Mars (mytologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Literatura: proč sem někdo dává (navíc chybný) link na publikaci o Nicolasi Flamelovi?
přepracování, rozšíření, zdroje
Řádek 5: Řádek 5:
| popisek = Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]
| popisek = Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]
| symbol = [[kopí]] a [[štít]]
| symbol = [[kopí]] a [[štít]]
| bydliště = [[Olymp]]
| partner = [[Bellona]], [[Nerio]], [[Venuše]]
| partner = [[Bellona]]
| rodiče = [[Juno (mytologie)|Juno]]
| rodiče = [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] a [[Juno (mytologie)|Juno]]
| sourozenci =
| sourozenci =
| děti = [[Romulus a Remus]]
| děti = [[Romulus a Remus]], Pallor a Pavor
| původ = římský
| oblast uctívání = [[Římská říše]]
| oblast uctívání = [[Římská říše]]
| řecký ekvivalent = [[Arés]]
| řecký ekvivalent = [[Áres]]
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref> je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]]. V rámci [[interpretatio graeca]] byl ztotožněn s řeckým [[Áres|Áréem]] a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k [[Afrodíté]], ztotožněné s [[Venuše (mytologie)|Venuší]].
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref>, [[latina|latinsky]] '''Mārs''', je [[Římská mytologie|římský bůh]] války a zemědělství. Po [[Jupiter (mytologie)|Jovovi]] byl druhým nejvýznamnějším a nejuctívanějším bohem, o čemž svědčí i to že měl stejně Jupiter a [[Quirinus]] svého [[Flamen|flamena maior]]. Po Martovi byl [[Římané|Římany]] pojmenována [[Mars (planeta)|planeta Mars]] a měsíc [[březen]] – ''mensis Martius'' „měsíc Martův“, který byl prvním měsícem roku až do roku [[153 př. n. l.]], a během kterého se slavila velká část svátků tohoto boha. Mars či jemu podobné božstvo byl uctíván nejen Římany, ale také dalšími [[Italikové|Italiky]], o čemž svědčí například [[oskánština|oskánské]] theonymum Māmers.<ref name="Neškudla">{{Citace monografie
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = [[Libri]]
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 97
| isbn = 80-7277-264-3
| strany = 55-56, 128
}}</ref>


V rámci [[interpretatio graeca]] byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]] a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s [[Venuše (mytologie)|Venuší]], ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]].<ref name="Lugerová">{{Citace kvalifikační práce
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]] a sloužil mu druhý ze tří [[Flamen|flamines maiores]].
| příjmení = Lugerová
| jméno = Lucie
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Katedra historie
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Palackého
| titul = Martův kult v antickém Římě
| url = https://theses.cz/id/210i5h/Lugerov_Lucie_-_Martv_kult_v_antickm_m.pdf
| typ práce = Magisterská práce
| vedoucí = Ivana Koucká
| odkaz na vedoucího =
| místo = Olomouc
| rok = 2015
| strany = 10, 15-16, 41
}}</ref>


Podle Jaana Puhvela byl původně Mars [[Seznam hromovládců|hromovládcem]], tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.<ref name="Puhvel">{{Citace monografie
Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 178
| isbn = 80-7106-177-8
}}</ref>


Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene ''*māwort'', jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno [[Védské náboženství|védských]] válečných božstev [[Marutové|Marutů]].<ref name="Lugerová"/><ref name="Puhvel"/><ref>{{Citace elektronické monografie
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na [[Campus Martius|Martově poli]] před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na [[Forum Romanum|římském Foru]], kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
| příjmení1 = Lewis
| jméno1 = Charlton Thomas
| odkaz na autora1 = Charlton Thomas Lewis
| příjmení2 = Short
| jméno2 = Charles
| odkaz na autora2 =
| titul = A Latin Dictionary - Māvors
| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=Mavors
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 5.8.2019
| vydavatel =
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Mallory
| jméno1 = James
| odkaz na autora1 = James Mallory
| příjmení2 = Adams
| jméno2 = Douglas Quentin
| odkaz na autora = Douglas Quentin Adams
| titul = Encyclopedia of Indo-European Culture
| vydavatel = Routledge
| místo = Abingdon
| rok = 1997
| strany = 433
| isbn = 978-1884964985
}}</ref>


== Mýty a vztahy ==
Již ve [[starověk]]u byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy [[Mars (planeta)|Mars]].

