Rebbachisauridae: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Anatomie: doplnění
→‎Zástupci čeledi: Doplnění zástupce
Řádek 30: Řádek 30:
* ''[[Demandasaurus]]''
* ''[[Demandasaurus]]''
* ''[[Histriasaurus]]''
* ''[[Histriasaurus]]''
* ''[[Itapeuasaurus]]''
* ''[[Lavocatisaurus]]''
* ''[[Lavocatisaurus]]''
* ''[[Limaysaurus]]''
* ''[[Limaysaurus]]''

Verze z 30. 7. 2019, 11:43

Jak číst taxoboxRebbachisauridae
Stratigrafický výskyt: Spodní křída
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďRebbachisauridae
Bonaparte, 1997
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď Rebbachisauridae je skupinou sauropodních dinosaurů, obvykle známých podle fragmentárních pozůstatků z křídového období Jižní Ameriky, AfrikyEvropy.


Popis

Tito sauropodní dinosauři patřili do nadčeledi Diplodocoidea. Prvním popsaným rodem byl severoafrický Rebbachisaurus, kterého popsal v roce 1990 paleontolog Jack McIntosh jako zástupce podčeledi Dicraeosaurinae v rámci čeledi Diplodocidae. V dalších letech se však objevilo množství nových nálezů, které dokázaly, že šlo o poněkud odlišnou skupinu sauropodů než jsou diplodocidi. Proto argentinský paleontolog José F. Bonaparte v roce 1997 stanovil novou čeleď Rebbachisauridae. Nejranějším zástupcem této skupiny byl zřejmě Xenoposeidon proneneukos, žijící na území Velké Británie v období rané křídy (asi před 140 miliony let).[1][2]

Anatomie

Zástupci této čeledi se liší od ostatních diplodocidů nepřítomností vidlice u krčních neurálních trnů a specifickým tvarem zubů (resp. přítomností zubních „baterií“ u některých zástupců). Rebachisauridi žili zřejmě také nejdéle ze všech diplodocidů, téměř až do období svrchní křídy. V Argentině byly objeveny také série fosilních otisků stop těchto sauropodů. Patří do kategorie tzv. úzkorozchodných stop, což ukazuje, že trup těchto diplodokoidů byl užší než v případě masivních titanosaurů.[3]

Zástupci čeledi

Reference

Literatura

  • Bonaparte, J. F. 1997. Rayososaurus grioensis Bonaparte 1995. Ameghiniana 34(1): 116.
  • McIntosh, J. S., 1990, „Sauropoda“ in The Dinosauria, Edited by David B. Weishampel, Peter Dodson, and Halszka Osmólska. University of California Press, pp. 345–401.
  • Upchurch, P., Barrett, P. M. and Dodson, P. 2004. „Sauropoda“. In The Dinosauria, 2nd edition. Weishampel, Dodson, and Osmólska (eds.). University of California Press, Berkeley. pp. 259–322.
  • Wilson, J. A., (2002) Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis, Zoological Journal of the Linnean Society 136(2): 215–275.
  • Wilson, J. A. and Sereno, P. C. (2005) „Structure and Evolution of a Sauropod Tooth Battery“ in The Sauropods: Evolution and Paleobiology in Curry Rogers and Wilson, eds, 2005, The Sauropods: Evolution and Paleobiology, University of California Press, Berkeley, ISBN 0-520-24623-3
  • Femke M. Holwerda; et al. (2018). Could Late Cretaceous sauropod tooth morphotypes provide supporting evidence for faunal connections between North Africa and Southern Europe? PeerJ Preprints 6:e27286v1. doi: https://doi.org/10.7287/peerj.preprints.27286v1

Externí odkazy