Franz Kafka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 20 bajtů ,  před 3 lety
m
Editace uživatele Pavlinecka345 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.253.88
(pokračovat budu po obědě ;-))
značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus první editace
m (Editace uživatele Pavlinecka345 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.253.88)
značka: rychlé vrácení zpět
| nk = jn19990218037
}}
'''FrantaFranz Kafka''' ([[3. červenec|3.&nbsp;července]] [[1883]], [[Praha]]<ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=3318&reproId=139114 Matriční záznam o&nbsp;narození a obřízce v&nbsp;matriční knize N&nbsp;1883 chlapci (i), inv. č. 2525, fond Matriky židovských náboženských obcí v&nbsp;českých krajích v&nbsp;Národním archivu]</ref> – [[3. červen|3.&nbsp;června]] [[1924]], [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u); [[Židovské jméno|židovským jménem]] ''Anšel'' (אנשיל), byl pražský německy píšící spisovatel. Je považován za jednoho z&nbsp;literárně nejvlivnějších spisovatelů [[20.&nbsp;století]], byl členem ''[[Pražský kruh|Pražského kruhu]]''.<ref>{{citace monografie|titul=The 100 Most Influential Writers of All Time|rok=2009|vydavatel=The Rosen Publishing Group|isbn=9781615300969|editoři=J. E. Luebering|kapitola=Franz Kafka}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Burt | jméno = Daniel S. | titul = The Literature 100: A Ranking of the Most Influential Novelists, Playwrights, and Poets of All Time | vydavatel = Facts On File | rok = 2009 | počet stran = 541 | kapitola = Franz Kafka | isbn = 9780816062676 | jazyk = anglicky}}</ref> Napsal tři romány ''[[Amerika (román)|Amerika]]'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''[[Zámek (román)|Zámek]]'' a řadu povídek a novel (například ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]'').
 
Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. [[Oskar Pollak|Oskaru Pollakovi]] v dopise v roce 1902 napsal: ''„Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“''<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Pokorný|jméno=Vít|titul=Jak čteme (a žijeme) Kafku|periodikum=www.svetovka.cz|vydavatel=|url=http://www.svetovka.cz/archiv/2014/06-2014-esej.htm|datum vydání=|jazyk=en|datum přístupu=2017-03-06}}</ref><ref>Citát v německém originále: ''Prag lässt nicht los. Uns beide nicht. Dieses Mütterchen hat Krallen. Da muss man sich fügen oder -. An zwei Seiten müssten wir es anzünden, am Vyšehrad und am Hradschin, dann wäre es möglich, dass wir loskommen.''</ref>
=== Rodina ===
[[Soubor:Kafka's parents c1913.jpg|náhled|vlevo|Franzovi rodiče Hermann a Julie Kafkovi]]
FrantaFranz Kafka se narodil na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s&nbsp;galanterií Hermanna Kafky ([[1852]]–[[1931]]) a Julie Kafkové ([[1856]]–[[1934]], svatba v&nbsp;září [[1882]]).<ref name="muzeum">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Spisovatelův rodný dům zvaný U&nbsp;věže (''Zum Turm''), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U&nbsp;radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům (náměstí Franze Kafky čp. 24/3, [[Maiselova]] čp. 24/2) částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře [[Karel Hladík|Karla Hladíka]] z roku 1966. K&nbsp;osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého [[náměstí Franze Kafky|náměstí Franty Kafky]].
 
Otec [[Hermann Kafka]] (často na reklamě na vývěsních štítech jako Heřman) pocházel z&nbsp;českojazyčného prostředí jihočeského [[Osek (okres Strakonice)|Oseka]] u&nbsp;[[Strakonice|Strakonic]]. Už jako dítě musel pomáhat s&nbsp;výdělkem. Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z&nbsp;podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a&nbsp;továrničky na azbest. Velkoobchod v&nbsp;červenci 1918 prodal příbuznému své ženy Friedrichu Löwymu, vývěsní štít se však ani poté nezměnil. Za utržené peníze koupil pro své dcery činžovní dům v&nbsp;[[Bílkova (Praha)|Bílkově ulici]]. Za dům tehdy zaplatil půl milionu korun, dnes by to odpovídalo částce 30 milionů. Také Hermannovi bratři Filip v&nbsp;[[Kolín]]ě a JindraHeinrich v&nbsp;[[Litoměřice|Litoměřicích]] obchodovali s&nbsp;galanterním zbožím. Se svým otcem Franz nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (''Dopis otci'').
 
Matka Julie Kafková roz. Löwy se narodila v&nbsp;[[Poděbrady|Poděbradech]] ([[Jiřího náměstí (Poděbrady)|Jiřího náměstí]] čp. 17/28, na domě je od roku 2010 [[busta]] FrantyFranze Kafky od poděbradského rodáka akademického sochaře [[Jan Pichl|Jana Pichla]]). Pocházela z&nbsp;dobře situované českožidovské rodiny asimilované do německého prostředí.
