Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: Lochy nejsou obec
Vasek H (diskuse | příspěvky)
m BS dvojkolejná trať do Pardubic
Řádek 14: Řádek 14:
{{BS3|vBST|vBST|||Kolín seřaďovací nádraží||}}
{{BS3|vBST|vBST|||Kolín seřaďovací nádraží||}}
{{BS3|vHST|vSTR|||Kolín dílny||}}
{{BS3|vHST|vSTR|||Kolín dílny||}}
{{BS3|vSTRl|vKRZvo|STRq|||[[Železniční trať Praha - Česká Třebová|do Pardubic]]||}}
{{BS3|vSTRl|vKRZvo|vSTRq|||[[Železniční trať Praha - Česká Třebová|do Pardubic]]||}}
{{BS3||vHST||290,4|[[Hlízov]]||}}
{{BS3||vHST||290,4|[[Hlízov]]||}}
{{BS3||vBHF||287,643|[[Kutná Hora]]||}}
{{BS3||vBHF||287,643|[[Kutná Hora]]||}}

Verze z 25. 5. 2019, 12:59

Kolín – Havlíčkův Brod
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 230
Technické informace
Délka 75,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV ss (Kolín - Kutná Hora) + 25 kV 50Hz (Kutná Hora - Havlíčkův Brod)
Maximální sklon 14,24 ‰
Maximální rychlost 140 km/h, 150 km/h pro naklápěcí soupravy (Čáslav - Golčův Jeníkov)
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
288,3 Kolín
Kolín seřaďovací nádraží
Kolín dílny
do Pardubic
290,4 Hlízov
287,643 Kutná Hora
287,310-287,581 změna trakční soustavy v kolejích 1-7
do Zruče nad Sázavou
vl. ČKD
vl. cukr. Ovčáry
284,6 Církvice
283,1 Třebešice
vl. voj. letiště, Kosmos
278,172 Čáslav
do Třemošnice
271,8 Horky u Čáslavi
267,084 Golčův Jeníkov
264,1 Golčův Jeníkov město
257,1 Vlkaneč
254,4 Nová Ves u Leštiny
251,808 Leština u Světlé
247,8 Sázavka
242,8 Světlá nad Sázavou-Josefodol
do Zruče nad Sázavou
239,916 Světlá nad Sázavou
236,3 Pohleď
232,941 Okrouhlice
228,3 Havlíčkův Brod-Perknov
odb. psych. léčebna
224,108 Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 230) je dvojkolejná železniční trať o délce 75,3 km, jeden z úseků celostátní dráhy, spojující středočeský Kolín a Havlíčkův Brod na Vysočině.

Správcem infrastruktury tratě je Správa železniční dopravní cesty. Osobní dopravu v závazku veřejné služby zajišťují České dráhy.

Historie

Trať byla postavena společností Rakouská severozápadní dráha a zprovozněna ve dvou etapách v letech 1869 a 1870. Po záboru Sudet byla urychleně zdvojkolejněna beze změny směrového vedení. V roce 1965 došlo k elektrizaci tratě z Kolína do Kutné Hory a dále do Havlíčkova Brodu. Ve stanici Kutná Hora hl. n. vznikl styk trakčních soustav stejnosměrné 3 000 V a střídavé 25 kV / 50 Hz. Právě kvůli tomuto styku musely být lokomotivy (obvykle to byly stroje řad 141 a 230) v žst. Kutná Hora hl. n. přepřahány pomocí lokomotivy nezávislé trakce. Teprve roku 1974 vyjely ze Škody Plzeň lokomotivy řady 350, následovaly další vícesystémové lokomotivy. Dnes (2019) jsou v Kutné Hoře přepřahány pouze některé nákladní vlaky.

Úseků, na kterých bylo možno dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, bylo minimum, proto začala trať být rekonstruována. Jako první úsek byl modernizován v roce 2015 úsek mezi Golčovým Jeníkovem a Vlkančem, kde trať prochází několika velmi ostrými oblouky, ale beze změny směrového vedení. V roce 2017 byl rekonstruován úsek Golčův JeníkovČáslav, proběhlo zde zvyšování rychlosti až na 130 km/h pro klasické soupravy a na 140 km/h pro soupravy naklápěcí. V přípravě je úsek mezi Čáslaví a Kutnou Horou i zde je v plánu zvýšení rychlosti, čemuž pomůže i přeložka kolem osady Lochy a navíc dojde ke kompletní rekonstrukci stanice Čáslav (peronizace, podchody).

Doprava

Na trati probíhá veškerý druh dopravy. Osobní vlaky pohybující se na této trati jsou taženy vícesystémovými lokomotivami řad 362 a posledními kusy řady 363 z DKV Brno. Některé nákladní vlaky jsou v úseku z Kolína do Kutné Hory taženy stejnosměrnými stroji a dále střídavými lokomotivami (řady 230 a 240). Ostatní nákladní vlaky jsou taženy lokomotivami řad 363 a 363.5.

Do počátku 21. století jezdily na trati mezistátní vlaky EuroCity, v současnosti zde dálkovou dopravu zajišťují rychlíky PrahaHavlíčkův BrodBrno. Poslední mezinárodní vlaky tu jezdily v roce 2007, jen při mimořádné situaci na koridoru zde občas projede odkloněný mezistátní vlak railjet či EuroCity a nebo i RegioJet. Dnes tu jezdí rychlíky linky R9 z Prahy hl. n. do Brna hl. n. a osobní vlaky Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod (- Žďár nad Sázavou/Jihlava).

Navazující tratě

Kolín

Kutná Hora hlavní nádraží

Čáslav

Světlá nad Sázavou

  • Trať 212 Světlá nad Sázavou – Zruč nad Sázavou – Odbočka Rataje nad Sázavou – Čerčany

Havlíčkův Brod

  • Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Kostelec u Jihlavy – Jihlava – Dobronín – Havlíčkův Brod
  • Trať 237 Havlíčkův Brod – Humpolec
  • Trať 238 Pardubice hl.n. – Pardubice-Rosice nad Labem – Chrudim – Žďárec u Skutče – Hlinsko v Čechách – Chotěboř – Havlíčkův Brod
  • Trať 250 (Kúty ŽSR) Lanžhot st. hr. / (Hohenau ÖBB) Břeclav st. hr. – Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Hrušovany u Brna – Brno-Hor. Heršpice – Brno hl. n. – Brno-Židenice – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod

Fotogalerie

Související články

Externí odkazy