Ergonomie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 7. 2019, 12:06

Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech.

Odtud ergonomický - přizpůsobený ergonomickým požadavkům.

Metodologie

Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a dále mentální prací u počítačů ve stol. 20. a 21. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako obezita, vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.

Cílem ergonomie tedy je dosáhnout optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména anatomie, kineziologie, psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům lidského těla.

Například vhodně navržená židle svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí páteře, vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, nadměrnému pohybu očí atd.

Ergonomie se zabývá např. i rozměry schodů, velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, šířkou eskalátorů, tvarem nástrojů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na klávesnici, maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce...

Oblast ergonomie je ještě širší a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené (ergoterapie).

Nakolik je pracovní komfort záhodný, nelze se nicméně domnívat, že dodržováním všech ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. mají nadále hlavní místo.

Příklady uplatnění ergonomie v praxi

1. Raději užší eskalátory

Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100 cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135 cm.^[1] To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického (logistického) hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející.

2. Nevhodnost širokoúhlých monitorů pro běžnou administrativní práci

Ergonomické požadavky BOZP uvádějí ohledně 19" monitorů (o poměru stran 16 : 9 či 16 : 10, tzv. širokoúhlých), že úhel pohledu na monitor by neměl přesáhnout v kterékoli oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. K naplnění ergonomických kriterií je tedy třeba minimální vzdálenost oka od monitoru cca 81 cm. Širokoúhlé monitory tak nejsou pro běžnou kancelářskou práci vhodné, neboť tuto vzdálenost není možné na běžném kancelářském stole dodržet.

Odkazy

Související články

Reference

↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ergonomie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo ergonomie ve Wikislovníku
Zdravé sezení na židli - 3 základní poučky

Jak správně sedět - 10 zásad ergonomie sezení - základní pravidla správného sezení
Zdravá a efektivní práce na počítači - základy ergonomie práce na počítači
Práce na počítači vestoje - informace o kombinaci práce na počítači vestoje a vsedě
Zdravé sezení neexistuje, postavte se k práci jako my
Ergonomics: Back in the Ring National Safety Council
Occupational Safety & Health Administration
eTools and Electronic Products for Compliance Assistance
How to Stay Active in a Sedentary Job
14 Simple Ways to Convert Your Sedentary Lifestyle

Literatura

S. Gilbertová - O. Matoušek, Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada, 2002 - 239 s. : il. ISBN 80-247-0226-6
L. Chundela, Ergonomie. Praha: ČVUT, 2001 - 171 s. : il. ; 30 cm ISBN 80-01-02301-X

[1] KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor: Computer Workstation Variables.jpg|náhled|upright=1.4| Ergonomie práce na počítači ]]
-'''Ergonomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''ergon'' práce a ''nomos'' zákon) je [[věda]] zabývající se odborným řešením rozporů mezi požadavky na optimální řešení problému z pohledu potřeb člověka, pracovního prostředí a pracovních podmínek, a to zejména stanovením vhodných rozměrů a tvarů nástrojů, nábytku a jiných předmětů a jejich uspořádání v pracovním prostředí a stanovení optimálních rozměrů a maximálních dosahových vzdáleností.
+'''Ergonomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''ergon'' práce a ''nomos'' zákon) je [[věda]] zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech.
 Odtud '''ergonomický''' - přizpůsobený ergonomickým požadavkům.
-== Popis ==
+== Metodologie ==
+Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a dále mentální prací u počítačů ve stol. 20. a 21. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako [[obezita]], vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.
-Podle definice je ergonomie mezioborová disciplina, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka. Tento vědní obor integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (například vědy o řízení, kybernetiky, normování).
+Cílem ergonomie tedy je dosáhnout optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména [[anatomie]], [[kineziologie]], psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům [[člověk|lidského těla]].
-Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům [[člověk|lidského těla]]. Například vhodně navržená [[židle]] má tvarem sedáku sedícímu pomoci, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení [[páteř]]e. Podobný význam má i výška a tvar bederní opěrky apod.
+Například vhodně navržená [[židle]] svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí [[páteř]]e, vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, nadměrnému pohybu očí atd.
-Ergonomie se například zabývá rozměry [[schody|schodů]], velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, šířkou [[eskalátor]]ů, tvarem [[nástroj]]ů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení. Věnuje pozornost osvětlení a snaží se odstraňovat zbytečnou námahu zaměstnance. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje například vhodný maximální počet pohybů prstů při ovládání klávesnice (110 pohybů prstů jedné ruky za minutu) a zabývá se vhodným uspořádáním prvků na obrazovce, jakož i rozmístěním znaků na [[počítačová klávesnice|klávesnicie]].
+Ergonomie se zabývá např. i rozměry [[schody|schodů]], velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, šířkou [[eskalátor]]ů, tvarem [[nástroj]]ů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na [[počítačová klávesnice|klávesnici]], maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce...
-Oblast ergonomie je ještě mnohem širší a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené a podobně.
+Oblast ergonomie je ještě širší a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené ([[ergoterapie]]).
+Nakolik je pracovní komfort záhodný, nelze se nicméně domnívat, že dodržováním všech ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. mají nadále hlavní místo.
 == Příklady uplatnění ergonomie v praxi ==
+. '''Raději užší eskalátory'''
-. Eskalátory v pražském metru mají šířku schodišťových stupňů 100&nbsp;cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně musely mít šířku minimálně 135&nbsp;cm<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994</ref>. To neznamená, že šířka je špatná, tedy nedostatečná, nevyhovující. Pouze z ergonomického hlediska není vhodná pro vytváření jednoho pruhu pro stojící cestující a druhého pro procházející.
+Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100&nbsp;cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135&nbsp;cm.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994</ref> To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického (logistického) hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející.
+. '''Nevhodnost širokoúhlých monitorů pro běžnou administrativní práci'''
-. Je možné počítače pro výkon běžné administrativní práce vybavovat 19" monitory o poměru stran 16&nbsp;:&nbsp;9 či 16&nbsp;:&nbsp;10 (tzv. širokoúhlými)? Ergonomické požadavky ohledně [[Bezpečnost a ochrana zdraví při práci|BOZP]] uvádějí, že úhel pohledu by neměl přesáhnout v kterékoli aktivní oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost v doporučovaném rozsahu vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. Na základě výpočtu ergonomického softwaru bylo zjištěno, že k naplnění ergonomických kriterií je potřeba minimální vzdálenost přesně 80,9657 cm, tedy cca 81&nbsp;cm. Proto tyto monitory nejsou pro běžnou trvalou kancelářskou práci vhodné, neboť ji není možné na kancelářském stole dodržet.
+Ergonomické požadavky [[Bezpečnost a ochrana zdraví při práci|BOZP]] uvádějí ohledně 19" monitorů (o poměru stran 16&nbsp;:&nbsp;9 či 16&nbsp;:&nbsp;10, tzv. širokoúhlých), že úhel pohledu na monitor by neměl přesáhnout v kterékoli oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. K naplnění ergonomických kriterií je tedy třeba minimální vzdálenost oka od monitoru cca 81&nbsp;cm. Širokoúhlé monitory tak nejsou pro běžnou kancelářskou práci vhodné, neboť tuto vzdálenost není možné na běžném kancelářském stole dodržet.
 == Odkazy ==