 
[[Soubor:Kafka5jahre.jpg|náhled|vpravo|Kafka ve věku pěti let]]
 
Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři jirkaGeorg ([[1885]]–[[1886]]) a JindraHeinrich ([[1887]]–[[1888]]) zemřeli ve velmi útlém věku. Sestry GábinaGabriele ([[Elli Kafka|Elli]], [[1889]]–[[1941]], provdaná za Karla Hermanna), Valerie ([[Valli Kafka|Valli]], [[1890]]–[[1942]], provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie ([[Ottilie Kafková|Ottla]], [[1892]]–[[1943]], provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida) se narodily v&nbsp;[[Dům U Minuty|domě U&nbsp;Minuty]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] čp. 3/2 v&nbsp;Praze, později se staly oběťmi [[Nacismus|nacistického]] teroru a zemřely v&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].<ref name="muzeum"/>
 
Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V&nbsp;pozdější době (1917–1918) u&nbsp;ní na statku v&nbsp;[[Siřem]]i strávil osm spokojených měsíců. Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi (1891–1962) naučila česky. Narodily se jim dcery [[Věra Saudková|VěruškaVěra Davidová]], provdaná Saudková (1921–2015), redaktorka, a HelčaHelena Davidová, provdaná Kostrouchová (1923–2005), lékařka v&nbsp;[[Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Aby Ottla své děti uchránila, po zavedení [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]] se rozvedla. Dcery [[holokaust]] přežily, Ottla takové štěstí neměla. V&nbsp;[[Terezín]]ě (má tam pamětní desku), do kterého byla deportována 3. srpna 1942 [[Seznam transportů Židů vypravených do Terezína|transportem]] AAw s&nbsp;registračním číslem 5285, pracovala jako dětská ošetřovatelka. V&nbsp;létě 1943 se obětavě starala o&nbsp;transport 1200 polských dětí z&nbsp;[[Białystok|Bialystoku]]. Tyto děti a jejich opatrovníci byli později (3. října) posláni do [[Auschwitz|Osvětimi]] a neprodleně zavražděni v plynové komoře.
 
Strýc Siegfried Löwy ([[1867]] [[Poděbrady]] – [[1942]] [[Praha]]), bratr Franzovy matky, provozoval lékařskou praxi v&nbsp;[[Třešť|Třešti]] po dobu téměř 25 let. Praxi ukončil v&nbsp;roce 1924 a dále pobýval v&nbsp;Třešti jako penzista až do roku 1932, kdy se přestěhoval do Prahy. FrantaFranz k&nbsp;němu jezdil na letní prázdniny. FrantoviFranzovi býval dobrým příkladem a rádcem v&nbsp;letech dospívání a posléze i zdravotním rádcem v&nbsp;době jeho osudného onemocnění. Stihl jej podobný osud jako řadu dalších Židů z&nbsp;nacisty okupovaného Československa. Nezemřel však přímo jejich rukou, neboť 20. října roku 1942, v&nbsp;předvečer svého transportu do koncentračního tábora, spáchal sebevraždu.<ref>K postavě Siegfrieda Löwyho srovnej {{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = Josef
 
=== Studia a životní pouť ===
FrantaFranz Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v&nbsp;[[Masná ulice (Praha)|Masné ulici]]&nbsp;čp. 1000/16 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v&nbsp;zadním traktu [[palác Kinských|paláce Golz-Kinských]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 (1893–1901). V&nbsp;letech 1901 až 1906 studoval práva na [[Německá univerzita v Praze|německé Karlo-Ferdinandově univerzitě]] a navštěvoval také přednášky z germanistiky a dějin umění.<ref name="muzeum"/> V&nbsp;roce [[1902]] se setkal s&nbsp;[[Max Brod|Maxem Brodem]], rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity, a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v&nbsp;roce 1924. V&nbsp;roce [[1906]] Kafka promoval a stal se [[doktor práv|doktorem práv]].<ref name="muzeum"/>
[[Soubor:Max Brod v roce 1914.jpg|náhled|Kafkův přítel [[Max Brod]]|vlevo]]
V&nbsp;roce [[1907]] začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u&nbsp;pojišťovny [[Assicurazioni Generali]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 832/19 v&nbsp;Praze.<ref name="Wagenbach"/> K&nbsp;místu v&nbsp;pražské filiálce mu dopomohla protekce. Od srpna [[1908]] až do svého předčasného penzionování v&nbsp;roce [[1922]] pracoval v&nbsp;Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české (''Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen'') v&nbsp;[[Na Poříčí|ulici Na Poříčí]] čp. 1075/7,<ref name="muzeum"/> nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u&nbsp;spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k&nbsp;tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v&nbsp;korespondenci napsal, že „''moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje … mému jedinému povolání, a tím je literatura''“; lze však najít i pasáže, z&nbsp;nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.<ref>{{Citace monografie
* 1. [[Felice Bauerová]] ([[1887]]–[[1960]]) řídila v&nbsp;Berlíně firmu vyrábějící stenografy. Jejich vztah trval 5 let, dokonce byli dvakrát zasnoubeni ([[1914]], [[1917]]). Za celou dobu se ovšem fyzicky setkali pouze sedmnáctkrát. Seznámili se [[13. červenec|13. července]] [[1912]] u&nbsp;[[Max Brod|Maxe Broda]] v&nbsp;domě U&nbsp;Mladých Goliášů v&nbsp;[[Skořepka|ulici Skořepka]] čp. 527/1 na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v&nbsp;Praze.
