Gustav I. Vasa: Porovnání verzí

Gustav I.
	král švédský
	Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády	6. června 1523 – 25. září 1560
Narození	12. května 1496 (pravděpodobně); Hrad Rydboholm, Uppland nebo ; Lindholmen, Uppland
Úmrtí	29. září 1560 (64 let); Stockholmský palác, Švédsko
Pohřben	Katedrála v Uppsale; 21. prosince 1560
Předchůdce	Kristián II. Dánský
Král švédský
Nástupce	Erik XIV. Švédský
Potomci	Erik XIV. Švédský; Jan III. Švédský; Kateřina Vasa; Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská; Magnus, vévoda z Östergötlandu; Anna Marie, falckraběnka z Veldenz; Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská; Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská; Karel IX. Švédský
Dynastie	Vasa
Otec	Erik Johansson Vasa
Matka	Cecilia Månsdotter Eka
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 21. 8. 2019, 23:03

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513–1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

Erik (1533–1577), švédský král v letech 1560–1567.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514–1551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

Jan (1537–1592), švédský král v letech 1567–1592;
Kateřina (1539–1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
Cecilie (1540–1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
Magnus (1542–1595), vévoda östergötlandský;
Karel (1544)
Anna (1545–1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
Sten (1546–1547)
Žofie (1547–1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
Alžběta (1549–1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
Karel (1550–1611), švédský král v letech 1599–1611;

Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535–1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

Literatura

LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky)

Související články

Vasův běh

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Kristián II.

Švédský král
Gustav I.
1523–1560

Nástupce:
Erik XIV.

Předchůdce:
Kristián II. Dánský

Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
1523–1560

Nástupce:
Erik XIV. Švédský

Šablona:Švédští panovníci - Vasa

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
   | podpis = Autograf, Gustaf I, Nordisk familjebok.png
 }}
-'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Švédsko|švédský]] [[panovník|král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[Vasovci|Vasa]], vlivného [[šlechta|šlechtického]] rodu, který vládl ve Švédsku po většinu [[16. století|16.]] a [[17. století]].
+'''Gustav I.''' ([[12. květen|12. května]] [[1496]] [[Rydboholm]] – [[29. září]] [[1560]] [[Stockholm]]), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako '''Gustav Vasa''', byl [[Seznam hlav švédského státu|švédský král]] od roku [[1523]] až do své smrti. Byl prvním panovníkem z [[dynastie]] [[Vasovci|Vasa]], vlivného [[šlechta|šlechtického]] rodu, který vládl ve Švédsku po většinu [[16. století|16.]] a [[17. století]].
 Gustav I. byl zvolen [[regent]]em roku [[1521]] poté, co vedl povstání proti [[Dánsko|dánskému]] králi [[Kristián II. Dánský|Kristiánu II.]], který stál v čele [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.