Ergonomie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:


== Metodologie ==
== Metodologie ==
Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy pestrá fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a ve 20. a 21. stol. je nadále nahrazována prací u PC. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a důležité tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako [[obezita]], vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.
Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy pestrá fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a ve 20. a 21. stol. je nadále nahrazována prací u PC. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita helloa důležité tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako [[obezita]], vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.


Cílem ergonomie je tedy dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména [[anatomie]], [[kineziologie]], psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem a rozměrům [[člověk|lidského těla]].
Cílem ergonomie je tedy dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména [[anatomie]], [[kineziologie]], psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem a rozměrům [[člověk|lidského těla]].

Verze z 25. 9. 2019, 08:13

Ergonomie práce na počítači

Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech.

Odtud ergonomický – přizpůsobený ergonomickým požadavkům.

Metodologie

Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy pestrá fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a ve 20. a 21. stol. je nadále nahrazována prací u PC. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita helloa důležité tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako obezita, vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.

Cílem ergonomie je tedy dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména anatomie, kineziologie, psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem a rozměrům lidského těla.

Mnohé firmy, jejichž zaměstnanci pracují převážně sedavým způsobem, zaměstnávají profesionální ergonomy pro prevenci pracovní absence.

Ergonomie se zabývá např. rozměry schodů, velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, tvarem nástrojů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na klávesnici, maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce aj. Oblast ergonomie je velmi široká a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené (ergoterapie).

Ačkoli je záhodno dosahovat co nejvyššího pracovního komfortu, přesto se nelze domnívat, že dodržováním ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. má nadále své hlavní místo.

Jiné příklady ergonomie

Židle Vhodně navržená židle svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí páteře.

Kokpit vozu Vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, rozptylování pozornosti, pohybu očí atd.

Lepší užší eskalátory Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100 cm, což pdle Miroslava Krále odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135 cm.[1] To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického (logistického) hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející. Král se ovšem ve své úvaze dopustil chyby, protože cestující je na eskalátoru povinen držet se madla a nesmí pokládat předměty na stupně eskalátoru, tedy je vyloučeno, aby cestoval se dvěma kufry tak, jak pan Král kalkuloval.

Lepší širokoúhlé monitory? Ergonomické požadavky BOZP uvádějí ohledně 19" monitorů (o poměru stran 16 : 9 či 16 : 10, tzv. širokoúhlých), že úhel pohledu na ně by neměl přesáhnout v kterékoli oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. K naplnění ergonomických kriterií je tedy třeba minimální vzdálenosti oka od monitoru cca 81 cm. Širokoúhlé monitory však nejsou pro běžnou kancelářskou práci vhodné, neboť tuto vzdálenost není možné na běžném kancelářském stole dodržet.

Odkazy

Související články

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994

Externí odkazy

Literatura

  • S. Gilbertová – O. Matoušek, Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada, 2002 – 239 s. : il. ISBN 80-247-0226-6
  • L. Chundela, Ergonomie. Praha: ČVUT, 2001 – 171 s. : il. ; 30 cm ISBN 80-01-02301-X