Epistemologie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 7. 2019, 13:36

Gnozeologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka), je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.

Teorie poznání

Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních věd – psychologie, pedagogika, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.^[1]^{[pozn. 1]}

Odkazy

Poznámky

↑ Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy Mimo dobro a zlo. Jinak se mu také říká sui generis.

Reference

↑ CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index. London, New York: Routledge, 1998. ISBN 0415-07310-3. S. 67. (anglicky) Index je desátý svazek publikace. Strana knihy na Google Books

Literatura

ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-25414-4.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu epistemologie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo gnozeologie ve Wikislovníku

[2] Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy Mimo dobro a zlo. Jinak se mu také říká sui generis.

[1] CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index. London, New York: Routledge, 1998. ISBN 0415-07310-3. S. 67. (anglicky) Index je desátý svazek publikace. Strana knihy na Google Books

[1]

[pozn. 1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Teorie poznání ==
-Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.<ref>{{Citace monografie
+Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[pedagogika]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Craig
  | jméno = Edward