Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: odstranění kategorie Metro v Polsku
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
'''Metro ve Varšavě, Varšavské metro''' pod hlavním městem [[Polsko|Polska]] [[Varšava|Varšavou]] tvoří v současnosti (2015) dvě linky: [[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] (modrá) a [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]] (červená). Plánuje se třetí linka [[M3 (linka metra ve Varšavě)|M3]] (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.
'''Metro ve Varšavě, Varšavské metro''' pod hlavním městem [[Polsko|Polska]] [[Varšava|Varšavou]] tvoří v současnosti (2019) dvě linky: [[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] (modrá) a [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]] (červená). Plánuje se třetí linka [[M3 (linka metra ve Varšavě)|M3]] (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 19. 9. 2019, 21:35

Metro ve Varšavě, Varšavské metro pod hlavním městem Polska Varšavou tvoří v současnosti (2019) dvě linky: M1 (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.

Historie

První projekty

Schéma metra podle projektu z 30. let 20. století

Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.

Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.

Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až do roku 1957.

Vytížení sítě metra mezi lety 1995 a 2008

Postupná a pomalá realizace

Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.

Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.[1] 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo DaszyńskiegoDworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. Třetí linka povede na východě města a bude se napojovat jako větev té druhé na stanici Stadion Narodowy. Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště (Letiště Frédérica Chopina), od toho však bylo upuštěno.

Existují i plány na vybudování další linky M3 (zelená).

Chronologie otevírání jednotlivých úseků

Úseky v provozu - modrá a červená plná čára
Úseky ve stavbě nebo projektované - červená přerušovaná čára
Linka Úsek Datum otevření
M1 KabatyPolitechnika 7. dubna 1995
M1 PolitechnikaCentrum 26. května 1998
M1 CentrumRatusz 11. května 2001
M1 RatuszDworzec Gdański 20. prosince 2003
M1 Dworzec GdańskiPlac Wilsona 8. dubna 2005
M1 Plac WilsonaMarymont 29. prosince 2006
M1 MarymontSłodowiec 23. dubna 2008
M1 SłodowiecMłociny 25. října 2008
M2 Rondo DaszyńskiegoDworzec Wileński 8. března 2015

Stanice

Vlaky

V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). V únoru 2011 byla podepsána smlouva na dodávku 35 souprav Siemens Inspiro[3], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013[4]. Jsou deponovány v depu Kabaty, u jižní konečné.

Fotogalerie

Reference

Externí odkazy