Mýtus o Martově zrození se objevuje pouze v [[Ovidius|Ovidiových]] ''[[Fasti]''], přičemž není jisté zda není autorovou invencí. Podle tohoto příběhu byla bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]] nešťastná že její manžel Jupiter sám zplodil [[Minerva|Minervu]], což odpovídá řeckému podání o porození [[Athéna|Athény]] [[Zeus|Diem]], a tak hledala pomoc u bohyně [[Flora (mytologie)|Flory]]. Ta ji darovala kouzelný květ po kterém Juno počala Marta. Mars údajně projevil svou vděčnost tím že zajistil Floře v Římě kult a den jeho početí – 2. květen, byl předposledním dnem svátku [[Floralia]].<ref name="Lugerová"/>

O Martově manželce či družce existuje více podání. Za jeho manželku byla označována [[Nerio]] ztotožňovaná s Minervou, podle některých badatelů však šlo spíše o výraz znamenající Martovu mužnou sílu. Jako jeho manželka či sestra byla také označována bohyně války [[Bellona]]. Podle Ovidia Mars také usiloval o manželství s Minervou a o zprostředkování sňatku požádal bohyni [[Anna Perenna|Annu Perennu]], ta však přišla na svatbu sama převlečená za Minervu a zahalená závojem. Pod řeckým vlivem byla také jako jeho partnerka chápána Venuše, ztotožněná s [[Afrodíté]], a byly mu přisouzeni synové Pallor „Bledost“ a Pavor „Hrůza“, odpovídající řeckému [[Fobos (mytologie)|Fobovi]] a [[Deimos (mytologie)|Deimovi]]. Se smrtelnou [[Rhea Silvia|Rheou Silvií]] zplodil [[Romulus a Remus|Romula a Rema]].<ref name="Lugerová"/><ref name="Neškudla"/>

== Svátky ==

Většina svátků spojených s Martem byla slavena v březnu a říjnu, tedy na začátku a konci zemědělské a vojenské sezóny. Podle některých badatelů konali [[saliové]] své rituály na počest Marta každý březnový den, případně pouze do [[tubilustrium|tubilustria]] prováděného 23. března.<ref name="Lugerová"/>

* 1. březen – březnové [[římská datace|kalendy]] – do roku [[153 př. n. l.]] nový rok, výročí pádu [[ancilia|ancilií]] – posvátných Martových štítů, Dies Natalis Martis „den Martova narození“
* 14. březen – [[Equirria]] – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta
* 14. či 15. březen – [[Mamuralia]] – svátek na počets [[Mamurius Veturius|Mamuria Veturi]]a, později vyhánění zimy
* 17. březen – Agonia Martiale – jeden ze svátků zvaných [[Agonalia]] a konaných čtyřikrát do roka
* 19. březen – [[Quinquatrus]] – svátek Marta a Minervy, později rozšířený na pět dní
* 23. březen - [[Tubilustrium]] – rituální „očišťování polnic“
* 15. října - [[Equus October]] – rituál obět koně spojený se závody koňských spřežení
* 19. říjen - [[Armilustrium]] – rituální „očišťování zbraní“
* 27. února – Equirria – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta

Mezi Martovy svátky patřila také data zasvěcení či založení jeho chrámů, označované zpravidla jako dies natalis „dny zrození“ Marta. Tak byl slaven 1. června Dies Natalis Martis v chrámu na [[Via Appia]] a 12. května či 1. srpna v chrámu Marta Ultora na [[Augustovo fórum|Augustově fóru]].<ref name="Lugerová"/>

