Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: odstranění šablon či wikisyntaxe z parametru "stát", infobox bude generovat automaticky, replaced: | stát = Česko → | stát = Česko za použití AWB
Rok památkové ochrany, typografie, EO
Řádek 3: Řádek 3:
| šířka boxu =
| šířka boxu =
| obrázek = VysokeZibridoviceKostel.jpg
| obrázek = VysokeZibridoviceKostel.jpg
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Kostel v roce 2008
| popisek = Kostel v roce 2008
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
Řádek 41: Řádek 40:
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
| commonscat = Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice)
}}
}}
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce [[1958]] zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2017-12-05}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním [[Nábytek|mobiliářem]].<ref name="CR">
'''Kostel [[Svatý Linhart|svatého Linharta]]''' ve [[Vysoké Žibřidovice|Vysokých Žibřidovicích]] je [[baroko|barokní]] stavba z počátku [[18. století]]. [[Kostel]] byl v roce 1964 zapsán na seznam [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek]].<ref>{{MonumNet| titul = kostel sv. Linharta | ID = 145834 | datum = 2019-06-18}}</ref> Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.<ref name="CR">
{{Citace monografie
{{Citace monografie
| příjmení = Samek
| příjmení = Samek
Řádek 54: Řádek 53:


== Historie ==
== Historie ==
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714-1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara. <ref>{{Citace monografie
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Melzer
| příjmení = Melzer
| jméno = Miloš
| jméno = Miloš
Řádek 77: Řádek 76:


=== Interiér ===
=== Interiér ===
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetami]]. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]]-datováno r. 1757.
Loď kostela je nezvykle vysoká s [[Valená klenba|valenou klenbou]] a [[Luneta|lunetami]]. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou [[Štuk|štuková zrcadla]]. [[Kněžiště|Presbytář]] je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy [[Kristus|Krista]] na kříži, [[Petr (apoštol)|svatého Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a čtyř [[Evangelista|evangelistů]]datováno rokem 1757.


Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař [[Severin Tischler]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 94: Řádek 93:
}}</ref>
}}</ref>


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4
* KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Pahýl}}
{{Pahýl}}



Verze z 18. 6. 2019, 20:59

Kostel svatého Linharta
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecVysoké Žibřidovice
Souřadnice
Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostHanušovice
Statusfiliální kostel
Zasvěcenísvatý Linhart
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavbapřed 1735
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky34141/8-1232 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 18. století. Kostel byl v roce 1964 zapsán na seznam kulturních památek.[1] Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[2]

Historie

V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.[3]

Architektura

Exteriér

Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.

Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[2]

Interiér

Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, svatého Petra a Pavla a čtyř evangelistů – datováno rokem 1757.

Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 145834 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. 
  3. MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vydání. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-07. S. 520. 
  4. FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51. 

Literatura

  • KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4

Externí odkazy