Netopýři: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 82.142.98.69 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Suchánek
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
Řádek 27: Řádek 27:
| sesterska = [[kaloni]] (Megachiroptera)
| sesterska = [[kaloni]] (Megachiroptera)
}}
}}
'''Netopýři''' (Microchiroptera; dříve česky '''[[Nedopír|Nedopíři]]'''<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7090 Nase-rec.ujc.cas.cz: Několik poznámek k počátkům české zoologické terminologie]</ref>) jsou podřád [[Savci|savců]] z [[Řád (biologie)|řádu]] [[letouni]]. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou [[Křídlo|křídla]] vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, [[kaloni]]) jedinými savci, kteří dokážou létat – [[Létající veverka|létající veverky]], [[Vakoveverka|vakoveverky]] a plachtící [[kuskusovití]] mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50&nbsp;km/h. Netopýři se vyvinuli přibližně před 60 miliony let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref>
'''Netopýři''' (Microchiroptera; dříve česky '''[[Nedopír|Nedopíři]]'''<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7090 Nase-rec.ujc.cas.cz: Několik poznámek k počátkům české zoologické terminologie]</ref>) jsou podřád [[Savci|savců]] z [[Řád (biologie)|řádu]] [[letouni]]. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou [[Křídlo|křídla]] vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, [[kaloni]]) jedinými savci, kteří dokážou létat – [[Létající veverka|létající veverky]], [[Vakoveverka|vakoveverky]] a plachtící [[kuskusovití]] mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50&nbsp;km/h. Netopýři se vyvinuli přibližně před 60 miliony let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref> '''<u><big>Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman</big></u>'''


== Odlišnosti netopýrů a kaloňů ==
== Odlišnosti netopýrů a kaloňů ==

Verze z 19. 6. 2019, 12:24

Jak číst taxoboxNetopýři
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Podřádnetopýři (Microchiroptera)
Dobson, 1875
čeledi
Sesterská skupina
kaloni (Megachiroptera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netopýři (Microchiroptera; dříve česky Nedopíři[1]) jsou podřád savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h. Netopýři se vyvinuli přibližně před 60 miliony let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.[2] Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman Batman

Odlišnosti netopýrů a kaloňů

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kaloňů, jsou:

  • echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar. Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý, okolo 20 kHz a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý až kolem 110 kHz.
  • chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
  • jejich uši netvoří uzavřený kruh
  • mají ostré zuby, zejména stoličky
  • dosahují menších rozměrů
  • stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že většina netopýrů neumí chodit

Charakteristika

Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci, žábami a rybami.

Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí. Mají schopnost tzv. utajené březosti - pozastavení vývoje plodu a odložení jeho porodu i vývoje na příznivější období.

Echolokace

Netopýří radar neboli echolokace je způsob orientace. Význam slova echolokace je echo (ozvěna) a lokace (zjišťování místa). Tento radar (sonar) pracuje na principu ultrazvukových vln.

Vydávání signálu

Vydávaný signál je standardizovaným zvukovým pulsem frekvence 14–110 kHz (kilohertzů, 14 000-110 000 hertzů), délky 0,7-60 ms (milisekund), opakovaný 5-150 krát za sekundu. Intenzita zvuku je přibližně 40-150 dB (decibelů), tlak zvukové vlny 0,1-30 Pa (pascalů), vlnová délka je 0,6-5 mm. Frekvenční rozsah zvuku může dosahovat 0–60 kHz (kilohertzů, 0-60 000 hertzů). Další charakteristikou je počet harmonických tónů. Vydávají 2-4 rovnoměrné harmonické tóny. Signály vydávají pootevřenými ústy a z části i nosem. Každý tón, který vypustí, začíná vysoko a končí o oktávu níž.

Příjem a analýza ozvěny

Celkový rozsah slyšitelnosti je 0,2–200 kHz (kilohertzů, 200-200000 hertzů). Prahová citlivost pro jednotlivé frekvence je značně proměnlivá, nejvyšší zpravidla mezi 20–120 kHz (kilohertzů, 20000-120000 hertzů). Netopýři mohou rozlišit dva stimuly časově oddělené pouhými 0,3 ms (milisekund).

Netopýři v ohrožení

Všechny druhy netopýrů žijících v Česku (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

  • Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
  • Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

  • Nepoužívat chemikálie.
  • Pokud se letní kolonie usadí na půdě či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř.
  • Vyvěšovat netopýří budky čili netopýrovníky.[3]
  • Při zateplování či rekonstrukci budovy netopýrům neublížit. Řešení je jednoduché, návod i mnohé příklady lze nalézt např. na http://www.sousednetopyr.cz/ Pokud netopýry objevíme při rekonstrukci domu, lze pro odbornou pomoc zatelefonovat na netopýří linku (737 121 672). V Praze provozuje záchrannou sos netopýří linku ZO ČSOP Nyctalus (731 523 599, www.nyctalus.cz), po celé republice pomohou i záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz).[4] [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nase-rec.ujc.cas.cz: Několik poznámek k počátkům české zoologické terminologie
  2. ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online. 
  3. ↑ Budka pro netopýra
  4. ↑ BUCHAROVÁ, Jana. Netopýři se probouzejí. V nouzi jim můžeme zavolat SOS netopýří linku. In: iReceptář [online]. 5. 3. 2015 [cit. 3. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zvirata/drobni-savci/netopyri-se-probouzeji-v-nouzi-jim-muzeme-zavolat-sos-netopyri-linku/
  5. ↑ BUCHAROVÁ, Jana. Netopýři na půdě: Jak se rodí netopýřata? A jak jim můžeme pomoci? In: iReceptář [online]. 8. 5. 2016 [cit. 3. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zvirata/drobni-savci/netopyri-na-pude-jak-se-rodi-netopyrata-a-jak-jim-muzeme-pomoci/

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Netopýři&oldid=17394940“