Dezinformace: Porovnání verzí
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m →Externí odkazy: + {{TDKIV}} za použití AWB |
||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Wikislovník|heslo=dezinformace}} |
* {{Wikislovník|heslo=dezinformace}} |
||
* {{TDKIV}} |
|||
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: ''Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost'', bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007.] |
* [http://is.muni.cz/th/6943/ff_b/Bakalarska_prace.txt Zadražilová, I.: ''Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost'', bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007.] |
||
Verze z 11. 9. 2019, 11:38
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení
V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení.[1] Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.[2]
Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami ve Švédsku v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součastí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80% hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1% URL adres.[3][4]
Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.[5][6]
Misinformace
Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný denotativní význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web. Tisíckráte.cz).
Odkazy
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Související články
- Fake news (falešná zpráva), Hoax (poplašná zpráva)
- Informace
- Informační válka
- Manipulace
- Mystifikace
- Propaganda
Reference
- ↑ WMD and the fatal war of misinformation. The Independent [online]. 25. ledna 2004. Dostupné online.
- ↑ Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs. SBS News [online]. 5. listopadu 2017. Dostupné online.
- ↑ Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com. Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupné online.
- ↑ New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. září 2018. Dostupné online.
- ↑ Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. února 2019. Dostupné online.
