Krematorium Strašnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 386 editací
m oprava dle WP:ŽOPP; kosmetické úpravy
celkové úpravy a doplnění hesla, fotografie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova
{{Infobox - budova
|název = Krematorium Strašnice
| název = Krematorium Strašnice
|typ = krematorium
| typ = krematorium
|obrázek = Krematorium Strasnice 4.JPG
| obrázek = Strašnice krematorium 1.jpg
|popisek = pohled z Vinohradské třídy
| popisek = Pohled od Vinohradské třídy
|využití =
| využití =
|poloha = Vinohradská 214
| poloha = Vinohradská 214
|obec = [[Praha 10]]-[[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]
| obec = [[Praha 10]]-[[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]
|země = Česko
| země = Česko
|zeměpisná šířka = 50.076389
| zeměpisná šířka = 50.076389
|zeměpisná délka = 14.484722
| zeměpisná délka = 14.484722
|stavitel = hlavní město Praha
| stavitel = hlavní město Praha
|další majitelé =
| další majitelé =
|současný majitel = Pohřební ústav hl. m. Prahy
| současný majitel = Pohřební ústav hl. m. Prahy
|sloh = [[konstruktivismus]]
| sloh = [[konstruktivismus]]
|architekt = [[Alois Mezera]]
| architekt = [[Alois Mezera]]
|výstavba = [[1929]] – [[1932]]
| výstavba = [[1929]] – [[1932]]
|přestavba =
| přestavba =
|zánik =
| zánik =
| commonscat = Krematorium Strašnice
| commonscat = Krematorium Strašnice
|rejstřík památek = 40765/1-1670
| rejstřík památek = 40765/1-1670
|web = www.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
| web = www.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
}}
}}
'''Krematorium [[Strašnice]]''' je [[Konstruktivismus|konstruktivistická]] budova s čistými liniemi. Nachází se v areálu [[Vinohradský hřbitov|Vinohradského hřbitova]] na [[Vinohradská (Praha)|Vinohradské ulici]] č. 218 v [[Praha 10|Praze 10]]-[[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]].


== Historie ==
⚫
[[Soubor:Krematorium Strasnice 3.JPG|náhled|Krematorium Strašnice – interiér hlavní síně]]
[[Soubor:Strašnice krematorium brána 1.jpg|vlevo|náhled|Vstupní brána do areálu krematoria, pohled od východu]]
'''Krematorium [[Strašnice]]''' bylo otevřeno roku 1932<ref>{{Citace elektronické monografie
[[Soubor:Strašnice krematorium bok 1.jpg|náhled|Čisté linie krematoria|alt=]]
První provizorní krematorium v&nbsp;Praze vzniklo již před rokem 1926 na nedalekých [[Olšanské hřbitovy|Olšanech]]. Později byla vypsána veřejná architektonická soutěž na nové kremační zařízení na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]]. Zvítězil návrh architekta [[Alois Mezera|Aloise Mezery]] a výstavba dle tohoto projektu byla zahájena v&nbsp;létě roku 1929. V&nbsp;lednu 1932 byla dokončená stavba slavnostně otevřena<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Krematorium Strašnice
| titul = Krematorium Strašnice
| url = http://www.pohrustav.cz/o-nas
| url = http://www.pohrustav.cz/o-nas
Řádek 30: Řádek 33:
| datum přístupu = 2016-11-17
| datum přístupu = 2016-11-17
| vydavatel = Pohřební ústav hl.&nbsp;města Prahy
| vydavatel = Pohřební ústav hl.&nbsp;města Prahy
}}</ref> a je nejstarším <ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
}}</ref> na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a svou rozlohou je největší v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> Skládá se z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících lidí a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejstarší krematorium v&nbsp;Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/485721/nejstarsi-krematorium-v-evrope-je-ve-strasnicich-prvni-pohreb-zehem-tu-provedli-pred-86-lety.html
| periodikum = Blesk.cz
| datum přístupu = 2019-06-17
⚫
}}</ref> a svou rozlohou zároveň je největším <ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> krematoriem v [[Evropa|Evropě]]. První kremace proběhla v dubnu téhož roku.

⚫
=== Krematorium v&nbsp;obdobích nesvobody ===
⚫
V období [[nacismus|nacistické]] i [[komunismus|komunistické]] totality byly v&nbsp;krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria [[František Suchý (ředitel krematoria)|František Suchý]] společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o&nbsp;úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do [[kompost]]u, ale ve skutečnosti ostatky schovával a pečlivě evidoval jména všech zpopelněných osob, za což mu hrozil trest. V&nbsp;době [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo v&nbsp;tzv. ''třetí noční směně'' zpopelněno kolem 2200 osob.

