Italské království (Svatá říše římská): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Lombardie
koruna
Řádek 71: Řádek 71:
}}
}}


'''Italské království''' ([[Latina|latinsky]] ''Regnum Italiae'' nebo ''Regnum Italicum'', [[Italština|italsky]] ''Regno d'Italia'', [[Němčina|německy]] ''Königreich Italien''), zpětně nazýváno také jako '''Říšská Itálie''' ([[Němčina|německy]] ''Reichsitalien''), byla [[Dědičná monarchie|monarchie]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] rozkládající se na severu [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] a spolu s [[Německé království|Německým královstvím]] a [[Druhé burgundské království|Burgundskem]] tvořili ''„Tria Regna“'' (tři království Svaté říše římské). V rámci říše reálně existovalo Italské království jako její součást v letech [[962]]–[[1024]], kdy zahrnovalo většinu severního [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] (kromě [[Papežský stát|Papežského státu]] a jihu poloostrova, který náležel [[Sicilské hrabství|Sicilskému hrabství]]) a skládající se ze zemí Lombardie, [[Vévodství Spoleto|Spoleta]] a [[Markrabství|marek]] [[Toskánské markrabství|Toskánska]] a [[Veronské markrabství|Verony]]. V důsledku bojů mezi přívrženci císařů a papežů došlo k jeho rozdělení a rozkladu. Někdy se proto hovoří o '''Lombardském království''' čili '''Lombardii''' a lombardských králích, protože ztenčující se Italské království římsko-německých císařů bylo nuceno se soustředit a spokojovat se se stále omezenějším územím severoitalské [[Lombardie]], dokud úplně nezaniklo. Do roku [[1801]] existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval [[Císař říše římské|císařům Svaté říše římské]].
'''Italské království''' ([[Latina|latinsky]] ''Regnum Italiae'' nebo ''Regnum Italicum'', [[Italština|italsky]] ''Regno d'Italia'', [[Němčina|německy]] ''Königreich Italien''), zpětně nazýváno také jako '''Říšská Itálie''' ([[Němčina|německy]] ''Reichsitalien''), byla [[Dědičná monarchie|monarchie]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] rozkládající se na severu [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] a spolu s [[Německé království|Německým královstvím]] a [[Druhé burgundské království|Burgundskem]] tvořili ''„Tria Regna“'' (tři království Svaté říše římské). V rámci říše reálně existovalo Italské království jako její součást v letech [[962]]–[[1024]], kdy zahrnovalo většinu severního [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] (kromě [[Papežský stát|Papežského státu]] a jihu poloostrova, který náležel [[Sicilské hrabství|Sicilskému hrabství]]) a skládající se ze zemí Lombardie, [[Vévodství Spoleto|Spoleta]] a [[Markrabství|marek]] [[Toskánské markrabství|Toskánska]] a [[Veronské markrabství|Verony]]. V důsledku bojů mezi přívrženci císařů a papežů došlo k jeho rozdělení a rozkladu. Někdy se proto hovoří o '''Lombardském království''' čili '''Lombardii''' a lombardských králích, protože ztenčující se Italské království římsko-německých císařů bylo nuceno se soustředit a spokojovat se se stále omezenějším územím severoitalské [[Lombardie]], dokud úplně nezaniklo, ale i v souvislosti s předávanou [[Lombardská železná koruna|lombardskou korunou]]. Do roku [[1801]] existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval [[Císař říše římské|císařům Svaté říše římské]].


== Dějiny ==
== Dějiny ==

Verze z 28. 5. 2019, 08:48

Šablona:Infobox zaniklý stát

Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia, německy Königreich Italien), zpětně nazýváno také jako Říšská Itálie (německy Reichsitalien), byla monarchie Svaté říše římské rozkládající se na severu Apeninského poloostrova a spolu s Německým královstvím a Burgundskem tvořili „Tria Regna“ (tři království Svaté říše římské). V rámci říše reálně existovalo Italské království jako její součást v letech 9621024, kdy zahrnovalo většinu severního Apeninského poloostrova (kromě Papežského státu a jihu poloostrova, který náležel Sicilskému hrabství) a skládající se ze zemí Lombardie, Spoleta a marek Toskánska a Verony. V důsledku bojů mezi přívrženci císařů a papežů došlo k jeho rozdělení a rozkladu. Někdy se proto hovoří o Lombardském království čili Lombardii a lombardských králích, protože ztenčující se Italské království římsko-německých císařů bylo nuceno se soustředit a spokojovat se se stále omezenějším územím severoitalské Lombardie, dokud úplně nezaniklo, ale i v souvislosti s předávanou lombardskou korunou. Do roku 1801 existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval císařům Svaté říše římské.

Dějiny

Svatá říše římská roku 1000, italská území (světle fialově)
Státní útvary rozkládající se na území formálního Italského království v roce 1789

Zesláblé Italské království po výbojích Ottonů přijalo lenní vztah k římskoněmecké říši, stalo se tak poté po odtržení Friuli. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (papežů v Toskánsku, odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu ke římskoněmecké říši) a vyčerpávající zápas mezi ghibeliny a guelfy vedly k osamostatnění jednotlivých měst zejména na severu Itálie (Lombardská liga, Verona atd.), což znamenalo faktický zánik Italského království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále a budoucí císaři se nechali korunovat na italské krále v Pavii.

Odkazy

Literatura

  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Související články