Polární báze: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidány informace o seskvilineárních formách v C a jejich polárních bázích
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m přesun šablony pahýl dospod; kosmetické úpravy
 
Řádek 16: Řádek 16:
Pro dimenzi rovnou 1 je zřejmě každá báze polární.
Pro dimenzi rovnou 1 je zřejmě každá báze polární.


Nechť tvrzení platí pro dimenzi ''n'' - 1. Mohou nastat dvě možnosti:
Nechť tvrzení platí pro dimenzi ''n'' - 1. Mohou nastat dvě možnosti:
* ''f'' je konstantně nulová. Pak jakákoli báze ''V'' je polární.
* ''f'' je konstantně nulová. Pak jakákoli báze ''V'' je polární.
* Existují ''u'', ''v'', že <math>f(u,v) \neq 0</math>. Pak nutně existuje ''w'', že <math>f(w,w) \neq 0</math> (jinak totiž ''f''(''u'' + ''v'',''u'' + ''v'')= ''f''(''u'',''u'') + 2''f''(''u'',''v'') + ''f''(''v'',''v'') = 2''f''(''u'',''v''), což není nula). Množina ''W'' všech ''u'' takových, že ''f''(''w'',''u'') = 0 tvoří [[podprostor]] ''V'' dimenze ''n'' - 1 neobsahující ''w''. Podle indukčního předpokladu má tedy ''W'' polární bázi {u<sub>1</sub>,…,u<sub>n - 1</sub>}. Z volby ''W'' pak plyne, že {u<sub>1</sub>,…,u<sub>n - 1</sub>,w} je polární báze ''V''.
* Existují ''u'', ''v'', že <math>f(u,v) \neq 0</math>. Pak nutně existuje ''w'', že <math>f(w,w) \neq 0</math> (jinak totiž ''f''(''u'' + ''v'',''u'' + ''v'')= ''f''(''u'',''u'') + 2''f''(''u'',''v'') + ''f''(''v'',''v'') = 2''f''(''u'',''v''), což není nula). Množina ''W'' všech ''u'' takových, že ''f''(''w'',''u'') = 0 tvoří [[podprostor]] ''V'' dimenze ''n'' - 1 neobsahující ''w''. Podle indukčního předpokladu má tedy ''W'' polární bázi {u<sub>1</sub>,…,u<sub>n - 1</sub>}. Z volby ''W'' pak plyne, že {u<sub>1</sub>,…,u<sub>n - 1</sub>,w} je polární báze ''V''.
Řádek 44: Řádek 44:
== Příklady ==
== Příklady ==
* Je-li ''f'' symetrická pozitivně definitní, tj. ''f'' je [[skalární součin]], pak [[vektor]]y tvořící polární bázi ''f'' jsou na sebe po dvou kolmé.
* Je-li ''f'' symetrická pozitivně definitní, tj. ''f'' je [[skalární součin]], pak [[vektor]]y tvořící polární bázi ''f'' jsou na sebe po dvou kolmé.

{{Pahýl}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 52: Řádek 50:
* [[Kvadratická forma]]
* [[Kvadratická forma]]
* [[Báze]]
* [[Báze]]

{{Pahýl}}


[[Kategorie:Lineární algebra]]
[[Kategorie:Lineární algebra]]

Aktuální verze z 18. 8. 2019, 20:33

Polární báze je matematický pojem z oblasti lineární algebry. Je to taková báze vektorového prostoru, vůči které má daná bilineární forma diagonální matici. Prvky polární báze lze považovat v jistém smyslu za na sebe kolmé vzhledem k dané bilineární formě. V unitárních prostorech nad komplexními čísly se používá pojem polární báze i pro seskvilineární formy.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Nechť f je bilineární forma na vektorovém prostoru V. Báze B prostoru V se nazývá polární báze f, je-li pro každé dva různé prvky b, cB f(b,c) = 0.

Nechť charakteristika tělesa T je různá od 2 a V je vektorový prostor nad T. Pro danou kvadratickou formu q zvolíme bilineární formu fq předpisem fq(u,v) = q(u + v) - 1/2 (q(u) + q(v)) (pak q(u) = fq(u,u)). Pak polární bází q se nazývá každá polární báze fq.

Existence[editovat | editovat zdroj]

Platí následující tvrzení:

Nechť V je vektorový prostor nad tělesem T charakteristiky různé od 2. Pro každou symetrickou bilineární formu f na V existuje polární báze.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Důkaz této věty probíhá snadnou indukcí podle dimenze V.

Pro dimenzi rovnou 1 je zřejmě každá báze polární.

Nechť tvrzení platí pro dimenzi n - 1. Mohou nastat dvě možnosti:

  • f je konstantně nulová. Pak jakákoli báze V je polární.
  • Existují u, v, že . Pak nutně existuje w, že (jinak totiž f(u + v,u + v)= f(u,u) + 2f(u,v) + f(v,v) = 2f(u,v), což není nula). Množina W všech u takových, že f(w,u) = 0 tvoří podprostor V dimenze n - 1 neobsahující w. Podle indukčního předpokladu má tedy W polární bázi {u1,…,un - 1}. Z volby W pak plyne, že {u1,…,un - 1,w} je polární báze V.

Komplexní čísla[editovat | editovat zdroj]

V unitárním prostoru nad komplexními čísly se potom používá (oproti ) silnější tvrzení:

Nechť V je unitární prostor nad s ortogonální bází B. Pro každou seskvilineární formu, jejíž matice je vůči B normální, existuje polární báze P taková, že matice přechodu mezi B a P je unitární.

Toto vyplývá z faktu, že normální matice jsou ortogonálně diagonalizovatelné, tedy lze najít takovou unitární matici U, že , kde D je diagonální matice.

Signatura kvadratických forem[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kvadratická forma.

Je-li q kvadratická forma na reálném vektorovém prostoru, je bilineární forma fq definovaná předpisem fq(u,v) = 1/2 (q(u + v) - q(u) - q(v)) symetrická. Z tvrzení o existenci polárních bází tedy plyne, že q má polární bázi.

Trojice (n(q), k(q), z(q)), kde n(q), k(q) a z(q) značí po řadě počet prvků u dané polární báze q, pro něž je q(u) nulové, resp. kladné, resp. záporné, se nazývá signatura kvadratické formy q.

Skutečnost, že signatura q je stejná pro libovolnou volbu polární báze, vyjadřuje tzv. Zákon setrvačnosti kvadratických forem.

Kvadratická forma se signaturou (n, k, z) se nazývá:

  • pozitivně definitní, je-li n = z = 0.
  • pozitivně semidefinitní, je-li z = 0.
  • negativně definitní, je-li n = k = 0.
  • negativně semidefinitní, je-li k = 0.
  • indefinitní, je-li k, z > 0.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Je-li f symetrická pozitivně definitní, tj. f je skalární součin, pak vektory tvořící polární bázi f jsou na sebe po dvou kolmé.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]