* 2. [[Julie Wohryzková]] ([[1891]]–[[1944]]) – Kafkova druhá snoubenka. Její otec byl [[šámes]]em [[Vinohradská synagoga|Vinohradské synagogy]]. Seznámili se počátkem roku [[1919]] ve Stüdlově penzinu v&nbsp;[[Želízy|Želízech]]. Jí bylo tehdy 28 let. Zasnoubení bylo zrušeno už na konci roku [[1919]]. V&nbsp;roce [[1921]] se provdala za ředitele jedné pražské bankovní filiálky Josefa Wernera. Zemřela ve [[Auschwitz|vyhlazovacím táboře v&nbsp;Osvětimi]].
* 3. [[Milena Jesenská]] ([[1896]]–[[1944]]) – česká novinářka, spisovatelka, překladatelka, členka odboje za nacistické okupace a „vyléčená soudružka“, dcera pražského profesora [[stomatologie]] [[Jan Jesenský|Jana Jesenského]]. V době, kdy se stala přítelkyní Franze Kafky, byla manželkou [[Ernst Pollack|Ernsta Pollacka]]. Přeložila několik Kafkových děl do češtiny (''Topič'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''Rozjímání'' a ''Ortel''). Žila tehdy ve [[Vídeň|Vídni]]. Vztah Jesenské a Kafky byl založen na korespondenci, intenzívně si psali v&nbsp;roce [[1920]]. Dochovaných Kafkových ''Dopisů Mileně'', pohlednic a někdy i telegramů je 134. Setkali se pouze dvakrát, jednou na čtyři dny ve [[Vídeň|Vídni]] a později na den v&nbsp;rakouském pohraničním městě [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]]. [[Max Brod|Maxi Brodovi]] o&nbsp;ní Kafka v&nbsp;květnu [[1920]] napsal: „''Ona je živoucí oheň, s&nbsp;jakým jsem se dosud nesetkal.''“ Vztah ukončil jednostranně Franz Kafka. Milena byla vlastně první ženou v&nbsp;Kafkově životě, která nebyla židovského původu. Byla přibližně o&nbsp;14 let mladší („''Mých 38 židovských let tváří v&nbsp;tvář Vašim 24 křesťanským.''“). Když FrantaFranz Kafka zemřel, zveřejnila Milena Jesenská v [[Národní listy|Národních listech]] ze dne 6.&nbsp;července 1924 [[nekrolog]], ve kterém napsala: „''Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni.''“ Milena byla zatčena za odbojovou činnost proti nacistům v&nbsp;listopadu [[1939]]. Nejdříve byla vězněna v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] a potom ji poslali do ženského [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Ravensbrück|Ravensbrück]], kde zemřela na selhání ledvin.
* 4. [[Dora Diamantová]] ([[1903]]–[[1952]]) – pocházela z&nbsp;polské ortodoxní židovské rodiny. Seznámili se roku [[1923]] v&nbsp;přímořském letovisku [[Graal-Müritz]], které leží u&nbsp;[[Baltské moře|Baltského moře]] v&nbsp;dnešním [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]]. Jí bylo tehdy 19&nbsp;let. Pracovala tam v&nbsp;kuchyni prázdninového tábora berlínské organizace „Židovský domov“. Byla jedinou ženou, s&nbsp;níž Kafka po určitou dobu žil.
 
[[Soubor:Socha F. Kafky 3.JPG|náhled|Pomník [[Hlava Franze Kafky]] u [[Quadrio|Quadria]] v Praze od sochaře [[David Černý|Davida Černého]]]]
Většinu svého života prožil v&nbsp;historickém centru Prahy na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]], v&nbsp;těsné blízkosti někdejšího ghetta. Jeho rodina bohatla, proto se často stěhovala, ale přesto se všechna bydliště nalézala v&nbsp;bezprostřední blízkosti [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru.
Kafkův učitel hebrejštiny [[Friedrich Thieberger]] vzpomínal, že když jednou hleděli z&nbsp;oken bytu Kafkových rodičů v&nbsp;Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, FrantaFranz ukazoval na jednotlivé budovy: ''„Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V&nbsp;tomhle malém kruhu“ – a opsal prstem pár malých kroužků – „je uzavřen celý můj život“.''<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/209572235300047/3153-vyhledavani/?searchType=1&display=2392</ref>
 
* Pražské adresy jsou očíslovány, ostatní události jsou odraženy:
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 5-11}}</ref>
* 2/ [[1885]] (květen – prosinec): [[Václavské náměstí]] čp. 802/56, zde se narodil bratr JirkaGeorg [[11. září]] [[1885]], dům se nezachoval.
* 3/ [[1885]] (prosinec) – [[1887]]: [[Dušní ulice (Praha)|Dušní]] konskripční číslo V/187 – zde zemřel na konci roku [[1886]] bratr Georg na spalničky a [[27. září]] [[1887]] se zde narodil bratr Heinrich. Dům se nedochoval.
