Ergonomie: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
obsahové a stylové změny značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: Computer Workstation Variables.jpg|náhled|upright=1.4| Ergonomie práce na počítači ]] |
[[Soubor: Computer Workstation Variables.jpg|náhled|upright=1.4| Ergonomie práce na počítači ]] |
||
'''Ergonomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''ergon'' práce a ''nomos'' zákon) je [[věda]] zabývající se |
'''Ergonomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''ergon'' práce a ''nomos'' zákon) je [[věda]] zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech. |
||
Odtud '''ergonomický''' - přizpůsobený ergonomickým požadavkům. |
Odtud '''ergonomický''' - přizpůsobený ergonomickým požadavkům. |
||
== |
== Metodologie == |
||
Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a dále mentální prací u počítačů ve stol. 20. a 21. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako [[obezita]], vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd. |
|||
⚫ | |||
⚫ | Cílem ergonomie tedy je dosáhnout optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména [[anatomie]], [[kineziologie]], psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, [[antropometrie]], [[Biomechanika|biomechaniky]]) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům [[člověk|lidského těla]]. |
||
Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům [[člověk|lidského těla]]. Například vhodně navržená [[židle]] má tvarem sedáku sedícímu pomoci, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení [[páteř]]e. Podobný význam má i výška a tvar bederní opěrky apod. |
|||
Například vhodně navržená [[židle]] svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí [[páteř]]e, vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, nadměrnému pohybu očí atd. |
|||
⚫ | Ergonomie se |
||
⚫ | Ergonomie se zabývá např. i rozměry [[schody|schodů]], velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, šířkou [[eskalátor]]ů, tvarem [[nástroj]]ů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na [[počítačová klávesnice|klávesnici]], maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce... |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Nakolik je pracovní komfort záhodný, nelze se nicméně domnívat, že dodržováním všech ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. mají nadále hlavní místo. |
|||
== Příklady uplatnění ergonomie v praxi == |
== Příklady uplatnění ergonomie v praxi == |
||
1. '''Raději užší eskalátory''' |
|||
⚫ | |||
⚫ | Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100 cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135 cm.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994</ref> To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického (logistického) hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející. |
||
2. '''Nevhodnost širokoúhlých monitorů pro běžnou administrativní práci''' |
|||
Ergonomické požadavky [[Bezpečnost a ochrana zdraví při práci|BOZP]] uvádějí ohledně 19" monitorů (o poměru stran 16 : 9 či 16 : 10, tzv. širokoúhlých), že úhel pohledu na monitor by neměl přesáhnout v kterékoli oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. K naplnění ergonomických kriterií je tedy třeba minimální vzdálenost oka od monitoru cca 81 cm. Širokoúhlé monitory tak nejsou pro běžnou kancelářskou práci vhodné, neboť tuto vzdálenost není možné na běžném kancelářském stole dodržet. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 18. 7. 2019, 12:06
Ergonomie (z řečtiny ergon práce a nomos zákon) je věda zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho pracovních podmínkách. Jde zejména o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a jejich uspořádání v pracovním prostředí a v optimálních dosahových vzdálenostech.
Odtud ergonomický - přizpůsobený ergonomickým požadavkům.
Metodologie
Ergonomie je mezioborová disciplina, jejíž potřeba začala vznikat v 19. stol., kdy fyzická práce začala být nahrazována prací sedavou, zejm. repetitivními pohyby u pásové výroby, a dále mentální prací u počítačů ve stol. 20. a 21. Nejen že se tak snížila fyzická tenacita a tělesné vjemy člověka jako polohocit, pohybocit a ideomotorika, ale v populaci se začaly objevovat i fenomény jako obezita, vertebrogenní bolesti, oběhové a kardiopulmonární problémy atd.
Cílem ergonomie tedy je dosáhnout optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie integruje poznatky humanitních věd (zejména anatomie, kineziologie, psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. kybernetika, normování). Sleduje, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům lidského těla.
Například vhodně navržená židle svým tvarem sedáku pomáhá sedícímu sedět vzpřímeně a předcházet tak patologickému zatuhnutí páteře, vhodně navržený interiér vozu pomáhá snadnému a přehlednému ovládání vozu bez nadměrných exkurzí trupu a paží, nadměrnému pohybu očí atd.
Ergonomie se zabývá např. i rozměry schodů, velikostí pracovního stolu a výškou jeho desky, šířkou eskalátorů, tvarem nástrojů a jejich rukojetí, umístěním a tvarem ovládacích i signalizačních prvků strojů a zařízení, věnuje pozornost osvětlení apod. Pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje vhodné rozmístění znaků na klávesnici, maximální počet úderů prstů, zabývá se uspořádáním prvků na obrazovce...
Oblast ergonomie je ještě širší a zahrnuje i návrh pomůcek pro postižené (ergoterapie).
Nakolik je pracovní komfort záhodný, nelze se nicméně domnívat, že dodržováním všech ergonomických norem lze dosáhnout maximálního výkonu a bezbolestného celodenního zaměstnání. Tělesná kultura zahrnující aktivní pohyb, relaxaci apod. mají nadále hlavní místo.
Příklady uplatnění ergonomie v praxi
1. Raději užší eskalátory
Eskalátory v pražském metru mají šířku schodů 100 cm, což odpovídá ergonomickému požadavku na šířku pro jednu dospělou osobu s dvěma kufry. Pro míjení se dvou dospělých osob vedle sebe by stupně měly mít šířku minimálně 135 cm.[1] To však neznamená, že šířka eskalátorů je nedostatečná, z ergonomického (logistického) hlediska pouze není vhodné vytvářet jeden pruh pro cestující stojící a druhý pro procházející.
2. Nevhodnost širokoúhlých monitorů pro běžnou administrativní práci
Ergonomické požadavky BOZP uvádějí ohledně 19" monitorů (o poměru stran 16 : 9 či 16 : 10, tzv. širokoúhlých), že úhel pohledu na monitor by neměl přesáhnout v kterékoli oblasti monitoru 40° a pozorovací vzdálenost vyžaduje výšku znaků 20' až 22'. K naplnění ergonomických kriterií je tedy třeba minimální vzdálenost oka od monitoru cca 81 cm. Širokoúhlé monitory tak nejsou pro běžnou kancelářskou práci vhodné, neboť tuto vzdálenost není možné na běžném kancelářském stole dodržet.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomie a její užití v technické praxi. Ostrava: AKS, 1994
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ergonomie na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo ergonomie ve Wikislovníku
- Zdravé sezení na židli - 3 základní poučky
- Jak správně sedět - 10 zásad ergonomie sezení - základní pravidla správného sezení
- Zdravá a efektivní práce na počítači - základy ergonomie práce na počítači
- Práce na počítači vestoje - informace o kombinaci práce na počítači vestoje a vsedě
- Zdravé sezení neexistuje, postavte se k práci jako my
- Ergonomics: Back in the Ring National Safety Council
- Occupational Safety & Health Administration
- eTools and Electronic Products for Compliance Assistance
- How to Stay Active in a Sedentary Job
- 14 Simple Ways to Convert Your Sedentary Lifestyle
Literatura
- S. Gilbertová - O. Matoušek, Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada, 2002 - 239 s. : il. ISBN 80-247-0226-6
- L. Chundela, Ergonomie. Praha: ČVUT, 2001 - 171 s. : il. ; 30 cm ISBN 80-01-02301-X