Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: -portál |
→Historie: oprava jména značka: editor wikitextu 2017 |
||
| Řádek 56: | Řádek 56: | ||
[[Soubor:Helfenburk u Úštěka, zřícenina (Rašovice), Rašovice..JPG|thumb|left|Plošina hradního jádra]] |
[[Soubor:Helfenburk u Úštěka, zřícenina (Rašovice), Rašovice..JPG|thumb|left|Plošina hradního jádra]] |
||
V létě roku [[1427]] se hradu nakrátko zmocnil pan [[Půta III. z Častolovic|Půta z Častolovic]] a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé, ale zastavili ho [[Jan Smiřický ze Smiřic|Janu Smiřickému]]. Vdova po něm prodala hrad [[Jindřich IV. z Rožmberka|Jindřichu z Rožmberka]] za 4 000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] a ten ho vzápětí postoupil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka]], který byl významným představitelem odboje proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal [[Petr Kaplíř ze Sulevic]], který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.<ref name="andel"/> Jako poslední je uváděn na hradě pan [[Vilém z |
V létě roku [[1427]] se hradu nakrátko zmocnil pan [[Půta III. z Častolovic|Půta z Častolovic]] a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé, ale zastavili ho [[Jan Smiřický ze Smiřic|Janu Smiřickému]]. Vdova po něm prodala hrad [[Jindřich IV. z Rožmberka|Jindřichu z Rožmberka]] za 4 000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] a ten ho vzápětí postoupil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka]], který byl významným představitelem odboje proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal [[Petr Kaplíř ze Sulevic]], který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.<ref name="andel"/> Jako poslední je uváděn na hradě pan [[Vilém z Ilburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov (hrad, okres Česká Lípa)|Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá-193">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření jeho rodu roku [[1538]] na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Peša |
| příjmení = Peša |
||
| jméno = Vladimír |
| jméno = Vladimír |
||
| Řádek 87: | Řádek 87: | ||
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk |
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk |
||
| strany = 40 |
| strany = 40 |
||
}}</ref> Původní středověký přístup do věže nebylo možné využít, neboť směřoval do vnitřní části hradu na skálu se zbytky zdiva jinak nepřístupného paláce, proto nechal prorazit boční vstup. V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora [[František Fišer|Františka Fišera]] opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení (dnes spolek) Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá-194">Toulavá kamera, str.194 </ref> |
}}</ref> Původní středověký přístup do věže nebylo možné využít, neboť směřoval do vnitřní části hradu na skálu se zbytky zdiva jinak nepřístupného paláce, proto nechal prorazit boční vstup. V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora [[František Fišer|Františka Fišera]] opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení (dnes spolek) Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá-194">Toulavá kamera, str.194 </ref> |
||
== Stavební podoba == |
== Stavební podoba == |
||
Verze z 12. 5. 2019, 15:57
| Helfenburk | |
|---|---|
 Obytná věž | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 14. století |
| Zánik | konec 16. století |
| Stavitel | Klinštejnové |
| Další majitelé | Arcidiecéze pražská, Smiřičtí ze Smiřic, Šternberkové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | 3 km východně od města, Úštěk,  Česko |
| Souřadnice | 50°34′45,7″ s. š., 14°23′1,5″ v. d. |
  Helfenburk | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42722/5-2256 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helfenburk u Úštěka (též Hrádek) je zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 m n. m. s převýšením 70 metrů nad dnem údolí.
Historie
Hrad pravděpodobně vystavěli Páni z Klinštejna, pocházející z Ronovců, v první polovině 14. století. Zakladatelem byl snad Jan z Klinštejna, který se po Helfenburku začal psát,[2] ale v roce 1375 hrad odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad.[3] Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad Hřídelík. Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, relikvie a knihy z pražského chrámu sv. Víta. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [3] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zemřel zde roku 1431).