* 4/ [[1887]] (konec roku) – [[1888]]: [[Pařížská (Praha)|Pařížská]] č. 6 (dříve Mikulášská), zde zemřel pětiměsíční bratr JindraHeinrich, dům neexistuje.
* 5/ [[1888]] (srpen) – [[1889]] (květen): [[Sixtův dům]], [[Celetná]] čp. 553/2
* 6/ [[1889]] (červen) – [[1896]] (září): [[dům U&nbsp;Minuty]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 3/2, 1. patro, žil zde po celou dobu základní školy i první roky střední školy, otec v&nbsp;domě měl i obchod, zde se narodily všechny jeho sestry ([[1889]]–[[1892]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 12-15}}</ref>
** školní docházka – [[1889]] ([[16. září]]) – [[1893]]: Německá chlapecká obecná a měšťanská škola, [[Masná ulice (Praha)|Masná]] čp. 1000/16.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 13-15}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 18-19}}</ref>
** rodina – 1890: [[Osek (okres Strakonice)|Osek u Strakonic]], židovský hřbitov – zde byl pochován dědeček KubaJakob Kafka (1814–1889), kterého FrantaFranz téměř nepoznal.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 16-17}}</ref>
** školní docházka – [[1893]] ([[10. září]]) – [[1901]]: Německé státní gymnázium, [[Palác Kinských|palác Golz-Kinských]], [[Staroměstské náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 – zadní trakt. V&nbsp;této době se blíže seznámil s&nbsp;[[Oskar Pollak|Oskarem Pollakem]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 20-21}}</ref>
** [[bar micva]] – [[1896]] (13.6.): [[Cikánova synagoga]], [[Bílkova (Praha)|Bílkova ulice]]. Otec Kafky chodil do německé [[Reformní judaismus|reformované]] synagogy čtyřikrát ročně. O&nbsp;čase stráveném v&nbsp;templu napsal: „''Prozíval a proklimbal jsem tam tedy celé ty dlouhé hodiny (později jsem se myslím takhle nudil už jen v&nbsp;tanečních) a snažil jsem se co nejvíc bavit těmi několika drobnými zpestřeními, k&nbsp;nimž tam docházelo, třeba když otevřeli [[Archa úmluvy|archu úmluvy]], což mi pokaždé připomnělo střelnici, kde se také, když se trefí do černého, otevřou dvířka skříňky, jenže tam se vždycky ukázalo něco zajímavého a tady pokaždé jen ty staré loutky bez hlav. Zažil jsem tam ostatně i hodně strachu nejen z&nbsp;té spousty lidí, s&nbsp;nimiž tam člověk přišel do styku, což je samozřejmé, ale i proto, že ses jednou mimochodem zmínil, že i já bych mohl být zavolán k&nbsp;[[Tóra|tóře]]. Před tím jsem se dlouhá léta třásl. Jinak však nic zvlášť nerušilo mou nudu, leda [[bar micva]], která však vyžadovala jen směšné učení nazpaměť a končila tedy jen směšnou zkouškou, a pak, pokud jde o&nbsp;Tebe, drobné, málo významné příhody, třeba když jsi byl zavolán k&nbsp;tóře a dobře jsi při této podle mne vysloveně společenské události obstál…''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brod | jméno = Max | titul = Franz Kafka : životopis | vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky | místo = Praha | rok = 2000 | vydání = 2., upr | strany = 26-27}}</ref> Raně barokní Cikánova synagoga (Zigeunersynagoge) byla v&nbsp;rámci [[Pražská asanace|asanace]] stržena [[6. květen|6. května]] [[1906]].
* 7/ [[1896]] (září) – [[1907]] (červen): [[dům U tří králů (Celetná)|dům U&nbsp;Tří králů]], [[Celetná]] čp. 602/3 – zde měl svůj první vlastní pokoj a tady podnikl své první literární pokusy. Mezi zářím [[1896]] a květnem [[1906]] v&nbsp;tomto domě provozoval otec Hermann svůj obchod.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 16-21}}</ref>
** pobyt mimo Prahu – prázdniny v&nbsp;letech [[1900]]–[[1907]]: [[Malé náměstí (Třešť)|Malé náměstí]] čp. 131/9, [[Třešť]] – sem opakovaně jezdil Kafka ke svému strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu na letní prázdniny. Profese strýce a prostředí byly pro FrantuFranze inspirací k&nbsp;napsání povídky ''Venkovský lékař''. Na naléhání svého synovce lékař zavrhl kočár s&nbsp;koňským spřežením a zakoupil si motorové kolo (jízdní kolo opatřené benzinovým výbušným motorem značky PUCH), stal se tak průkopníkem motorismu na [[Českomoravská vrchovina|Vysočině]]. Jeho nový dopravní prostředek přezdívali spoluobčané „smrdutý čert“. Později si pořídil motocykl značky [[Laurin & Klement|Laurin a Klement]]. Na domě byla [[12. listopad]]u [[2001]] odhalena [[busta]] FrantyFranze Kafky, kterou vytvořil třešťský rodák akademický sochař František Häckel.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = www.servertrest.trest.cz - Franz Kafka a Třešť | url = http://servertrest.trest.cz/kafka/index1.asp?lng=cz | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-9-4 | vydavatel = Sestavila Alena Veliká, IC Třešť | místo = | jazyk =}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 40-41}}</ref> Na plaketě je nápis: ''V&nbsp;tomto domě pobýval u&nbsp;svého strýce MUDr. Löwyho v&nbsp;letech 1900–1907 FrantaFranz Kafka''.
