Elefter Luarsabovič Andronikašvili: Porovnání verzí
vlastní jm. |
+kat; infobox značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
{{Infobox - osoba |
||
| místo narození = [[Petrohrad]], {{Vlajka a název|Ruské impérium}} |
|||
⚫ | '''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' ({{Vjazyce2|ka|''ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი''}}, {{Vjazyce2|ru|''Элевтер Луарсабович Андроникашвили''}}; [[25. prosinec|25. prosince]] [[1910]] – [[9. září]] [[1989]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik [[Gruzíni|gruzínské]] národnosti, akademik Gruzínské [[akademie věd]], který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
||
| místo úmrtí = [[Tbilisi]], {{flagicon|Gruzínská SSR|šířka=30px}} [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]] |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' ({{Vjazyce2|ka|''ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი''}}, {{Vjazyce2|ru|''Элевтер Луарсабович Андроникашвили''}}; [[25. prosinec|25. prosince]] [[1910]] [[Petrohrad]] – [[9. září]] [[1989]] [[Tbilisi]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik [[Gruzíni|gruzínské]] národnosti, akademik Gruzínské [[akademie věd]], který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Řádek 26: | Řádek 29: | ||
{{DEFAULTSORT:Andronikašvili, Elefter Luarsabovič}} |
{{DEFAULTSORT:Andronikašvili, Elefter Luarsabovič}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Gruzínští fyzici]] |
[[Kategorie:Gruzínští fyzici]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Narození 1910]] |
[[Kategorie:Narození 1910]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Narození 25. prosince]] |
||
[[Kategorie:Narození v Petrohradě]] |
[[Kategorie:Narození v Petrohradě]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1989]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 8. září]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí v Tbilisi]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Tbilisi]] |
||
[[Kategorie:Absolventi vysokých škol v Rusku]] |
|||
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR)]] |
|||
[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]] |
Verze z 9. 5. 2019, 03:24
Elefter Luarsabovič Andronikašvili | |
---|---|
Narození | 12.jul. / 25. prosince 1910greg. Petrohrad, Ruské impérium |
Úmrtí | 8. září 1989 (ve věku 78 let) Tbilisi, Gruzínská SSR |
Místo pohřbení | Didubský pantheon |
Alma mater | Petrohradská státní polytechnická univerzita |
Povolání | fyzik |
Zaměstnavatel | Státní univerzita v Tbilisi |
Ocenění | Stalinova cena (1952) Státní cena SSSR (1978) Řád rudého praporu práce Leninův řád |
Rodiče | Luarsab Andronikašvili |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elefter Luarsabovič Andronikašvili (gruzínsky ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი, rusky Элевтер Луарсабович Андроникашвили; 25. prosince 1910 Petrohrad – 9. září 1989 Tbilisi) byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.
Biografie
E. L. Andronikašvili absolvoval v roce 1932 leningradskou polytechniku, v letech 1935 – 1940 přednášel na tbiliské univerzitě. Poté do roku 1948 pracoval v moskevském Ústavu fyzikálních problémů u Pjotra Kapicy, kde v roce 1948 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1948 pracoval opět v Tbilisi, nejdříve jako profesor na tbiliské univerzitě, od roku 1951 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Gruzínské akademie věd. V roce 1952 obdržel Stalinovu cenu. Od roku 1955 byl plným členem Gruzínské akademie věd. V roce 1978 byl vyznamenán Státní cenou SSSR.
Přínos pro fyziku
Pracoval ve fyzice nízkých teplot, kosmického záření, v jaderné technice a biofyzice. Jeho práce v oboru kvantové hydrodynamiky patří k základním. V Ústavu fyzikálních problémů se začal zabývat experimenty se supratekutým héliem II. Provedl tzv. Andronikašviliho experiment, který potvrdil správnost dvousložkového modelu supratekutosti. Předmětem experimentu bylo měření periody a útlumu torzních kmitů soustavy disků v kapalném héliu. Disky byly vyrobeny z hliníkové fólie a navlečené na tyčku v malých vzdálenostech od sebe. Perioda kmitů byla pod teplotou přechodu od hélia I k supratekutému héliu II teplotně závislá. S klesající teplotou se perioda prodlužovala, až se v blízkosti absolutní nuly blížila teoretické periodě ve vakuu. To odpovídalo přibývání supratekuté složky na úkor normální.
Literatura
- ANDRONIKAŠVILI, E. L. Vzpomínky na kapalné hélium. Praha: Mladá Fronta, 1983. Autobiografie.