Po komunistickém puči v [[Únor 1948|únoru 1948]] se do krematoria začala opět přivážet těla popravených v politických procesech. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu a často byli o&nbsp;zpopelnění informováni ex post. František Suchý pokračoval v evidenci zpopelňovaných osob, osobně měl v&nbsp;ruce urnu např. popravené [[Milada Horáková|Milady Horákové]].<ref>[http://www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=215 Post Bellum - František Suchý]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/riskoval-zivot-tajne-zapisoval-jmena-obeti-nacistu-ted-o-tom-promluvil-1na-/domaci.aspx?c=A090109_085729_domaci_jw Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o&nbsp;tom promluvil]</ref> Za tuto činnost byl komunistickým režimem odsouzen na 25 let odnětí svobody.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejstarší krematorium v&nbsp;Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/485721/nejstarsi-krematorium-v-evrope-je-ve-strasnicich-prvni-pohreb-zehem-tu-provedli-pred-86-lety.html
| periodikum = Blesk.cz
| datum přístupu = 2019-06-17
}}</ref>

== Popis ==
Strašnické krematorium se kládá z&nbsp;velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (zv. ''Baxova síň'', vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících osob a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o.
| příjmení = s.r.o.
| jméno = ELPIS
| jméno = ELPIS
Řádek 38: Řádek 59:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-28
| datum přístupu = 2018-05-28
}}</ref>
}}</ref>


Je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na [[Vinohradský hřbitov]], který je ale od něj v jeho původním rozsahu oddělen zdí.
Samotná hlavní budova je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na [[Vinohradský hřbitov]], který je ale od něj v&nbsp;jeho původním rozsahu oddělen zdí.


Krematorium Strašnice je [[kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].<ref>{{MonumNet|ID=152846
Od roku 1958 je krematorium Strašnice zapsáno jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|ID=152846
| datum = 2017-06-17
| datum = 2017-06-17
| název = krematorium
| název = krematorium
Řádek 48: Řádek 69:


== Provozovatel ==
== Provozovatel ==
⚫
[[Soubor:Krematorium Strašnice - katafalk v hlavní síni.JPG|alt=|vlevo|náhled|Krematorium Strašnice, [[katafalk]] v&nbsp;hlavní síni]]
Krematorium je ve vlastnictví hlavního města [[Praha|Prahy]] a provozováno [[Pohřební ústav hl. m. Prahy|Pohřebním ústavem hl. m. Prahy]].<ref>Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Dostupné z WWW].</ref>
Krematorium je ve vlastnictví hlavního města [[Praha|Prahy]] a provozováno [[Pohřební ústav hl. m. Prahy|Pohřebním ústavem hl. m. Prahy]].<ref>Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o&nbsp;pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Dostupné z&nbsp;webových stránek KN].</ref>


== Pamětní deska ==
== Pamětní deska ==
V předsálí hlavní obřadní síně je pamětní deska s tímto textem: ''Postaveno v letech 1929–1931 nákladem Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, když byl prvním presidentem Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryk]] a prvním primátorem hlav. města Prahy JUDr.&nbsp;[[Karel Baxa]]. V dozorčí radě Pohřebního ústavu hlav. města Prahy v čas ukončení stavby byli předseda Jan Černý, členové Karel Gabriel, Vladimír Káš, Václav Pašek, Kazimír Sierkies a ředitel Karel Hoffmann. Projekt vypracoval architekt [[Alois Mezera]], stavbu vedl stavitel Tomáš Amena.''
V předsálí hlavní obřadní síně je pamětní deska s&nbsp;tímto textem: ''Postaveno v&nbsp;letech 1929–1931 nákladem Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, když byl prvním presidentem Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryk]] a prvním primátorem hlav. města Prahy JUDr.&nbsp;[[Karel Baxa]]. V&nbsp;dozorčí radě Pohřebního ústavu hlav. města Prahy v&nbsp;čas ukončení stavby byli předseda Jan Černý, členové Karel Gabriel, Vladimír Káš, Václav Pašek, Kazimír Sierkies a ředitel Karel Hoffmann. Projekt vypracoval architekt [[Alois Mezera]], stavbu vedl stavitel Tomáš Amena.''

⚫
== Krematorium v období nesvobody ==
⚫
V období [[nacismus|nacistické]] i [[komunismus|komunistické]] totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria [[František Suchý (ředitel krematoria)|František Suchý]] společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do [[kompost]]u, ale ve skutečnosti ostatky schovával. Během 2. světové války bylo v tzv. třetí noční směně zpopelněno kolem 2200 osob. Po únoru [[1948]] se do krematoria začala opět přivážet těla popravených. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu. František Suchý sám měl v ruce urnu [[Milada Horáková|Milady Horákové]].<ref>[http://www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=215 Post Bellum - František Suchý]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/riskoval-zivot-tajne-zapisoval-jmena-obeti-nacistu-ted-o-tom-promluvil-1na-/domaci.aspx?c=A090109_085729_domaci_jw Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil]</ref>

== Pohřbení u Krematoria ==
⚫
V urnovém háji, který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].