** školní docházka – [[1901]]–[[1906]]: Německá [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]], výuka v&nbsp;a/ [[Karolinum|Karolinu]], [[Železná (Praha)|Železná]] čp. 541/9 (roku [[1882]] se univerzita rozdělila na českou a německou, Němci vstupovali ze Železné ulice, Češi z&nbsp;[[Ovocný trh|Ovocného trhu]] 560/5); b/ [[Klementinum]] (přednášky z&nbsp;dějin umění); c/ [[Clam-Gallasův palác (Praha)|Clam-Gallasův palác]], [[Husova (Praha)|Husova]] čp. 158/20 (státovědné přednášky) – vystudoval právo, koketoval i s&nbsp;jinými obory (nejdříve se na 2 týdny zapsal na chemii, ve 2. semestru si zapsal germanistiku). Poslední zkoušku složil [[13. červen|13. června]], titul doktor práv získal [[18. červen|18. června]] [[1906]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 22-26}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 26-27}}</ref>
** práce – [[1906]] ([[1. duben|1. dubna]] – ?): [[Štorchův dům]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 552/16 – praxe (jako koncipient) u&nbsp;pražského advokáta Richarda Löwyho.
** rodina – [[1906]] (květen) – [[1912]] (září): [[palác Hrzánů z&nbsp;Harasova]], [[Celetná]] čp. 558/12 – rodiče zde provozovali svůj velkoobchod v&nbsp;1. patře. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;textem: ''Julie a Hermann Kafkovi, rodiče FrantyFranze Kafky, provozovali zde v&nbsp;letech 1906–1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 16, 20-21}}</ref>
** práce – [[1906]] ([[1. říjen|1. října]]) – [[1907]]: povinná (neplacená) roční praxe u&nbsp;soudu – 1. semestr – Zemský civilní soud, [[Ovocný trh]] čp. 587/14. Dnes v&nbsp;budově sídlí Obvodní soud pro Prahu 1 a pro Prahu 7.
** práce – [[1907]] (? – [[30. září]]): povinná (neplacená) roční praxe u soudu – 2. semestr – Trestní soud, [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovo náměstí]] čp. 6/20
** práce – [[1907]] ([[1. listopad]]) – [[1908]] ([[15. červenec]]): pojišťovna [[Assicurazioni Generali]] (pražská filiálka italské pojišťovny), [[Václavské náměstí]] čp. 839/19 – práce mu nevyhovovala, neboť musel pracovat od 8.00 až do 19.00, 20.00 nebo někdy dokonce 20.30 hodiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 43-45}}</ref>
** práce – [[1908]] ([[30. srpen|30. srpna]]) – [[1922]] ([[1. červenec|1. července]]): Dělnická úrazová pojišťovna pro Království české (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen), ulice [[Na Poříčí]] čp. 1075/7. V&nbsp;této firmě pracoval 14 let. Udělal rychlou kariéru, z&nbsp;pomocného úředníka se během 5 let vypracoval na vicesekretáře firmy. V&nbsp;roce [[1922]] byl ze zdravotních důvodů předčasně penzionován. Úřadoval od 8.00 do 14.00 hodin, pracoval tedy pouze 6 hodin denně. Pak od 15.00 do 19.30 spal, následovala procházka a rodinná večeře. Na tu navazovalo psaní do dvou do tří v&nbsp;noci. Ročně vydělával asi 6500 korun, pro srovnání tehdejší dělník vydělával kolem 1000 korun ročně. Za vydělané peníze kupoval válečné dluhopisy. Kafka měl ve svém zaměstnání na starosti významnou průmyslovou oblast severních Čech, kde byly především továrny na textil (Liberec, Jablonec nad Nisou, Chrastava), Frýdlant). V&nbsp;současnosti je v&nbsp;budově hotel Mercure. Ve vstupní hale je busta na kovovém trojhranném podstavci.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 45-50}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 42-43}}</ref>
** práce – [[1910]]–[[1918]]: Bořivojova 918/27, [[Žižkov]] – zde ve dvoře domu Kafkův švagr, Karl Hermann, manžel Elli Kafkové, založil malou továrnu na azbest (Pražská továrna na azbest Hermann & Co). Na chodu se podílel i FrantaFranz Kafka, továrnu však nenáviděl. První světová válka narušila výrobu. V&nbsp;roce 1918 byla firma vyjmuta z&nbsp;obchodního rejstříku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
** volný čas – [[1911]]: Café Savoy, Vězeňská 859/9 – opakovaně zde navštěvoval představení jidiš divadla z&nbsp;[[Lvov]]a. Blíže se seznámil s principálem souboru Jicchakem Löwym. Pod vlivem této divadelní skupiny se začal učit hebrejsky. V&nbsp;současnosti (2015) je v&nbsp;přízemí restaurace Katr.