Arpádovci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 596 bajtů ,  před 1 rokem
malá doplnění a přeformulování
(výměna obrázku s rodokmenem)
(malá doplnění a přeformulování)
Roku 1102 dosáhl král Koloman u chorvatské šlechty definitivního uznání unie s Uherskem, která přetrvala dalších osm století. Na domácí scéně však neustále čelil intrikám a spikleneckým pokusům svého bratra Almoše, kterému za trest roku 1107 odňal jeho vévodství a pak ho okolo roku 1114 dal i s jeho nejstarším synem Bélou oslepit, aby je zbavil nadějí na trůn. Následnictví tak zajistil pro svého syna [[Štěpán II. Uherský|Štěpána II.]] (1116–1131), který ale zemřel bez mužských potomků, takže jeho nástupcem byl prohlášen jeho synovec Šavel. Almošův syn Béla se však i přes svou slepotu dokázal prosadit a stal se králem [[Béla II. Uherský|Bélou II.]] (1131–1141). Za své vlády svou pozici ještě posílil poražením Kolomanova údajného syna [[Boris Uherský|Borise]]. Začal také okupovat některá území v [[Bosna (historická země)|Bosně]] a dobytá území svěřil svému synu Ladislavovi.
 
Jeho nástupcem byl zvolen jeho další syn [[Gejza II. Uherský|Gejza II.]] (1141–1162). PoS jehomanželkou [[Eufrozina Kyjevská|Eufrozinou Kyjevskou]] zplodili dva budoucí krále a také princezny [[Alžběta Uherská|Alžbětu]] a [[Helena Uherská|Helenu]], jejichž potomci zajistili rozšíření arpádovské krve mj. do hlavních linií rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], [[Babenberkové|Babenberků]] a [[Wettinové|Wettinů]]. Po smrti Gejzy vládl jeho syn [[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]] (1162–1173), který musel bránit svou pozici na trůně před strýci [[Ladislav II. Uherský|Ladislavem II.]] (1162–63) a [[Štěpán IV. Uherský|Štěpánem IV.]] (1163–65), který se pokoušel dobýt trůn i za pomoci [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. K tomu ještě sám císař [[Manuel I. Komnenos]] obsadil území na jihu země pod záminkou, že na jeho dvoře žije králův bratr Béla.
 
Po smrti Štěpána III. byl zvolen králem právě jeho bratr [[Béla III. Uherský|Béla III.]] (1173–1196), který musel za účelem ochrany své pozice uvěznit svého bratra [[Gejza Uherský|Gejzu]]. Bélovi III. se dostalo vzdělání v Byzantské říši a byl první, kdo použil na své vlajce [[dvojramenný kříž]] jako symbol Maďarska (Uherska). Tím byl hotov základ dodnes platného uherského/maďarského znaku, složeného právě z dvojramenného kříže a ze stříbrných pruhů na rudém pozadí, což byl znak Arpádovců. Bélova dcera [[Konstancie Uherská|Konstancie]] se provdala za [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], čímž se stala pramáti posledních [[Přemyslovci|přemyslovských]] králů. Za Bélovy vlády byl také kanonizován Ladislav I. (1192).
 
== 13. století ==
Za svého nástupce zvolil Béla III. svého staršího syna [[Emerich Uherský|Emericha]] (1196–1204), který ale musel přepustit některá území v Chorvatsku a [[Dalmácie|Dalmácii]] svému bratru [[Ondřej II. Uherský|Ondřeji]], který se proti němu bouřil. Král Emerich se oženil s [[Konstancie Aragonská|Konstancií]] z rodu [[Seznam barcelonských hrabat|barcelonských hrabat]] a [[Seznam aragonských králů|aragonských králů]], ajeho navázalrodová taklinie příbuzenskévšak vztahyzáhy s jiným vládnoucím rodemvymřela. Jeho syn král [[Ladislav III. Uherský|Ladislav III.]] vládl jen krátce (1204–05) a zemřel ještě jako dítě.
 
Moci se chopil jeho strýc [[Ondřej II. Uherský|Ondřej II.]] (1205–1235). Jeho vláda trvala dosud nejdéle od dob Štěpána I., ale byla poznamenaná neustálými vnitřními konflikty, které vygradovaly roku 1222, kdy byl Ondřej II. donucen vydat tzv. [[Zlatá bula Ondřeje II.|zlatou bulu]], kterou uděloval rozsáhlá privilegia šlechtě a omezoval svou vlastní moc. Za jeho vlády byla jeho dcera [[Alžběta Durynská]] kanonizována. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn [[Béla IV.]] ([[1235]]–1270).
 
== Nástupci ==
Nárok na uherskou korunu po vymření Arpádovců uplatnili zejména [[Anjouovci|anjouovští]] potomci [[Marie Uherská (1257–1323)|Marie]], dcery Štěpána V., kteří vládli během [[14. století]]. Téměř všichni uherští panovníci po roce 1301 byli potomky Štěpána V. (Anjouovci, [[Habsburkové]]), nebo alespoň Bély IV. ([[Přemyslovci]], [[Lucemburkové]], [[Jagellonci]]), vedle toho zpravidla měli arpádovské předky i v dalších liniích. Zcela mimo liniidynastii stál paradoxně pouze zvolený „domácí“ král [[Matyáš Korvín]].
 
== Související články ==

Navigační menu