Stavovský stát: Porovnání verzí
→Stavovský stát v současnosti: úprava textu, zdroje značka: editor wikitextu 2017 |
→Pojetí stavovského státu podle strany Národní demokracie: přesun po DSSS značka: editor wikitextu 2017 |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| datum přístupu = 2019-08-20 |
| datum přístupu = 2019-08-20 |
||
}}</ref> Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského fašismu nebo modelu [[Autoritarismus|autoritativního]] [[Rakouský stát|Rakouského státu]]. Hned v úvodu uváděl, že „''Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.''“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.<ref>Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.</ref> Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.</ref> |
}}</ref> Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského fašismu nebo modelu [[Autoritarismus|autoritativního]] [[Rakouský stát|Rakouského státu]]. Hned v úvodu uváděl, že „''Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.''“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.<ref>Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.</ref> Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.</ref> |
||
== Pojetí stavovského státu podle strany Národní demokracie == |
|||
V roce 2018 vydal Ladislav Malý, člen politické nacionalisticky orientované strany [[Národní demokracie (Česko)|Národní demokracie]] (bývalý člen předsednictva [[Dělnická strana|Dělnické strany]]) v edici ''Národovecká knihovnička'' sešitovou publikaci č. 3 pod názvem „Stavovský stát. Stavovská demokracie jako řešení současné krize”. Autor představuje model prezidentské republiky bez existence [[Politická strana|politických stran]], ve kterém by byla [[Zákonodárná moc|zákonodárná]], výkonná i soudní moc zachována, taktéž [[Bikameralismus|dvoukomorový]] [[Parlament]]. V parlamentu by podle autora zasedali zástupci jednotlivých [[Stavy|stavů]] a zemští zástupci Čech, Moravy, Slezska a hlavního města Prahy.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = O nás |
|||
| url = https://narodnidemokracie.cz/strana/proc-jdeme-do-toho/ |
|||
| periodikum = NÁRODNÍ DEMOKRACIE |
|||
| datum přístupu = 2019-08-21 |
|||
| jazyk = cs-CZ |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Předmluva ABB k publikaci Ladislava Malého: Stavovský stát |
|||
| url = https://narodnidemokracie.cz/predmluva-abb-k-publikaci-ladislava-maleho-stavovsky-stat/ |
|||
| periodikum = NÁRODNÍ DEMOKRACIE |
|||
| datum vydání = 2018-02-28 |
|||
| datum přístupu = 2019-08-21 |
|||
| jazyk = cs-CZ |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 21. 8. 2019, 05:18
Stavovský stát je forma monarchie, v níž je státní moc rozdělena mezi panovníka a sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (klérus, kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc, právo na svolání zemské hotovosti (armády) a volí panovníka.
Země Koruny české
Silný vliv v zemích Koruny české získaly stavy v 2. polovině 15. století za vlády Vladislava Jagellonského, který měl jako český král jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země vlastní autonomní zemské sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala zákonem a byla zapisována do zemských desek.
Habsburkové po roce 1526 postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých a moravských stavů. Poražením stavovského povstání v roce 1620 byly Ferdinandem II. provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení absolutismu. To bylo v roce 1627 v Čechách zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na Moravě.
Plán stavovského státu v období Druhé Československé republiky
Návrh programu, který byl schválen 16. února 1939 programovou komisí Strany národní jednoty nebyl přijat.[1] Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku Protektorátu Čechy a Morava nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského fašismu nebo modelu autoritativního Rakouského státu. Hned v úvodu uváděl, že „Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.[2] Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.[3]
Reference
- ↑ Nový program Strany národní jednoty 16. 2. 1939 | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.
- ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.
