Panspermie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.48.54.246 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
reference
značka: školní IP
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Panspermie.svg|thumb|right|300px|Panspermie]]'''Panspermie''' je [[hypotéza]] o [[Vznik života|vzniku života]] na [[Země|Zemi]] předpokládající, že byl přinesen z [[vesmír]]u [[mikroorganismus|mikroorganismy]], které v podobě [[spóra|spór]] putují kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušejí uchytit. Samotné slovo panspermie vychází z řeckého πάν (''pan'', „vše“) a σπέρμα (''sperma'', „semeno“). První úvahy na toto téma lze vysledovat kolem roku 450 př. n. l. u řeckého filosofa [[Anaxagoras]]e. V pozměněné podobě se hypotéza opět objevila v 18. století a na začátku 20. století ji do hloubky rozpracoval švédský chemik a fyzik [[Svante Arrhenius]].
[[Soubor:Panspermie.svg|thumb|right|300px|Panspermie]]'''Panspermie''' je [[hypotéza]] o [[Vznik života|vzniku života]] na [[Země|Zemi]] předpokládající, že byl přinesen z [[vesmír]]u [[mikroorganismus|mikroorganismy]], které v podobě [[spóra|spór]] putují kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušejí uchytit. Samotné slovo panspermie vychází z řeckého πάν (''pan'', „vše“) a σπέρμα (''sperma'', „semeno“). První úvahy na toto téma lze vysledovat kolem roku 450 př. n. l. u řeckého filosofa [[Anaxagoras]]e. V pozměněné podobě se hypotéza opět objevila v 19. století ([[Jöns Jacob Berzelius]], [[William Thomson]], [[Hermann von Helmholtz]]) a na začátku 20. století ji do hloubky rozpracoval švédský chemik a fyzik [[Svante Arrhenius]]. Vlivnými propagátory pak byli [[Fred Hoyle]] a [[Chandra Wickramasinghe]]. Myšlenka, že mikroorganismy šíří tlak záření (radiopanspermie) a kterou uvedl Arrhenius, byla zkritizována, protože záření v kosmu mikroorganismy také zabíjí. K přenosu je tak nutné šíření v pevné látce (litopanspermie). Teorie pseudo-panspermie pak navrhuje, že jisté důležité molekuly (a nikoli přímo život), které byly potřeba k vývoji života, byly přineseny z vesmíru. Například kyanidové sloučeniny z meteoritů.<ref>https://phys.org/news/2019-06-cyanide-compounds-meteorites-clues-life.html - Cyanide compounds discovered in meteorites may hold clues to the origin of life</ref>

== Reference ==
<references />


[[Kategorie:Astrobiologie]]
[[Kategorie:Astrobiologie]]

Verze z 26. 6. 2019, 10:02

Panspermie

Panspermie je hypotéza o vzniku života na Zemi předpokládající, že byl přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušejí uchytit. Samotné slovo panspermie vychází z řeckého πάν (pan, „vše“) a σπέρμα (sperma, „semeno“). První úvahy na toto téma lze vysledovat kolem roku 450 př. n. l. u řeckého filosofa Anaxagorase. V pozměněné podobě se hypotéza opět objevila v 19. století (Jöns Jacob Berzelius, William Thomson, Hermann von Helmholtz) a na začátku 20. století ji do hloubky rozpracoval švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius. Vlivnými propagátory pak byli Fred Hoyle a Chandra Wickramasinghe. Myšlenka, že mikroorganismy šíří tlak záření (radiopanspermie) a kterou uvedl Arrhenius, byla zkritizována, protože záření v kosmu mikroorganismy také zabíjí. K přenosu je tak nutné šíření v pevné látce (litopanspermie). Teorie pseudo-panspermie pak navrhuje, že jisté důležité molekuly (a nikoli přímo život), které byly potřeba k vývoji života, byly přineseny z vesmíru. Například kyanidové sloučeniny z meteoritů.[1]

Reference

  1. https://phys.org/news/2019-06-cyanide-compounds-meteorites-clues-life.html - Cyanide compounds discovered in meteorites may hold clues to the origin of life