Rusko-turecká válka (1787–1792): Porovnání verzí
oprava odkazů |
m link |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
V roce 1789 turecká armáda obsadila [[Banát]], zatímco Rusové napadli [[Moldavsko]]. Polní maršál [[Pjotr Rumjancev]] získal [[Jasy]] a [[Chotyn]]. V zimě Rusové vedení [[Grigorij Potěmkin|Grigorijem Potěmkinem]] vedli zdlouhavé obležení [[Očakiv]]u, které vyvrcholilo masakrem obránců (včetně zavražděných žen a dětí). Po zprávě o porážce zemřel [[sultán]] [[Abdulhamid I.]] |
V roce 1789 turecká armáda obsadila [[Banát]], zatímco Rusové napadli [[Moldavsko]]. Polní maršál [[Pjotr Rumjancev]] získal [[Jasy]] a [[Chotyn]]. V zimě Rusové vedení [[Grigorij Potěmkin|Grigorijem Potěmkinem]] vedli zdlouhavé obležení [[Očakiv]]u, které vyvrcholilo masakrem obránců (včetně zavražděných žen a dětí). Po zprávě o porážce zemřel [[sultán]] [[Abdulhamid I.]] |
||
Rusové porazili turecká vojska s pevnostmi [[Tighina|Bendery]] a [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akerman]], dále rakouský polní maršál [[Ernst Gideon von Laudon]] získal [[Bělehrad]]. V roce 1790 byla turecká pevnost [[Izmail]] dobyta pod vedením [[Alexandr Vasiljevič Suvorov| Alexandra Suvorova]]. Ruský [[Admirál]] [[Fjodor Fjodorovič Ušakov|Fjodor Ušakov]] porazil tureckou flotilu v sérii bitev: u Fidonisi, Tendry, Kerčského průlivu a v blízkosti mysu Kaliakra. Rusové obsadili i důležitý černomořský přístav [[Anapa]]. Ke všemu zlému se Turci nikdy nedočkali pomoci od [[Pruské království|Pruska]], se kterým 31. ledna 1790 uzavřeli smlouvu namířenou proti Rusku a Rakousku. |
Rusové porazili turecká vojska s pevnostmi [[Tighina|Bendery]] a [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akerman]], dále rakouský polní maršál [[Ernst Gideon von Laudon]] získal [[Bělehrad]]. V roce 1790 byla turecká pevnost [[Izmail]] dobyta pod vedením [[Alexandr Vasiljevič Suvorov| Alexandra Suvorova]]. Ruský [[Admirál]] [[Fjodor Fjodorovič Ušakov|Fjodor Ušakov]] porazil [[Osmanské námořnictvo|tureckou flotilu]] v sérii bitev: u Fidonisi, Tendry, Kerčského průlivu a v blízkosti mysu Kaliakra. Rusové obsadili i důležitý černomořský přístav [[Anapa]]. Ke všemu zlému se Turci nikdy nedočkali pomoci od [[Pruské království|Pruska]], se kterým 31. ledna 1790 uzavřeli smlouvu namířenou proti Rusku a Rakousku. |
||
Mladý sultán [[Selim III.]] byl nucen 9. ledna 1792 podepsat mír v Jasech, na jehož základě Rusku zůstal Krym a ještě připadl [[Jedisan]]. Turecko-ruská hranice byla řeka [[Dněstr]]. Rusko mohlo nyní přesunout svoji armádu do Polska, kde roku 1792 vypukla [[polsko-ruská válka (1792)|polsko-ruská válka]]. |
Mladý sultán [[Selim III.]] byl nucen 9. ledna 1792 podepsat mír v Jasech, na jehož základě Rusku zůstal Krym a ještě připadl [[Jedisan]]. Turecko-ruská hranice byla řeka [[Dněstr]]. Rusko mohlo nyní přesunout svoji armádu do Polska, kde roku 1792 vypukla [[polsko-ruská válka (1792)|polsko-ruská válka]]. |
||
Verze z 12. 8. 2019, 12:56
| rusko-turecká válka | |||
|---|---|---|---|
 Obležení Očakivu, 1788, od polského malíře Suchodolského | |||
| Trvání | 1787–1792 | ||
| Místo | Východní Evropa | ||
| Výsledek | Ruské vítězství, mír v Jasech | ||
| Změny území | Jedisan připadl Rusku | ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rusko-turecká válka 1787-1792 byl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, která chtěla získat území ztracená v roce 1774 poté, co prohrála válku s Ruskem.
V roce 1786 předvedla ruská carevna Kateřina Veliká s císařem Josefem II. demonstraci síly proti Turecku, když se setkali na obsazeném Krymu. Turecko tuto událost vzalo jako nehorázné porušení smlouvy z Küçük Kaynarca a s diplomatickou podporou Francie a Velké Británie v srpnu 1787 vyhlásilo Rusku válku. V únoru 1788 přišlo na pomoc Kateřině II. Rakousko.
V roce 1789 turecká armáda obsadila Banát, zatímco Rusové napadli Moldavsko. Polní maršál Pjotr Rumjancev získal Jasy a Chotyn. V zimě Rusové vedení Grigorijem Potěmkinem vedli zdlouhavé obležení Očakivu, které vyvrcholilo masakrem obránců (včetně zavražděných žen a dětí). Po zprávě o porážce zemřel sultán Abdulhamid I. Rusové porazili turecká vojska s pevnostmi Bendery a Akerman, dále rakouský polní maršál Ernst Gideon von Laudon získal Bělehrad. V roce 1790 byla turecká pevnost Izmail dobyta pod vedením Alexandra Suvorova. Ruský Admirál Fjodor Ušakov porazil tureckou flotilu v sérii bitev: u Fidonisi, Tendry, Kerčského průlivu a v blízkosti mysu Kaliakra. Rusové obsadili i důležitý černomořský přístav Anapa. Ke všemu zlému se Turci nikdy nedočkali pomoci od Pruska, se kterým 31. ledna 1790 uzavřeli smlouvu namířenou proti Rusku a Rakousku.
Mladý sultán Selim III. byl nucen 9. ledna 1792 podepsat mír v Jasech, na jehož základě Rusku zůstal Krym a ještě připadl Jedisan. Turecko-ruská hranice byla řeka Dněstr. Rusko mohlo nyní přesunout svoji armádu do Polska, kde roku 1792 vypukla polsko-ruská válka.