,_Ra%C5%A1ovice..JPG)
V létě roku 1427 se hradu nakrátko zmocnil pan Půta z Častolovic a po něm Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé, ale zastavili ho Janu Smiřickému. Vdova po něm prodala hrad Jindřichu z Rožmberka za 4 000 kop pražských grošů a ten ho vzápětí postoupil Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který byl významným představitelem odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko poté Helfenburk i blízkou Roudnici oblehlo a dobylo. Hrad od krále potom dostal Petr Kaplíř ze Sulevic, který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a uvězněn v Českých Budějovicích, dokud nepropustil služebníky a neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.[2] Jako poslední je uváděn na hradě pan Vilém z Ilburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[4] Po vymření jeho rodu roku 1538 na hradě žilo pouze služebnictvo a hrad postupně zpustl.[5] Roku 1622 pak vyhořel poté, co ho vyplenili císařští vojáci pod vedením maršála Buquoye.[6] Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a ta začala být atraktivní pro turisty. V letech 1887–1890 dostavěl rozbořené třetí patro 30 metrů vysoké věže, na kterou vede 143 schodů.[7] Původní středověký přístup do věže nebylo možné využít, neboť směřoval do vnitřní části hradu na skálu se zbytky zdiva jinak nepřístupného paláce, proto nechal prorazit boční vstup. V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišera opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení (dnes spolek) Hrádek, které si objekt pronajalo, udržuje ho a stará se o průvodcovskou službu.[8]
Stavební podoba
Původní hrad na skalní plošině byl převážně dřevěný. Teprve po rozšíření za Jana Očka z Vlašimi byl na skále postaven kamenný palác, kaple a řada menších provozních budov. Byla vyhlubena nová 65 m hluboká studna vybavená šlapacím kolem. Jan z Jenštejna nechal rozšířit palác a především vystavěl nový hradební okruh, jehož hradba se dosud zachovala včetně cimbuří. V čele hradu byla v dominantní poloze postavena obytná věž. Vstupní brány byly chráněny kolébkovými padacími mosty a hlubokým příkopem, který je dnes z většiny zasypaný.[9]
Přístup
Z Úštěku vede přímo ke zřícenině žlutá turistická značená cesta (přibližně 6 km), která vede přes Lhotu, kolem hájovny a dále Ptačím dolem (cesta je vhodná i pro jízdu na kole a s kočárkem). V blízkosti hradu jsou dvě parkoviště. Nejvyužívanější se nachází nedaleko obce Ostrá, odkud lze k hradu přijít dvěma cestami - po červeném okruhu do Ptačího dolu a dále po žluté (cca 2 km), nebo severní cestou po červeném okruhu (cca 3 km). Méně využívané parkoviště se nachází na kraji obce Rašovice, odkud k hradu vede polní cesta po zelené turistické cestě (1,5 km).
Objekt je zpřístupněn veřejnosti po celý rok, o víkendech je zpřístupněna i věž. Na hradě není technicky možné zajistit občerstvení, jediný zdroj pitné vody se nachází v 0,5 km vzdálené studánce. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled na okolní lesy. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík a zřícenina hradu Ronov, severozápadním směrem u obce Ostré Kalvárie, která postupně prochází rekonstrukcí.
Nejbližší železniční zastávka se nachází přibližně v 5 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Oblast je vyznačená např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 – České středohoří východ.[10][11]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-28]. Identifikátor záznamu 154930 : Hrad Helfenburk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrádek (Helfenburk) – hrad, s. 151–155.
- ↑ a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192.
- ↑ Toulavá kamera, str.193
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia, 1998. ISBN 80-7033-702-8. Kapitola Hrádek – Helfenburk, s. 78.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40.
- ↑ Toulavá kamera, str.194
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Helfenburk u Úštěka, s. 157–158.
- ↑ Toulavá kamera, str.195
- ↑ Peša – České hrady, str. 117
Literatura
- GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav; PODROUŽEK, Kamil. Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů. Borek: Hrádek, 2011. 524 s. ISBN 978-80-904730-0-3.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Hrádek hrad, s. 96–104.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons - Helfenburk na Hrady.cz