== Chrámy ==

[[Samuel Ball Platner]], doplněný [[Thomas Ashby|Thomasem Ashbym]], uvádí mimo jiné následující Martovy chrámy a svatyně:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Platner
| jméno1 = Samuel Ball
| odkaz na autora1 = Samuel Ball Platner
| příjmení2 = Ashby
| jméno2 = Thomas
| odkaz na autora2 = Thomas Ashby
| titul = A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Martis
| url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Aedes_Martis.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 5.8.2019
| vydavatel =
| jazyk = en
}}</ref>

* [[Ara Martis]] – oltář na [[Martovo pole|Martově poli]], nejstarší centrum Martova kultu, později snad doplněný či nahrazený chrámem
* Aedes Martis – chrám na Via Appia v blízkosti [[Porta Capena|Porty Capeny]], doplněn o Martis Lucus – posvátný háj
* Aedes Martis – chrám na [[Circus Flaminius|Circu Flaminiu]]
* Aedes Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na [[Augustovo fórum|Augustově fóru]]
* Martis Sacrarium – svatyně v [[Regia|Regii]]
* Martova svatyně na [[Kapitol]]u
* Templum Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na Kapitolu, některými badateli je jeho existence zpochybňována


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 30: Řádek 135:
<references group="pozn." />
<references group="pozn." />


=== Literatura ===
== Reference ==
<references />
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. ({{ISBN|8085946297}})
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 38: Řádek 142:
* {{Wikislovník|heslo=Mars}}
* {{Wikislovník|heslo=Mars}}


{{Portály|Antika|Náboženství}}
{{Portály|Starověký Řím|Pohanství}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Bohové války]]
[[Kategorie:Bohové války]]
[[Kategorie:Božstva zemědělství]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]

Verze z 5. 8. 2019, 09:40

Mars
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Symbolykopí a štít
PartnerBellona, Nerio, Venuše
RodičeJuno
DětiRomulus a Remus, Pallor a Pavor
Oblast uctíváníŘímská říše
Řecký ekvivalentÁres
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars[pozn. 1], latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství. Po Jovovi byl druhým nejvýznamnějším a nejuctívanějším bohem, o čemž svědčí i to že měl stejně Jupiter a Quirinus svého flamena maior. Po Martovi byl Římany pojmenována planeta Mars a měsíc březen – mensis Martius „měsíc Martův“, který byl prvním měsícem roku až do roku 153 př. n. l., a během kterého se slavila velká část svátků tohoto boha. Mars či jemu podobné božstvo byl uctíván nejen Římany, ale také dalšími Italiky, o čemž svědčí například oskánské theonymum Māmers.[1]

V rámci interpretatio graeca byl Mars ztotožněn s řeckým bohem války Áreem a přijal jeho mytologii a genealogii, obě božstva se však v mnohém lišila. Áres byl chápán jako násilné božstvo, ke kterému bylo přistupováno s jistým odporem a navíc se netěšil zdaleka takovému kultu jako Mars, který byl chápán spíše jako ochránce a navíc měl zemědělskou funkci. Přejal taktéž milenecký vztah s Venuší, ale vedle toho byla jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio.[2]

Podle Jaana Puhvela byl původně Mars hromovládcem, tuto funkci však převzal Jupiter a Mars na druhou stranu přijal zemědělskou funkci, vedle své původní válečné.[3]

Vedle běžného Mārs, v genitivu Mārtis, existovalo starší a poetické Māvors (Māvortis) odpovídající oskánskému Māmers (Māmertos). Mezi další podoby jména náleží Mārspiter „otec Mars“, Mārmar, Māmars či Māmers. Jméno Mārs může vycházet z praindoevropského kořene *māwort, jehož význam je nejasný, ale z kterého někteří badatelé odvozují i jméno védských válečných božstev Marutů.[2][3][4][5]

Mýty a vztahy

Mýtus o Martově zrození se objevuje pouze v Ovidiových [[Fasti]], přičemž není jisté zda není autorovou invencí. Podle tohoto příběhu byla bohyně Juno nešťastná že její manžel Jupiter sám zplodil Minervu, což odpovídá řeckému podání o porození Athény Diem, a tak hledala pomoc u bohyně Flory. Ta ji darovala kouzelný květ po kterém Juno počala Marta. Mars údajně projevil svou vděčnost tím že zajistil Floře v Římě kult a den jeho početí – 2. květen, byl předposledním dnem svátku Floralia.[2]