''Viz také: [[:Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice]]''
== Pohřbení u&nbsp;Krematoria ==
{{viz též|Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice}}
⚫
V [[Urnový háj|urnovém háji]], který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 66: Řádek 84:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* SVOBODOVÁ, Markéta. ''Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny.'' 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 101 - 105.
* SVOBODOVÁ, Markéta. ''Krematorium v&nbsp;procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny.'' 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 101 - 105.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.tyden.cz/fotogalerie/strasnicke-krematorium_4513/ Fotografie z krematoria Strašnice]
* [http://www.tyden.cz/fotogalerie/strasnicke-krematorium_4513/ Fotografie z&nbsp;krematoria Strašnice]
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/11/09/foto-jak-funguje-krematorium/foto/513360/?cid=781132 Foto: V zákulisí krematoria Strašnice]
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/11/09/foto-jak-funguje-krematorium/foto/513360/?cid=781132 Foto: V&nbsp;zákulisí krematoria Strašnice]
* [http://www.slavnestavby.cz/?i=2904/strasnicke-krematorium Krematorium na webu Slavné stavby]
* [http://www.slavnestavby.cz/?i=2904/strasnicke-krematorium Krematorium na webu Slavné stavby]


Verze z 17. 6. 2019, 17:25

Krematorium Strašnice
Pohled od Vinohradské třídy
Pohled od Vinohradské třídy
Základní informace
Slohkonstruktivismus
ArchitektAlois Mezera
Výstavba1929 – 1932
Stavitelhlavní město Praha
Současný majitelPohřební ústav hl. m. Prahy
Poloha
AdresaVinohradská 214, Praha 10-Vinohrady, ČeskoČesko Česko
UliceVinohradská
Souřadnice50°4′35″ s. š., 14°29′5″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40765/1-1670 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krematorium Strašnice je konstruktivistická budova s čistými liniemi. Nachází se v areálu Vinohradského hřbitova na Vinohradské ulici č. 218 v Praze 10-Vinohradech.

Historie

Vstupní brána do areálu krematoria, pohled od východu
Čisté linie krematoria

První provizorní krematorium v Praze vzniklo již před rokem 1926 na nedalekých Olšanech. Později byla vypsána veřejná architektonická soutěž na nové kremační zařízení na pražských Vinohradech. Zvítězil návrh architekta Aloise Mezery a výstavba dle tohoto projektu byla zahájena v létě roku 1929. V lednu 1932 byla dokončená stavba slavnostně otevřena[1] a je nejstarším [2] a svou rozlohou zároveň je největším [3] krematoriem v Evropě. První kremace proběhla v dubnu téhož roku.

Krematorium v obdobích nesvobody

V období nacistické i komunistické totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria František Suchý společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do kompostu, ale ve skutečnosti ostatky schovával a pečlivě evidoval jména všech zpopelněných osob, za což mu hrozil trest. V době protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války bylo v tzv. třetí noční směně zpopelněno kolem 2200 osob.

Po komunistickém puči v únoru 1948 se do krematoria začala opět přivážet těla popravených v politických procesech. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu a často byli o zpopelnění informováni ex post. František Suchý pokračoval v evidenci zpopelňovaných osob, osobně měl v ruce urnu např. popravené Milady Horákové.[4][5] Za tuto činnost byl komunistickým režimem odsouzen na 25 let odnětí svobody.[6]

Popis

Strašnické krematorium se kládá z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (zv. Baxova síň, vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících osob a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.[7]

Samotná hlavní budova je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na Vinohradský hřbitov, který je ale od něj v jeho původním rozsahu oddělen zdí.

Od roku 1958 je krematorium Strašnice zapsáno jako kulturní památka.[8]

Provozovatel

Krematorium Strašnice, katafalk v hlavní síni

Krematorium je ve vlastnictví hlavního města Prahy a provozováno Pohřebním ústavem hl. m. Prahy.[9]

Pamětní deska

V předsálí hlavní obřadní síně je pamětní deska s tímto textem: Postaveno v letech 1929–1931 nákladem Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, když byl prvním presidentem Československé republiky T. G. Masaryk a prvním primátorem hlav. města Prahy JUDr. Karel Baxa. V dozorčí radě Pohřebního ústavu hlav. města Prahy v čas ukončení stavby byli předseda Jan Černý, členové Karel Gabriel, Vladimír Káš, Václav Pašek, Kazimír Sierkies a ředitel Karel Hoffmann. Projekt vypracoval architekt Alois Mezera, stavbu vedl stavitel Tomáš Amena.

Pohřbení u Krematoria

Související informace naleznete také v článku Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice.

V urnovém háji, který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident Antonín Zápotocký, herečka Lída Baarová či hudební skladatel Miloslav Kabeláč.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Krematorium Strašnice [online]. Pohřební ústav hl. města Prahy, 2016 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nejstarší krematorium v Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz
  4. ↑ Post Bellum - František Suchý
  5. ↑ Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil
  6. ↑ Nejstarší krematorium v Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-17]. Identifikátor záznamu 152846 : krematorium. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné z webových stránek KN.

Literatura

  • SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 101 - 105.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krematorium_Strašnice&oldid=17379620“