Virion: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jazyková korekce značka: editace z Vizuálního editoru |
typo |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Non-enveloped icosahedral virus.svg|thumb|upright=0.9|Schéma virionu<br />neobaleného viru]] |
[[File:Non-enveloped icosahedral virus.svg|thumb|upright=0.9|Schéma virionu<br />neobaleného viru]] |
||
'''Virion''' je označení pro kompletní [[virus|virovou]] částici, která je schopna infikovat hostitele a dále se v něm množit. U nejjednodušších virů je to pouze komplex [[nukleové kyseliny]] ([[DNA viry|DNA]] nebo [[RNA viry|RNA]]) a [[Bílkovina|bílkoviny]] (urychlují reakce, aby mohly probíhat při nižších teplotách), u složitějších přibývají navíc především [[virový obal|povrchové obaly]], jako např. [[Membránový obal]] a [[Glykoproteiny]] |
'''Virion''' je označení pro kompletní [[virus|virovou]] částici, která je schopna infikovat hostitele a dále se v něm množit. U nejjednodušších virů je to pouze komplex [[nukleové kyseliny]] ([[DNA viry|DNA]] nebo [[RNA viry|RNA]]) a [[Bílkovina|bílkoviny]] (urychlují reakce, aby mohly probíhat při nižších teplotách), u složitějších přibývají navíc především [[virový obal|povrchové obaly]], jako např. [[Membránový obal]] a [[Glykoproteiny]]. |
||
Díky [[Antigenita|antigenitě]] je virion schopný navázat se na povrch hostitelské buňky (když "klíč", který vir obsahuje, pasuje na "zámek" buňky, vir je schopný se do buňky dostat). O antigenitu se stará vnější obal viru |
Díky [[Antigenita|antigenitě]] je virion schopný navázat se na povrch hostitelské buňky (když "klíč", který vir obsahuje, pasuje na "zámek" buňky, vir je schopný se do buňky dostat). O antigenitu se stará vnější obal viru. |
||
Viriony jsou po vstupu do hostitelské buňky schopny změnit celý [[metabolismus]] buňky. Jejich velikost činí přibližně 15–390 [[nanometr]]ů. |
Viriony jsou po vstupu do hostitelské buňky schopny změnit celý [[metabolismus]] buňky. Jejich velikost činí přibližně 15–390 [[nanometr]]ů. |
Verze z 29. 8. 2019, 16:20
Virion je označení pro kompletní virovou částici, která je schopna infikovat hostitele a dále se v něm množit. U nejjednodušších virů je to pouze komplex nukleové kyseliny (DNA nebo RNA) a bílkoviny (urychlují reakce, aby mohly probíhat při nižších teplotách), u složitějších přibývají navíc především povrchové obaly, jako např. Membránový obal a Glykoproteiny.
Díky antigenitě je virion schopný navázat se na povrch hostitelské buňky (když "klíč", který vir obsahuje, pasuje na "zámek" buňky, vir je schopný se do buňky dostat). O antigenitu se stará vnější obal viru.
Viriony jsou po vstupu do hostitelské buňky schopny změnit celý metabolismus buňky. Jejich velikost činí přibližně 15–390 nanometrů.