O Martově manželce či družce existuje více podání. Za jeho manželku byla označována Nerio ztotožňovaná s Minervou, podle některých badatelů však šlo spíše o výraz znamenající Martovu mužnou sílu. Jako jeho manželka či sestra byla také označována bohyně války Bellona. Podle Ovidia Mars také usiloval o manželství s Minervou a o zprostředkování sňatku požádal bohyni Annu Perennu, ta však přišla na svatbu sama převlečená za Minervu a zahalená závojem. Pod řeckým vlivem byla také jako jeho partnerka chápána Venuše, ztotožněná s Afrodíté, a byly mu přisouzeni synové Pallor „Bledost“ a Pavor „Hrůza“, odpovídající řeckému Fobovi a Deimovi. Se smrtelnou Rheou Silvií zplodil Romula a Rema.[2][1]

Svátky

Většina svátků spojených s Martem byla slavena v březnu a říjnu, tedy na začátku a konci zemědělské a vojenské sezóny. Podle některých badatelů konali saliové své rituály na počest Marta každý březnový den, případně pouze do tubilustria prováděného 23. března.[2]

  • 1. březen – březnové kalendy – do roku 153 př. n. l. nový rok, výročí pádu ancilií – posvátných Martových štítů, Dies Natalis Martis „den Martova narození“
  • 14. březen – Equirria – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta
  • 14. či 15. březen – Mamuralia – svátek na počets Mamuria Veturia, později vyhánění zimy
  • 17. březen – Agonia Martiale – jeden ze svátků zvaných Agonalia a konaných čtyřikrát do roka
  • 19. březen – Quinquatrus – svátek Marta a Minervy, později rozšířený na pět dní
  • 23. březen - Tubilustrium – rituální „očišťování polnic“
  • 15. října - Equus October – rituál obět koně spojený se závody koňských spřežení
  • 19. říjen - Armilustrium – rituální „očišťování zbraní“
  • 27. února – Equirria – jeden ze dvou termínů závodů koňských spřežení na počest Marta

Mezi Martovy svátky patřila také data zasvěcení či založení jeho chrámů, označované zpravidla jako dies natalis „dny zrození“ Marta. Tak byl slaven 1. června Dies Natalis Martis v chrámu na Via Appia a 12. května či 1. srpna v chrámu Marta Ultora na Augustově fóru.[2]

Chrámy

Samuel Ball Platner, doplněný Thomasem Ashbym, uvádí mimo jiné následující Martovy chrámy a svatyně:[6]

  • Ara Martis – oltář na Martově poli, nejstarší centrum Martova kultu, později snad doplněný či nahrazený chrámem
  • Aedes Martis – chrám na Via Appia v blízkosti Porty Capeny, doplněn o Martis Lucus – posvátný háj
  • Aedes Martis – chrám na Circu Flaminiu
  • Aedes Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na Augustově fóru
  • Martis Sacrarium – svatyně v Regii
  • Martova svatyně na Kapitolu
  • Templum Martis Ultoris – chrám Marta Ultora na Kapitolu, některými badateli je jeho existence zpochybňována

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem

Reference

  1. ↑ a b NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 55-56, 128. 
  2. ↑ a b c d e f LUGEROVÁ, Lucie. Martův kult v antickém Římě. Olomouc, 2015. Magisterská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta Katedra historie. Vedoucí práce Ivana Koucká. s. 10, 15-16, 41. Dostupné online.
  3. ↑ a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 178. 
  4. ↑ LEWIS, Charlton Thomas; SHORT, Charles. A Latin Dictionary - Māvors [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. ISBN 978-1884964985. S. 433. 
  6. ↑ PLATNER, Samuel Ball; ASHBY, Thomas. A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Martis [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mars_(mytologie)&oldid=17540966“