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 58-59}}</ref>
** rodina – [[1912]] (říjen) – [[1918]] (červenec): [[Palác Kinských|palác Golz-Kinských]], [[Staroměstské náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 – otec provozoval svůj obchod v&nbsp;přízemí vpravo, v&nbsp;průchodu je [[bronz]]ová pamětní deska (odhalená [[6. duben|6. dubna]] [[2000]]) s dvojjazyčným česko-anglickým textem: ''Zde býval obchod se střižním a galanterním zbožím Hermanna Kafky, otce FrantyFranze Kafky. On this site stood the haberdashery shop of Hermann Kafka, the father of FrankFranz Kafka''. Dnes se tam nachází knihkupectví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 27-32}}</ref>
* 9a/ [[1913]] (listopad) – [[1914]] a znovu [[1918]]–[[1924]] s&nbsp;výjimkami, kdy pobýval na léčení: [[Oppeltův dům]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 934/5 (dříve 6), horní patro. Na konci 2. světové války byl silně poškozen a zrestaurován byl v&nbsp;roce [[1946]], ovšem bez horního podlaží, takže Kafkův byt již neexistuje.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 37-38, 42}}</ref> Svůj výhled popsal v&nbsp;dopise Gretě Blochové: „''Přímo před mým oknem, ve 4. nebo 5. poschodí, mám velkou kopuli [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|ruského kostela]] se dvěma věžemi a mezi kupolí a dalším činžovním domem jen výhled na malý trojúhelníkový výsek [[Petřín]]a v&nbsp;dálce s&nbsp;jedním docela malým [[Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Petřínské sady)|kostelem]]. Vlevo vidím [[Staroměstská radnice|radnici]] s&nbsp;věží v&nbsp;celé její mohutnosti, jak se ostře tyčí a ubíhá v&nbsp;takové perspektivě, jakou snad ještě nikdo správně neviděl.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 102-103}}</ref>
* 10/ [[1914]] (srpen): [[Bílkova (Praha)|Bílkova ul.]] čp. 868/10 – u&nbsp;sestry Valli, která byla pryč. Zde začal psát román [[Proces (román)|Proces]].
* 13/ [[1915]] (březen) – [[1917]] (únor): – dům U&nbsp;Zlaté štiky, [[Dlouhá (Praha)|Dlouhá ul.]] čp. 705/16 (dříve 18), 5. patro.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 38-40}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 110-111}}</ref> Odsud chodil psát do Zlaté uličky (adresa č. 14).
** pobyt mimo Prahu – [[1916]] (3.–23. červenec): hotel Balmoral-Osborne, Hlavní třída 390/14a a 389/14, [[Mariánské Lázně]] – od 3. do 13. července společný pobyt s&nbsp;Felice Bauerovou, po jejím odjezdu ještě deset dnů zůstal v&nbsp;lázních sám. Měl pokoj vedle Felice, mezi jejich pokoji byly dveře, ke kterým měli oba klíč. Během pobytu si vyjeli na výlet do [[Teplá|Teplé]] (8.7.) a do [[Františkovy Lázně|Františkových Lázních]] (13.7.). V&nbsp;současnosti budovu využívá [[Univerzita Karlova]]. (V&nbsp;Mariánských Lázních byl už v&nbsp;květnu 1916 na služební cestě).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 116-117}}</ref>
* 14/ [[1916]] (listopad) – [[1917]] (březen): [[Zlatá ulička]] čp. 22 na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], dům pronajat jeho sestře Ottle, chodil sem psát, na noc se vracel do svého bytu v&nbsp;[[Dlouhá (Praha)|Dlouhé ulici]]. Napsal zde většinu povídek sbírky ''Venkovský lékař''. Na fasádě modrého domku je pamětní deska ve formě úzkého kovového pásu s textem ''Zde žil FrantaFranz Kafka''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 39-41}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 118-119}}</ref><ref name="desky"/> V&nbsp;domku, ve kterém se v&nbsp;současnosti prodávají knihy a pohlednice, býval malý obývací pokoj, jehož okno vede do Jeleního příkopu, dále malá hala a průchod do podkroví a sklepa. V&nbsp;Dopisech Felici napsal: „''Jednou v&nbsp;létě jsem šel s Ottlou hledat byt, na možnost skutečného klidu jsem už nevěřil, přece však jsem šel hledat. Prohlédli jsme si něco na Malé Straně... Nic, nenašli jsme nic, co by se hodilo. Z&nbsp;legrace jsme se zeptali