Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
+Fachwerkbau/Fachwerkhaus (asi), příhradová konstrukce (podle en (truss), de a duden.de)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Half-timbered.jpg|náhled|Hrázděné patro na zděném přízemku.]]
[[Soubor:Half-timbered.jpg|náhled|Hrázděné patro na zděném přízemku.]]
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění.
'''Hrázděná stavba''' (německy ''Fachwerkbau'' nebo ''Fachwerkhaus'') je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění.
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vařeka|jméno=Josef|titul=Lidová architektura: encyklopedie|url=https://books.google.cz/books?id=MSOGJgcCekcC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1+stavba&source=bl&ots=pbfJWmeALQ&sig=yO-_CR-6Zaa88RkFCYGb3VCg6yQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjyq_DIzKjRAhUHvRoKHRPZAKo4ChDoAQg8MAY#v=onepage&q=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1%20stavba&f=false|vydavatel=Grada Publishing a.s.|počet stran=429|isbn=9788024712048|poznámka=Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC|jazyk=cs}}</ref> Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]],<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie|periodikum=iDNES.cz|url=http://bydleni.idnes.cz/hrazdene-domy-0dz-/stavba.aspx?c=A130617_135120_stavba_rez|datum vydání=2013-06-18|datum přístupu=2017-01-04}}</ref> a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou.
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vařeka|jméno=Josef|titul=Lidová architektura: encyklopedie|url=https://books.google.cz/books?id=MSOGJgcCekcC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1+stavba&source=bl&ots=pbfJWmeALQ&sig=yO-_CR-6Zaa88RkFCYGb3VCg6yQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjyq_DIzKjRAhUHvRoKHRPZAKo4ChDoAQg8MAY#v=onepage&q=Hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A1%20stavba&f=false|vydavatel=Grada Publishing a.s.|počet stran=429|isbn=9788024712048|poznámka=Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC|jazyk=cs}}</ref> Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]],<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie|periodikum=iDNES.cz|url=http://bydleni.idnes.cz/hrazdene-domy-0dz-/stavba.aspx?c=A130617_135120_stavba_rez|datum vydání=2013-06-18|datum přístupu=2017-01-04}}</ref> a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou.


Řádek 19: Řádek 19:
<references />
<references />


⚫
=== Literatura ===
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | příjmení2 = Dlesk
⚫
| jméno2 = Vladimír | odkaz na autora = | rok = 1996 | titul = Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1240-9401.
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1210-9401.
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Hrázděné zdivo]]
* [[Hrázděné zdivo]]
Řádek 29: Řádek 25:
* [[Zděná stavba]]
* [[Zděná stavba]]
* [[Podstávkový dům]]
* [[Podstávkový dům]]
* [[Příhradová konstrukce]]
* [[Dřevěný kostel]]
* [[Dřevěný kostel]]
* [[Vepřovice]]
* [[Vepřovice]]

⚫
=== Literatura ===
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | příjmení2 = Dlesk
⚫
| jméno2 = Vladimír | odkaz na autora = | rok = 1996 | titul = Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1240-9401.
⚫
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1210-9401.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 20. 7. 2019, 14:04

Hrázděné patro na zděném přízemku.

Hrázděná stavba (německy Fachwerkbau nebo Fachwerkhaus) je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách,[2] a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Konstrukce

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostely

Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v Žatci

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

Hasičská věž v Přípeři

Odkazy

Reference

  1. ↑ VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC. 
  2. ↑ Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1240-9401.
  • ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrázděná_stavba&oldid=17489834“