Arpádovci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 20 bajtů ,  před 1 rokem
výměna obrázku s rodokmenem
(Infobox, napřímení odkazů)
(výměna obrázku s rodokmenem)
 
Po Gejzovi nastoupil roku 997 jeho syn Vajk, pokřtěný jako [[Štěpán I. Svatý|Štěpán]]. Musel uhájit své právo na vládu před svým (asi) příbuzným [[Koppány|Kopáněm]], který si činil vlastní nárok na základě [[Seniorát|seniorátu]]. Štěpán zvítězil díky podpoře družiny jeho německé manželky [[Gisela Bavorská|Gisely Bavorské]], sestry budoucího římského krále [[Jindřich II.|Jindřicha II.]].
[[Soubor:Rodokmen arpadovcuArpadhaz.jpggif|500x400pxthumb|náhledleft|Rodokmen Arpádovců]]
 
== 11. století ==
Díky strategickému významu své země a dobrým vztahům s římským králem [[Ota III.|Otou III.]] a s papežem [[Silvestr II.|Silvestrem II.]] dosáhl Štěpán povýšení maďarského knížectví na [[království]] a své vlastní [[korunovace]]. Došlo k tomu 25. prosince 1000 nebo 1. ledna 1001 a odsud se datuje existence [[Uherské království (1000–1526)|uherského království]] (pojmy „uherský“ a „maďarský“ tehdy splývaly). Záhy poté bylo zřízeno také [[Arcidiecéze ostřihomská|arcibiskupství v Ostřihomi]]. Do roku 1030 král [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] sjednotil pod svou vládou celou Karpatskou kotlinu a stal se tak skutečným zakladatelem uherského státu. Zavedl správní členění na [[Župa|župy]] (platné v [[Maďarsko|Maďarsku]] v zásadě dodnes) a zřídil novou církevní organizaci se dvěma arcibiskupy (v Ostřihomi a v [[Kalocsa|Kaloči]]) a několika biskupy.
 
== 13. století ==
Za svého nástupce zvolil Béla III. svého staršího syna [[Emerich Uherský|Emericha]] (1196–1204), který ale musel přepustit některá území v Chorvatsku a [[Dalmácie|Dalmácii]] svému bratru [[Ondřej II. Uherský|Ondřeji]], který se proti němu bouřil. Král Emerich se oženil s [[Konstancie Aragonská|Konstancií]] z rodu [[Seznam barcelonských hrabat|barcelonských hrabat]] a [[Seznam aragonských králů|aragonských králů]] a navázal tak příbuzenské vztahy s jiným vládnoucímivládnoucím rodem. Jeho syn král [[Ladislav III. Uherský|Ladislav III.]] vládl jen krátce (1204–05) a zemřel ještě jako dítě.
 
Moci se chopil jeho strýc [[Ondřej II. Uherský|Ondřej II.]] (1205–1235). Jeho vláda trvala dosud nejdéle od dob Štěpána I., ale byla poznamenaná neustálými vnitřními konflikty, které vygradovaly roku 1222, kdy byl Ondřej II. donucen vydat tzv. [[Zlatá bula Ondřeje II.|zlatou bulu]], kterou uděloval rozsáhlá privilegia šlechtě a omezoval svou vlastní moc. Za jeho vlády byla jeho dcera [[Alžběta Durynská]] kanonizována. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn [[Béla IV.]] ([[1235]]–1270).
== Nástupci ==
Nárok na uherskou korunu po vymření Arpádovců uplatnili zejména [[Anjouovci|anjouovští]] potomci [[Marie Uherská (1257–1323)|Marie]], dcery Štěpána V., kteří vládli během [[14. století]]. Téměř všichni uherští panovníci po roce 1301 byli potomky Štěpána V. (Anjouovci, [[Habsburkové]]), nebo alespoň Bély IV. ([[Přemyslovci]], [[Lucemburkové]], [[Jagellonci]]). Zcela mimo linii stál paradoxně pouze zvolený „domácí“ král [[Matyáš Korvín]].
 
[[Soubor:Rodokmen arpadovcu.jpg|500x400px|náhled|Rodokmen Arpádovců]]
 
== Související články ==

Navigační menu