Dezinformace: Porovnání verzí
→Externí odkazy: +slovník |
doplnění |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
V moderní éře je dezinformace šířena také v [[politika|politickém]] boji prostřednictvím [[Média|hromadných sdělovacích prostředků]]. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná [[KGB]], že [[AIDS]] byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Tuto informaci převzaly a vytiskly [[Indie|indické]] [[noviny]] a následně se dezinformace rozšířila do celého [[svět]]a. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o [[Petr Uhl#Sametová revoluce a dezinformace o mrtvém studentovi|údajném zabití]] studenta [[Martin Šmíd|Martina Šmída]] na [[Národní třída|Národní třídě]] [[17. listopad]]u [[1989]], kterou inicioval [[Petr Uhl]]. |
V moderní éře je dezinformace šířena také v [[politika|politickém]] boji prostřednictvím [[Média|hromadných sdělovacích prostředků]]. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná [[KGB]], že [[AIDS]] byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Tuto informaci převzaly a vytiskly [[Indie|indické]] [[noviny]] a následně se dezinformace rozšířila do celého [[svět]]a. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o [[Petr Uhl#Sametová revoluce a dezinformace o mrtvém studentovi|údajném zabití]] studenta [[Martin Šmíd|Martina Šmída]] na [[Národní třída|Národní třídě]] [[17. listopad]]u [[1989]], kterou inicioval [[Petr Uhl]]. |
||
[[Soubor:Disinformation_vs_Misinformation.jpg|náhled|Disinformation vs Misinformation]] |
[[Soubor:Disinformation_vs_Misinformation.jpg|náhled|Disinformation vs Misinformation]] |
||
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Spojené království|Velké Británie]] a jejich zpravodajských služeb, že [[Irák]] krátce před [[Válka v Iráku|invazí do Iráku]] v roce 2003 vlastnil [[zbraně hromadného ničení]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = WMD and the fatal war of misinformation |
|||
| periodikum = The Independent |
|||
| datum_vydání = 25. ledna 2004 |
|||
| url = https://www.independent.co.uk/news/uk/politics/wmd-and-the-fatal-war-of-misinformation-75254.html |
|||
}}</ref> Podle bývalého britského premiéra [[Gordon Brown|Gordona Browna]] byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs |
|||
| periodikum = SBS News |
|||
| datum_vydání = 5. listopadu 2017 |
|||
| url = https://www.sbs.com.au/news/britain-was-misled-and-misinformed-by-us-over-iraq-s-wmds |
|||
}}</ref> |
|||
Vláda [[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociálních demokratů]] ve [[Švédsko|Švédsku]] varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před [[Parlamentní volby ve Švédsku 2018|parlamentními volbami ve Švédsku v roce 2018]]. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součastí [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzity]], analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80% hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1% URL adres.<ref>{{cite news |title=Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections |url=https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2018-11-15/fake-news-roiled-sweden-s-elections-but-it-was-homegrown |publisher=Bloomberg |date=15. listopadu 2018}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared |
|||
| periodikum = Oxford Internet Institute |
|||
| datum_vydání = 6. září 2018 |
|||
| url = https://www.oii.ox.ac.uk/news/releases/new-report-shows-that-swedish-election-second-only-to-us-in-proportion-of-junk-news-shared/ |
|||
}}</ref> |
|||
Americká [[Počítačová bezpečnost|kyberbezpečnostní]] firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] jako důkaz vlivu ruských ''fake news'' a dezinformací ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na [[Demokratická strana (USA)|Demokraty]] vytvořila tisíce falešných ruských trollů na [[Facebook]]u a [[Twitter]]u, kteří měli během senátních voleb v [[Alabama|Alabamě]] vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks |
|||
| periodikum = Fox News |
|||
| datum_vydání = 28. prosince 2018 |
|||
| url = https://www.foxnews.com/us/cyber-group-touted-by-dems-for-bombshell-russia-report-was-behind-disinformation-efforts-in-alabama-senate-race |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení1 = Greenwald |
|||
| jméno1 = Glenn |
|||
| titul = NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party |
|||
| periodikum = The Intercept |
|||
| datum_vydání = 3. února 2019 |
|||
| url = https://theintercept.com/2019/02/03/nbc-news-to-claim-russia-supports-tulsi-gabbard-relies-on-firm-just-caught-fabricating-russia-data-for-the-democratic-party/ |
|||
}}</ref> |
|||
== Misinformace == |
== Misinformace == |
||
Řádek 35: | Řádek 68: | ||
* [[Mystifikace]] |
* [[Mystifikace]] |
||
* [[Propaganda]] |
* [[Propaganda]] |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 12. 5. 2019, 10:58
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení
V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení.[1] Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.[2]
Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami ve Švédsku v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součastí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80% hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1% URL adres.[3][4]
Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.[5][6]
Misinformace
Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný denotativní význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně lživá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web. Tisíckráte.cz).
Odkazy
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Související články
- Fake news (falešná zpráva), Hoax (poplašná zpráva)
- Informace
- Informační válka
- Manipulace
- Mystifikace
- Propaganda
Reference
- ↑ WMD and the fatal war of misinformation. The Independent [online]. 25. ledna 2004. Dostupné online.
- ↑ Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs. SBS News [online]. 5. listopadu 2017. Dostupné online.
- ↑ Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com. Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupné online.
- ↑ New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. září 2018. Dostupné online.
- ↑ Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. února 2019. Dostupné online.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo dezinformace ve Wikislovníku
- Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007.