Jihomoravský kraj: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 110: Řádek 110:


=== Zemědělství ===
=== Zemědělství ===
Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: [[pšenice]], [[ječmen]] a [[kukuřice]]. Zelenina: [[okurky]], [[papriky]] a [[rajčata]]. Ovoce: [[broskve]], [[meruňky]] a hlavně nejvíce [[Réva vinná|vinná réva]]. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.
Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: [[pšenice]], [[ječmen]] a [[kukuřice]]. Zelenina: [[okurka setá]], [[paprika setá]], [[kapie]] a [[rajčata]]. Ovoce: [[broskve]], [[meruňky]] a hlavně nejvíce [[Réva vinná|vinná réva]]. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.


== Doprava ==
== Doprava ==

Verze z 11. 8. 2019, 01:08

Tento článek je o vyšším územním samosprávném celku. O jednotce územního členění státu pojednává článek Jihomoravský kraj (od roku 1960).

Šablona:Infobox - kraj Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj[1]) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní Moravě. Jeho území, o celkové rozloze 7195 km², je tvořeno sedmi okresy, které se nachází ve střední části územního Jihomoravského kraje. Jedná se o okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Samosprávný Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s Jihočeským krajem, na západě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj). V Jihomoravském kraji žije přibližně 1,22 milionu[2] obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 50 měst a 39 městysů, a jeden vojenský újezd. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je Brno.

Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy. Výjimkou je osada Jobova Lhota v okrese Blansko, která tvoří historickou součást Čech,[3] a území Valticka a Dyjského trojúhelníku v okrese Břeclav, jež byla do roku 1920 součástí Dolních Rakous.

Přírodní podmínky

Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.

Na území Jihomoravského kraje se nachází Národní park Podyjí a dále tři chráněné krajinné oblasti: Bílé Karpaty (částečně leží na území Zlínského kraje), Moravský kras a Pálava.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územím sedmi okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě dřívějších okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Těchto 21 správních obvodů (tzv. malých okresů) se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, kterých je v Jihomoravském kraji celkem 34.

V Jihomoravském kraji je 672 obcí, z toho 39 z nich má status městyse a 50 obcí status města. Na území kraje také existuje jeden vojenský újezd – Březina. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v České republice, počtem 1,2 milionu obyvatel (11 % z ČR) je také na čtvrtém místě.

Statistické údaje

Mapa kraje
Mapa kraje
Statistické údaje k 1. 1. 2016
Okresy Rozloha[4] Počet obyvatel[5] Průměrný věk[5] Hustota zalidnění Počet obcí
Blansko 862 km² 108 126 42,0 let 125 obyv./km² 116
Brno-město 230 km² 377 028 42,7 let 1639 obyv./km² 1
Brno-venkov 1 499 km² 215 311 40,8 let 144 obyv./km² 187
Břeclav 1 038 km² 115 334 42,0 let 111 obyv./km² 63
Hodonín 1 099 km² 154 873 42,6 let 141 obyv./km² 82
Vyškov 876 km² 90 813 41,5 let 104 obyv./km² 79+1 voj. újezd
Znojmo 1 590 km² 113 538 41,7 let 71 obyv./km² 144

Města nad 10 000 obyvatel

Sčítání lidu (1980–2011),[6] průběžná data (2019)[7]
Město Okres 1980 1991 2001 2011 2019
Brno Brno-město 371 463 388 296 376 172 385 913 380 681
Znojmo Znojmo 34 550 36 134 35 758 34 122 33 780
Břeclav Břeclav 22 671 24 979 25 485 24 737 24 704
Hodonín Hodonín 25 485 28 230 27 361 24 961 24 682
Vyškov Vyškov 19 288 22 696 22 514 21 391 20 883
Blansko Blansko 18 912 20 783 20 594 20 629 20 572
Boskovice Blansko 11 045 11 290 11 359 11 502 11 622
Kyjov Hodonín 12 632 12 920 12 413 11 462 11 218
Veselí nad Moravou Hodonín 12 464 12 516 12 256 11 266 11 006
Kuřim Brno-venkov 7 695 8 621 8 930 11 540 10 997

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005

Podrobnější informace naleznete v článku Odštěpení obcí z kraje Vysočina.

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj[8] řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Historie

Jihomoravský folklorní soubor
Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě
Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. věstonickou Venuší, leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem moravských markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství

Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v Brně

Průmysl

Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko Holding, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Znojemský městský pivovar) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve Velkých Pavlovicích). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Zemědělství

Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurka setá, paprika setá, kapie a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.

Doprava

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na Prahu (dálnice D1), Olomouc (dálnice D1) i slovenskou Bratislavu (dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D52). Důležitou severojižní spojnicí je silnice I/43 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází I. a II. tranzitní železniční koridor[9]. V Brně se nachází i mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. na Letiště London Stansted (48 km od centra Londýna), Milána či do Mnichova.

Dopravní obslužnost větších sídel

Z větších sídel jsou na dálniční síť přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází silnice I. třídy, městem Blansko pak pouze silnice II. třídy.[10]

Dvoukolejná trať a I. tranzitní železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.[11]

Věda a vzdělání

V Brně je několik veřejných a státních vysokých škol – Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji.[12] Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české Silicon Valley“.[13]

Hejtmani Jihomoravského kraje

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk
  2. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  3. ↑ K. V. Adámek a kol.: Království české VI.: Východní Čechy, část druhá, s. 1, 24.
  4. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CSU2013 není určen žádný text
  5. ↑ a b Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-06-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 [online]. Český statistický úřad, 2019-04-30 [cit. 2019-06-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  9. ↑ Železniční tranzitní koridory [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-01. 
  10. ↑ Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dostupné online. 
  11. ↑ Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-01. 
  12. ↑ http://www.statistikaamy.cz/2015/10/metropoli-vedy-se-stava-brno/
  13. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1097366-it-firmy-si-libuji-v-brne-z-ktereho-se-stava-ceske-silicon-valley

Související články

Externí odkazy

Šablona:Hejtman Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj
Okresy Vlajka Jihomoravského kraje
Správní obvody ORP
Největší města
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje (od 2000)
Regiony soudržnosti
Územní kraje (1960–2020)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jihomoravský_kraj&oldid=17554979“