v&nbsp;té malé uličce. Ano, jeden domek bude v&nbsp;listopadu k&nbsp;pronajmutí. Ottla, která rovněž, ale na svůj způsob, hledá klid, se zamilovala do myšlenky, že si dům pronajme. Já, se svojí vrozenou slabostí, jsem ji zrazoval. Že bych tam mohl být i já, na to jsem ani nepomyslel. Tak malý, tak špinavý, tak neobyvatelný, se všemi možnými nedostatky. Ona však na tom trvala, když byl domek velkou rodinou, která v&nbsp;něm bydlela, vyklizen, dala ho vymalovat, koupila pár kousků rákosového nábytku... chovala to a chová před ostatní rodinou jako tajemství... Tady mi to úplně vyhovuje. Po všech stránkách: krásná cesta, která vede sem nahoru, zdejší ticho, od souseda mě odděluje pouze tenká stěna, ale soused je docela potichu; nosím si sem večeři a zůstávám zde až do půlnoci; poté je zde výhoda cesty domů: když se zastavím, když jdu zase dál, procházka mi zklidní mysl. A život zde: je to něco jedinečného mít vlastní domek, zamknout dveře před světem, ne jen dveře pokoje nebo bytu, ale dveře domu, vyjít ze dveří domova do sněhu na tiché ulici. To vše za 20 korun měsíčně, zařízený mou sestrou vším potřebným, opečovávaný tak trochu, jak jen je třeba, malou květinářkou, vše je v&nbsp;pořádku a hezké.''“
[[Soubor:Pamětní deska o pobytu Franze Kafky.jpg|náhled|Pamětní deska o&nbsp;pobytu Franze Kafky na Schönbornském paláci]]
* 15/ [[1917]] (březen – září): [[Schönbornský palác]], [[Tržiště (Malá Strana)|Tržiště]] čp. 365/15 – pronajal si dvoupokojový byt pro sebe a pro svou snoubenku Felice. V&nbsp;noci z&nbsp;12. na 13. srpna [[1917]] zde utrpěl první vážné plicní krvácení. [[4. září]] mu byla diagnostikována plicní [[tuberkulóza]]. Dnes je v&nbsp;budově ambasáda [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;dvojjazyčným textem ''V&nbsp;tomto domě žil a tvořil v&nbsp;roce 1917 spisovatel FrantaFranz Kafka. The writer, Franz Kafka lived and worked in this building in 1917. American Embassy Prague''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 41-42}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 120-121}}</ref> Text doplňuje znak USA.<ref name="desky"/>
** pobyt mimo Prahu – [[1917]] ([[12. září]]) až [[1918]] ([[30. duben|30. dubna]]) – obec [[Siřem]] u&nbsp;[[Podbořany|Podbořan]] u&nbsp;své sestry
* 9b/ [[1918]]–[[1924]]: opět [[Oppeltův dům]] – viz 9a
** pobyt mimo Prahu – a/ [[1918]] (30. listopadu do Vánoc), b/ znovu [[1919]] ([[19. leden|19. ledna]] do konce března), c/ potřetí týdenní pobyt začátkem listopadu 1919, d/ naposled [[1923]] (srpen – září): Stüdlův penzion, [[Želízy]] 76 – léčil se zde s&nbsp;tuberkulózou. Celkem zde strávil 145 dní, tj. 5 měsíců. Během druhého pobytu v&nbsp;lednu 1919 se na slunné verandě penzionu seznámil s&nbsp;[[Julie Wohryzková|Julií Wohryzkovou]], dcerou pražského obuvníka a správce [[Vinohradská synagoga|vinohradské synagogy]]. Během třetího pobytu napsal mnohastránkový, nikdy nedoručený, naříkavě bilancující ''Dopis otci''. Na čelní stěně budovy byla [[16. listopad]]u [[1999]] odhalena pamětní deska, kterou vytvořil akademický sochař Dalibor Mandovec z&nbsp;Říčan. Na ní najdeme Kafkovu tvář zasazenou do šesticípé Davidovy hvězdy a text ''V&nbsp;tomto domě pobýval v&nbsp;letech 1918, 1919 a 1923 spisovatel FrantaFranz Kafka, v&nbsp;roce 1919 zde napsal slavný „Dopis otci“''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 132-133}}</ref><ref>Foto viz [http://www.libechov.cz/file.php?nid=856&oid=2677655 Franz Kafka v Želízích a v Liběchově], s. 5 (pdf)</ref>
** pobyt mimo Prahu – duben až červen [[1922]] : sanatorium [[Merano]]
** pobyt mimo Prahu – prosinec [[1920]] – srpen [[1921]]): sanatorium [[Tatranské Matliare]].
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] (duben): Sanatorium Wienerwald, Ortmann/Pernitz, [[Dolní Rakousy]]
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[10. duben|10. dubna]] – ?): Všeobecná nemocnice (Allgemeines Krankenhaus) [[Vídeň]], Laryngologická klinika Dr. Markuse Hajka. Vícelůžkový pokoj. V&nbsp;oblečení vážil méně než 50 kg.
