Miroslav Kárný (historik): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Biografie: Přídání nové elektronické publikace značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| datum = 1978 |
| datum = 1978 |
||
| strany = 676–712 |
| strany = 676–712 |
||
}}</ref> v dalších letech následovaly práce o [[Konečné řešení židovské otázky|„židovské otázce“]], politice [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] vůči [[Druhá republika|Česko-Slovensku]] a v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. Většinu textů o [[perzekuce|perzekuci]] [[Židé|Židů]] během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce [[1989]], včetně zásadní monografie ''Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice'' (1991). Roku [[1994]] spoluzakládal odborné periodikum ''Terezínské studie a dokumenty'' a vedl také kolektiv, jenž publikoval ''Terezínskou pamětní knihu'' (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.<ref>Kemper (2001), s. 27.</ref> |
}}</ref> v dalších letech následovaly práce o [[Konečné řešení židovské otázky|„židovské otázce“]], politice [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] vůči [[Druhá republika|Česko-Slovensku]] a v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. Většinu textů o [[perzekuce|perzekuci]] [[Židé|Židů]] během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce [[1989]], včetně zásadní monografie ''Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice'' (1991). Roku [[1994]] spoluzakládal odborné periodikum ''Terezínské studie a dokumenty'' a vedl také kolektiv, jenž publikoval ''Terezínskou pamětní knihu'' (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.<ref>Kemper (2001), s. 27.</ref> Nedávno byla zveřejněno Terezínské Kalendárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" (Miroslav Kárný a Margita Kárná) <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
|||
| jméno = Miroslav Kárný a Margita Kárná |
|||
| titul = Terezínské Kalednárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" |
|||
| url = https://c.holocaust.cz/files/old/pdfs/zdroje/terezinske_kalendarium_verze1092019.pdf |
|||
| vydavatel = dědicové |
|||
| místo = Praha |
|||
| datum vydání = 7.9.2019 |
|||
| datum přístupu = 12.9.2019 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy<ref name=":0" />== |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 12. 9. 2019, 09:54
| Miroslav Kárný | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. září 1919 Praha |
| Úmrtí | 9. května 2001 (ve věku 81 let) Praha |
| Povolání | historik a novinář |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Příbuzní | Zdeněk Kárný[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Kárný (9. září 1919 Praha – 9. května 2001 Praha) byl český novinář a historik.
Biografie
Miroslav Kárný se narodil 9. září 1919 v Praze, kde absolvoval základní školu a gymnázium. Hned ve svých osmnácti letech roku 1937 vstoupil do komunistické strany. Následujícího roku odmaturoval a začal na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy studovat český jazyk a historii.[2] Kvůli uzavření vysokých škol roku 1939 však nedostudoval a 11. listopadu 1941 byl jako jeden z prvních deportován transportem do Terezína, aby tam jako člen „Aufbaukommando“ budoval koncentrační tábor. V Terezíně ilegálně organizoval komunistickou stranu. Dne 28. září 1944 byl Kárný deportován do Birkenau, záhy však byl kvůli evakuaci osvětimského koncentračního tábora evakuován do tábora Kaufering a nakonec přežil i pochod smrti v dubnu 1945.[3]
Již od roku 1945 pracoval v redakci Rudého práva, ovšem v souvislosti s procesem se Slánským musel redakci roku 1951 opustit a následujícího roku byl vyloučen z komunistické strany. Podařilo se mu však dostat se do redakce Kladenského kováka kladenských oceláren, odkud roku 1958 přešel do redakce novin Svoboda, kde nakonec krátce působil i jako šéfredaktor. Roku 1967 Svobodu opustil, protože Alexandr Dubček jej ustanovil vedoucím tiskového oddělení sekretariátu ÚV KSČ. Po okupaci Československa roku 1968 byl Kárný této funkce zbaven a znovu vyloučen z KSČ. Roku 1973 byl nicméně evidován jako spolupracovník Státní bezpečnost v kategorii agent.[4] Do odchodu do důchodu roku 1974 pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství.[5]
Po odchodu do důchodu se začal věnovat historické práci, a přestože studium historie nedokončil, podařilo se mu publikovat v předních odborných časopisech. Roku 1978 publikoval v Československém časopise historickém článek o koncentračních táborech,[6] v dalších letech následovaly práce o „židovské otázce“, politice nacistického Německa vůči Česko-Slovensku a v Protektorátu. Většinu textů o perzekuci Židů během druhé světové války ovšem mohl publikovat až po roce 1989, včetně zásadní monografie Konečné řešení. Genocida českých židů v německé protektorátní politice (1991). Roku 1994 spoluzakládal odborné periodikum Terezínské studie a dokumenty a vedl také kolektiv, jenž publikoval Terezínskou pamětní knihu (seznam židovských obětí deportací z Protektorátu). Odbornou činnost vyvíjel až do své smrti 9. května 2001.[7] Nedávno byla zveřejněno Terezínské Kalendárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" (Miroslav Kárný a Margita Kárná) [8]
Odkazy[8]
Reference
- ↑ iDNES.cz. 13. března 2024. Dostupné online. [cit. 2024-03-13]
- ↑ TESAŘ, Jan. Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919–1974. Praha: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 11–12.
- ↑ KEMPER, Raimund. Miroslav Kárný (1919–2001) [online]. 2001 [cit. 2015-06-01]. S. 3–5. Dostupné online.
- ↑ KÁRNÝ, Miroslav. SO KS SNB Praha – Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2015-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Kemper (2001), s. 5–7.
- ↑ KÁRNÝ, Miroslav. Koncentrační tábory, SS a německé monopoly. Československý časopis historický. 1978, roč. 76, čís. 5, s. 676–712.
- ↑ Kemper (2001), s. 27.
- ↑ a b Terezínské Kalednárium - Terezín v Konečném Řešení "Židovské Otázky" [online]. Praha: dědicové, 7.9.2019 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Kárný (historik)
