Kočka iriomotská: Porovnání verzí

Kočka iriomotská
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; kriticky ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	kočkovití (Felidae);
Podčeleď	malé kočky (Felinae);
Rod	Prionailurus;
Druh	kočka bengálská
Trinomické jméno
	P. b. iriomotensis; (Imaizumi, 1967)
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Synonyma
	Felis iriomotensis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 12. 7. 2019, 21:33

Kočka iriomotská (Prionailurus bengalensis iriomotensis) je poddruh kočky bengálské, který je endemitem ostrůvku Iriomote v japonském souostroví Jaejama. V japonštině se nazývá iriomote jamaneko a v jaejamštině jamamajaa („horská kočka“). Objevena byla teprve v šedesátých letech 20. století.

Samci dosahují délky 50–60 cm a váhy 3,5 kg, samice jsou o něco menší. Končetiny a ocas jsou poměrně krátké. Srst je dlouhá, šedohnědě zbarvená s tmavšími skvrnami, kresba je však méně výrazná než u jiných koček, pruhy se vytvářejí pouze na hlavě; charakteristickým znakem jsou bílé skvrny na zadní straně uší.^[2]

Kočka obývá subtropické lesy kopcovitého ostrova. Vede samotářský a teritoriální způsob života, aktivní je za soumraku a v noci, den přespává v dutinách stromů. Je dobrým plavcem. Její potravu tvoří převážně ptáci, ryby, žáby a ještěrky.

K páření dochází dvakrát do roka (únor–březen a září–říjen), březost trvá okolo 80 dní. V jednom vrhu je jedno až čtyři koťata, která dosahují pohlavní dospělosti po jednom roce. Průměrná délka života v přírodě se odhaduje na pět let, kocour Yon se v zajetí dožil patnácti let.

Kočka iriomotská je kriticky ohrožený taxon, počet příslušníků poddruhu se odhaduje na maximálně sto kusů.^[3] Vedle omezené rozlohy areálu (pouze 284 km²) ji ohrožuje ztráta životního prostředí, konkurence domácích koček, lovečtí psi a dopravní nehody (na ostrově se nacházejí značky varující motoristy před možným střetem s tímto živočichem). Nebezpečí představuje také introdukovaná ropucha obrovská a její jedové žlázy.^[4] V roce 1972 byla kočka iriomotská vyhlášena národní památkou prefektury Okinawa.

Původně byla kočka iriomotská pokládána za samostatný druh, na základě analýzy DNA byla později označena za poddruh kočky bengálské, který se vydělil před dvěma sty tisíci lety.^[5]

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
↑ Welt der Katzen
↑ Feline Conservation Federation. www.felineconservation.org [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-11.
↑ Japan Times
↑ New York Times

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kočka iriomotská na Wikimedia Commons

[67175b07cb1302b5392bf167947ebef873942807-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]

[2] Welt der Katzen

[3] Feline Conservation Federation. www.felineconservation.org [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-11.

[4] Japan Times

[5] New York Times

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 K páření dochází dvakrát do roka (únor–březen a září–říjen), březost trvá okolo 80 dní. V jednom vrhu je jedno až čtyři koťata, která dosahují pohlavní dospělosti po jednom roce. Průměrná délka života v přírodě se odhaduje na pět let, kocour Yon se v zajetí dožil patnácti let.
-Kočka iriomotská je [[kriticky ohrožený taxon]], počet příslušníků poddruhu se odhaduje na maximálně sto kusů.<ref>[http://www.felineconservation.org/iriomote_cat.html Feline Conservation Federation]</ref> Vedle omezené rozlohy areálu (pouze 284&nbsp;km²) ji ohrožuje ztráta životního prostředí, konkurence domácích koček, lovečtí psi a dopravní nehody (na ostrově se nacházejí značky varující motoristy před možným střetem s tímto živočichem). Nebezpečí představuje také introdukovaná [[ropucha obrovská]] a její jedové žlázy.<ref>[https://www.japantimes.co.jp/news/2001/06/05/national/poison-toads-threaten-rare-iriomote-cats/#.WiR_FtLibcs Japan Times]</ref> V roce 1972 byla kočka iriomotská vyhlášena národní památkou [[Prefektura Okinawa|prefektury Okinawa]].
+Kočka iriomotská je [[kriticky ohrožený taxon]], počet příslušníků poddruhu se odhaduje na maximálně sto kusů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Feline Conservation Federation |url=http://www.felineconservation.org/iriomote_cat.html |datum přístupu=2017-12-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170711212130/http://www.felineconservation.org/iriomote_cat.html |datum archivace=2017-07-11 |nedostupné=ano }}</ref> Vedle omezené rozlohy areálu (pouze 284&nbsp;km²) ji ohrožuje ztráta životního prostředí, konkurence domácích koček, lovečtí psi a dopravní nehody (na ostrově se nacházejí značky varující motoristy před možným střetem s tímto živočichem). Nebezpečí představuje také introdukovaná [[ropucha obrovská]] a její jedové žlázy.<ref>[https://www.japantimes.co.jp/news/2001/06/05/national/poison-toads-threaten-rare-iriomote-cats/#.WiR_FtLibcs Japan Times]</ref> V roce 1972 byla kočka iriomotská vyhlášena národní památkou [[Prefektura Okinawa|prefektury Okinawa]].
 Původně byla kočka iriomotská pokládána za samostatný druh, na základě analýzy [[DNA]] byla později označena za poddruh kočky bengálské, který se vydělil před dvěma sty tisíci lety.<ref>[http://www.nytimes.com/2008/02/05/world/asia/05wildcat.html New York Times]</ref>