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[duben]] – [[3. červen|3. června]]): Sanatorium Hoffmann, Hauptstraße 187, [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u, [[Dolní Rakousy]] – zde zemřel na tuberkulózu [[3. červen|3. června]]. Kafka trpěl silnými bolestmi hrtanu, téměř nemohl mluvit, dorozumíval se pomocí lístečků. Svého doktora Roberta Klopstocka požádal o vyšší dávku morfia slovy: „''Zabijte mě, nebo jste vrah''“.<ref name="smrt"/> Kafka se také obrátil na lékaře: „''Neodcházejte prosím, doktore.''“ Překvapený doktor, který právě stál u&nbsp;stolu, se k&nbsp;němu otočil: „''Ale já přeci neodcházím.''“ A na to FrantaFranz Kafka: „''Ale já odcházím, doktore.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 156-157}}</ref> V&nbsp;budově byla v roce 1983 u příležitosti 100. výročí narození spisovatele otevřena studijní a pamětní síň (Studien- und Gedenkraum) Franze Kafky. V roce 2014 byla u příležitosti 90. výročí Kafkova úmrtí výstava přeinstalována. Fotografie, dopisy a pohlednice (kopie) přibližují závěrečnou epizodu života umělce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Studien- und Gedenkraum
| vydavatel = Österreichische Franz Kafka Gesellschaft
| poznámka =
}}</ref>
* pohřeb – [[1924]] ([[11. červen|11. června]] v&nbsp;16 hodin): [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Nový židovský hřbitov]], [[Žižkov]] – hrob (číslo 21 – 14 – 21) FrantyFranze Kafky a jeho rodičů. Pohřbu se zúčastnilo asi sto osob.<ref name="smrt"/> Náhrobek na privilegovaném místě v blízkosti hlavní brány má tvar šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně, je dílem architekta [[Leopold Ehrmann|Leopolda Ehrmanna]], renovátora [[Smíchovská synagoga|smíchovské synagogy]]. Naproti na zdi má pamětní desku nejlepší Kafkův přítel a propagátor jeho díla [[Max Brod]], který je pohřben v&nbsp;[[Izrael]]i.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Petr | titul = Klíč k pražským hřbitovům| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 372 | isbn = 80-7106-486-6| strany = 238-239}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 51}}</ref> Na desce je text: ''Památce Dr. Maxe Broda, pražského rodáka, spisovatele a myslitele, průkopníka české literatury v&nbsp;zahraničí, přítele FrantyFranze Kafky a vykladatele jeho díla. Židovská náboženská obec''.
* [[Pomník Franze Kafky|Pomník Franty Kafky]] – odhalen [[4. prosinec|4. prosince]] [[2003]]: pomník mezi [[Kostel svatého Ducha (Praha)|kostelem sv. Ducha]] se [[Španělská synagoga|Španělskou synagogou]] – postava Franze Kafky sedícího na ramenou bezhlavé postavy. Bronzová plastika je vysoká 3,75 m, váží 700 kg. Sochař [[Jaroslav Róna]] se inspiroval povídkou ''Popis jednoho zápasu'' („''… A již jsem vyskočil – jedním švihem, jako by to nebylo poprvé – svému známému na ramena a údery pěstí do zad jsem ho přiměl k&nbsp;lehkému klusu…''“).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 53-55 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 5-11}}</ref> Postava je rozkročena a tak symbolizuje dva světy. Jednou nohou stojí v&nbsp;bývalém Židovském městě a druhou na Starém Městě pražském, neboť právě tudy probíhá hranice. V&nbsp;dlažbě je vyobrazen šváb, který nám připomíná povídku ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''. Plastika je tak posazena na krovkách brouka, do kterého se proměnil hlavní hrdina Řehoř Samsa. Iniciátorem vybudování pomníku byla Společnost Franze Kafky. Umělecké dílo bylo odhaleno u příležitosti 120. výročí narození spisovatele. Možné výklady:
** a/ Kafka sedí na ramenou svého druhého ega (zástupného Kafky)
** b/ Prázdný oblek může také symbolizovat silného a necitlivého otce.
| poznámka =
}}</ref>
* ''[[Hlava Franze Kafky|Mechanická hlava FrantyFranze Kafky]]'' – odhalena [[31. říjen|31. října]] [[2014]]: mobilní umělecké dílo stříbrného lesku na piazzettě za obchodním a kancelářským komplexem [[Quadrio]] nedaleko stanice metra [[Národní třída (stanice metra)|Národní třída]] vytvořil [[David Černý]]. Tato 39 tun (z toho 24 tun nerezového plechu) vážící busta je složena ze 42 pohybujících se vrstev. Všechna patra sochy se mohou otáčet nezávisle na sobě. Celkem je 11 metrů (přesně 10,6 m) vysoká. Další technické údaje: 21 motorových modulů, 2 staticko-dynamické posudky, 1 km kabelů. Investor za ni zaplatil 30 miliónů korun.
* Franz Kafka Museum – Muzeum FrantyFranze Kafky, Cihelná 2b.
 
=== Rodokmen ===
==== A/ Rozrod Hermanna a Julie Kafkových ====
* A1. Hermann Kafka (1852–1931) ∞ 1882 Julie, rozená Löwy (1855–1934)
** B1. '''FRANTAFRANZ KAFKA''' (1883–1924)
** B2. Georg Kafka (1885–1886)
** B3. Heinrich Kafka (1887–1888)
|- bgcolor="#FFAA00"
|colspan="9"|
A1. '''Franz Kafka''' (1883–1924)
|}
 
Majuskulou a tučně jsou zvýrazněni přímí předkové Franze Kafky. A – Franz Kafka a jeho generace, B – generace jeho rodičů, C – generace jeho prarodičů atd.
 
* A1. '''FRANTAFRANZ''' Kafka (1883–1924)
** B1. '''HERMANN''' Kafka (1852–1931) – '''otec'''
** B1a. Filip Kafka (1846<ref name="kafkade">{{Citace elektronické monografie

Navigační menu