenhofer |
||
| datum narození = [[7. červenec|7. července]] [[1655]] |
|||
| místo narození = St. Margarethen, [[Bavorsko]] |
|||
| datum úmrtí = [[20. červen|20. června]] [[1722]] |
|||
| místo úmrtí = Praha |
|||
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]] |
| povolání = [[polír|stavitel]], [[architekt]] |
||
| hnutí = [[baroko]] |
| hnutí = [[baroko]] |
||
}} |
}} |
||
⚫ | |||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Kilián Ignác Dientzenhofer]]}} |
|||
}} |
|||
⚫ | |||
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na Malé Straně, [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] |
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]], [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Působil jako klášterní stavitel [[Broumovský klášter|břevnovsko-broumovského kláštera]] a také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny |
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce [[Bad Feilnbach]]. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]]. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|zámku v Ostrově]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]].<ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován. |
|||
=== Stavby v Praze === |
=== Stavby v Praze === |
||
* |
* [[Pražská Loreta|Loreta]] - [[Hradčany]] |
||
* |
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] - Hradčany |
||
* [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]] |
|||
* |
* dům U bílé kuželky (čp. 66) - [[Malá Strana]] |
||
* [[Břevnovský klášter]] |
* [[Břevnovský klášter]] |
||
* |
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech |
||
* |
* Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana |
||
* [[ |
* [[Tereziánský ústav šlechtičen|Rožmberský dům]] (čp. 63) - Hradčany |
||
* |
* [[Kaiserštejnský palác]] - Malá Strana |
||
* |
* [[Vrtbovský palác]] - Malá Strana |
||
* |
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] - Hradčany |
||
* |
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]] - [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] |
||
* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] - [[Břevnovský klášter]] |
|||
* Břevnovský klášter, bazilika svaté Markéty |
|||
* |
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref name="">{{Citace monografie |
||
| editoři = [[Pavel Vlček]] |
| editoři = [[Pavel Vlček]] |
||
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana |
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana |
||
Řádek 43: | Řádek 37: | ||
| isbn = 80-200-0771-7 |
| isbn = 80-200-0771-7 |
||
| strany = 91 |
| strany = 91 |
||
}}</ref> |
}}</ref> Malá Strana |
||
=== Stavby mimo Prahu === |
=== Stavby mimo Prahu === |
||
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" /> |
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" /> |
||
* |
* [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] - nejisté<ref name="NEČVU" /> (1965–1698) – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] |
||
* |
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701) – [[Chlum Svaté Maří]] |
||
* [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]] |
* Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" /> - [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]] |
||
* |
* Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> - [[Cheb]] |
||
* [[ |
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] (1699–1711) podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě – [[Smiřice]] |
||
* |
* Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" /> - [[Obořiště]] |
||
* |
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] (1703–1711) – Cheb, připsáno<ref name="NEČVU" /> |
||
* |
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" /> |
||
* |
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|kostel svatého Michala]] (1719–1721) – [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]], nejisté<ref name="NEČVU" /> |
||
* |
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) – [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda, nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 73: | Řádek 67: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Lidé|Architektura a stavebnictví}} |
{{Portály|Lidé|Architektura a stavebnictví|Novověk|Česko}} |
||
{{DEFAULTSORT:Dientzenhofer, Kryštof}} |
{{DEFAULTSORT:Dientzenhofer, Kryštof}} |
||
[[Kategorie:Čeští architekti]] |
[[Kategorie:Čeští architekti]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Barokní architekti]] |
[[Kategorie:Barokní architekti]] |
||
[[Kategorie:Němečtí architekti]] |
|||
[[Kategorie:Stavitelé Prahy]] |
[[Kategorie:Stavitelé Prahy]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Narození v Bavorsku]] |
||
[[Kategorie:Narození 1655]] |
[[Kategorie:Narození 1655]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 7. července]] |
[[Kategorie:Narození 7. července]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 20. června]] |
[[Kategorie:Úmrtí 20. června]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1722]] |
|||
[[Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 4. 10. 2019, 21:22
Kryštof Dientzenhofer | |
---|---|
Narození | 7. července 1655 St. Margarethen (Brannenburg) |
Úmrtí | 20. června 1722 (ve věku 66 let) Praha |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | stavitel, architekt |
Děti | Kilián Ignác Dientzenhofer Jindřich Dientzenhofer |
Příbuzní | Johann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci) |
Hnutí | baroko |
Významná díla | Kostel Všech svatých Kostel svatého Michaela archanděla Klášter klarisek v Chebu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko – 20. června 1722 Praha) byl český stavitel, architekt a představitel vrcholného baroka německého původu.
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Život
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel svaté Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.
Dílo
Je spolehlivě doložen pouze jako stavitel.[2] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
Stavby v Praze
- Loreta - Hradčany
- Šternberský palác - Hradčany
- Národní galerie – pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho
- dům U bílé kuželky (čp. 66) - Malá Strana
- Břevnovský klášter
- Klášter voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech
- Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana
- Rožmberský dům (čp. 63) - Hradčany
- Kaiserštejnský palác - Malá Strana
- Vrtbovský palác - Malá Strana
- kostel svatého Jana Nepomuckého - Hradčany
- kostel Nejsvětější Trojice - Nové Město
- Bazilika svaté Markéty - Břevnovský klášter
- Kostel svatého Mikuláše – západní průčelí a část lodi; sporné[3] Malá Strana
Stavby mimo Prahu
- Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692–1699)[2]
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele - nejisté[2] (1965–1698) – Úterý
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny sporná účast[2] (1690–1701) – Chlum Svaté Maří
- Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)[2] - Skalka u Mníšku pod Brdy
- Pevnostní stavby (1698–1701)[2] - Cheb
- Zámecká kaple Zjevení Páně (1699–1711) podle vzoru Guariniho kostela San Lorenzo v Turíně – Smiřice
- Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno[2] - Obořiště
- kostel svaté Kláry (1703–1711) – Cheb, připsáno[2]
- Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – Nová Paka, připisováno[2]
- kostel svatého Michala (1719–1721) – Vernéřovice u Náchoda, nejisté[2]
- kostel svatého Jakuba (1720–1723) – Ruprechtice u Náchoda, nejisté.[2] Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
- ↑ a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.
- ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: Akropolis, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons