Franz Kafka: Porovnání verzí

'''FrantaFranz Kafka''' ([[3. červenec|3.&nbsp;července]] [[1883]], [[Praha]]<ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=3318&reproId=139114 Matriční záznam o&nbsp;narození a obřízce v&nbsp;matriční knize N&nbsp;1883 chlapci (i), inv. č. 2525, fond Matriky židovských náboženských obcí v&nbsp;českých krajích v&nbsp;Národním archivu]</ref> – [[3. červen|3.&nbsp;června]] [[1924]], [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u); [[Židovské jméno|židovským jménem]] ''Anšel'' (אנשיל), byl pražský německy píšící spisovatel. Je považován za jednoho z&nbsp;literárně nejvlivnějších spisovatelů [[20.&nbsp;století]], byl členem ''[[Pražský kruh|Pražského kruhu]]''.<ref>{{citace monografie|titul=The 100 Most Influential Writers of All Time|rok=2009|vydavatel=The Rosen Publishing Group|isbn=9781615300969|editoři=J. E. Luebering|kapitola=Franz Kafka}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Burt | jméno = Daniel S. | titul = The Literature 100: A Ranking of the Most Influential Novelists, Playwrights, and Poets of All Time | vydavatel = Facts On File | rok = 2009 | počet stran = 541 | kapitola = Franz Kafka | isbn = 9780816062676 | jazyk = anglicky}}</ref> Napsal tři romány ''[[Amerika (román)|Amerika]]'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''[[Zámek (román)|Zámek]]'' a řadu povídek a novel (například ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]'').

FrantaFranz Kafka se narodil na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s&nbsp;galanterií Hermanna Kafky ([[1852]]–[[1931]]) a Julie Kafkové ([[1856]]–[[1934]], svatba v&nbsp;září [[1882]]).<ref name="muzeum">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Spisovatelův rodný dům zvaný U&nbsp;věže (''Zum Turm''), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U&nbsp;radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům (náměstí Franze Kafky čp. 24/3, [[Maiselova]] čp. 24/2) částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře [[Karel Hladík|Karla Hladíka]] z roku 1966. K&nbsp;osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého [[náměstí Franze Kafky|náměstí Franty Kafky]].

Otec [[Hermann Kafka]] (často na reklamě na vývěsních štítech jako Heřman) pocházel z&nbsp;českojazyčného prostředí jihočeského [[Osek (okres Strakonice)|Oseka]] u&nbsp;[[Strakonice|Strakonic]]. Už jako dítě musel pomáhat s&nbsp;výdělkem. Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z&nbsp;podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a&nbsp;továrničky na azbest. Velkoobchod v&nbsp;červenci 1918 prodal příbuznému své ženy Friedrichu Löwymu, vývěsní štít se však ani poté nezměnil. Za utržené peníze koupil pro své dcery činžovní dům v&nbsp;[[Bílkova (Praha)|Bílkově ulici]]. Za dům tehdy zaplatil půl milionu korun, dnes by to odpovídalo částce 30 milionů. Také Hermannovi bratři Filip v&nbsp;[[Kolín]]ě a JindraHeinrich v&nbsp;[[Litoměřice|Litoměřicích]] obchodovali s&nbsp;galanterním zbožím. Se svým otcem Franz nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (''Dopis otci'').

Matka Julie Kafková roz. Löwy se narodila v&nbsp;[[Poděbrady|Poděbradech]] ([[Jiřího náměstí (Poděbrady)|Jiřího náměstí]] čp. 17/28, na domě je od roku 2010 [[busta]] FrantyFranze Kafky od poděbradského rodáka akademického sochaře [[Jan Pichl|Jana Pichla]]). Pocházela z&nbsp;dobře situované českožidovské rodiny asimilované do německého prostředí.

Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři jirkaGeorg ([[1885]]–[[1886]]) a JindraHeinrich ([[1887]]–[[1888]]) zemřeli ve velmi útlém věku. Sestry GábinaGabriele ([[Elli Kafka|Elli]], [[1889]]–[[1941]], provdaná za Karla Hermanna), Valerie ([[Valli Kafka|Valli]], [[1890]]–[[1942]], provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie ([[Ottilie Kafková|Ottla]], [[1892]]–[[1943]], provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida) se narodily v&nbsp;[[Dům U Minuty|domě U&nbsp;Minuty]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] čp. 3/2 v&nbsp;Praze, později se staly oběťmi [[Nacismus|nacistického]] teroru a zemřely v&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].<ref name="muzeum"/>

Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V&nbsp;pozdější době (1917–1918) u&nbsp;ní na statku v&nbsp;[[Siřem]]i strávil osm spokojených měsíců. Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi (1891–1962) naučila česky. Narodily se jim dcery [[Věra Saudková|VěruškaVěra Davidová]], provdaná Saudková (1921–2015), redaktorka, a HelčaHelena Davidová, provdaná Kostrouchová (1923–2005), lékařka v&nbsp;[[Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Aby Ottla své děti uchránila, po zavedení [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]] se rozvedla. Dcery [[holokaust]] přežily, Ottla takové štěstí neměla. V&nbsp;[[Terezín]]ě (má tam pamětní desku), do kterého byla deportována 3. srpna 1942 [[Seznam transportů Židů vypravených do Terezína|transportem]] AAw s&nbsp;registračním číslem 5285, pracovala jako dětská ošetřovatelka. V&nbsp;létě 1943 se obětavě starala o&nbsp;transport 1200 polských dětí z&nbsp;[[Białystok|Bialystoku]]. Tyto děti a jejich opatrovníci byli později (3. října) posláni do [[Auschwitz|Osvětimi]] a neprodleně zavražděni v plynové komoře.

Strýc Siegfried Löwy ([[1867]] [[Poděbrady]] – [[1942]] [[Praha]]), bratr Franzovy matky, provozoval lékařskou praxi v&nbsp;[[Třešť|Třešti]] po dobu téměř 25 let. Praxi ukončil v&nbsp;roce 1924 a dále pobýval v&nbsp;Třešti jako penzista až do roku 1932, kdy se přestěhoval do Prahy. FrantaFranz k&nbsp;němu jezdil na letní prázdniny. FrantoviFranzovi býval dobrým příkladem a rádcem v&nbsp;letech dospívání a posléze i zdravotním rádcem v&nbsp;době jeho osudného onemocnění. Stihl jej podobný osud jako řadu dalších Židů z&nbsp;nacisty okupovaného Československa. Nezemřel však přímo jejich rukou, neboť 20. října roku 1942, v&nbsp;předvečer svého transportu do koncentračního tábora, spáchal sebevraždu.<ref>K postavě Siegfrieda Löwyho srovnej {{Citace periodika

FrantaFranz Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v&nbsp;[[Masná ulice (Praha)|Masné ulici]]&nbsp;čp. 1000/16 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v&nbsp;zadním traktu [[palác Kinských|paláce Golz-Kinských]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 (1893–1901). V&nbsp;letech 1901 až 1906 studoval práva na [[Německá univerzita v Praze|německé Karlo-Ferdinandově univerzitě]] a navštěvoval také přednášky z germanistiky a dějin umění.<ref name="muzeum"/> V&nbsp;roce [[1902]] se setkal s&nbsp;[[Max Brod|Maxem Brodem]], rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity, a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v&nbsp;roce 1924. V&nbsp;roce [[1906]] Kafka promoval a stal se [[doktor práv|doktorem práv]].<ref name="muzeum"/>

* 3. [[Milena Jesenská]] ([[1896]]–[[1944]]) – česká novinářka, spisovatelka, překladatelka, členka odboje za nacistické okupace a „vyléčená soudružka“, dcera pražského profesora [[stomatologie]] [[Jan Jesenský|Jana Jesenského]]. V době, kdy se stala přítelkyní Franze Kafky, byla manželkou [[Ernst Pollack|Ernsta Pollacka]]. Přeložila několik Kafkových děl do češtiny (''Topič'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''Rozjímání'' a ''Ortel''). Žila tehdy ve [[Vídeň|Vídni]]. Vztah Jesenské a Kafky byl založen na korespondenci, intenzívně si psali v&nbsp;roce [[1920]]. Dochovaných Kafkových ''Dopisů Mileně'', pohlednic a někdy i telegramů je 134. Setkali se pouze dvakrát, jednou na čtyři dny ve [[Vídeň|Vídni]] a později na den v&nbsp;rakouském pohraničním městě [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]]. [[Max Brod|Maxi Brodovi]] o&nbsp;ní Kafka v&nbsp;květnu [[1920]] napsal: „''Ona je živoucí oheň, s&nbsp;jakým jsem se dosud nesetkal.''“ Vztah ukončil jednostranně Franz Kafka. Milena byla vlastně první ženou v&nbsp;Kafkově životě, která nebyla židovského původu. Byla přibližně o&nbsp;14 let mladší („''Mých 38 židovských let tváří v&nbsp;tvář Vašim 24 křesťanským.''“). Když FrantaFranz Kafka zemřel, zveřejnila Milena Jesenská v [[Národní listy|Národních listech]] ze dne 6.&nbsp;července 1924 [[nekrolog]], ve kterém napsala: „''Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni.''“ Milena byla zatčena za odbojovou činnost proti nacistům v&nbsp;listopadu [[1939]]. Nejdříve byla vězněna v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] a potom ji poslali do ženského [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Ravensbrück|Ravensbrück]], kde zemřela na selhání ledvin.

Kafkův učitel hebrejštiny [[Friedrich Thieberger]] vzpomínal, že když jednou hleděli z&nbsp;oken bytu Kafkových rodičů v&nbsp;Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, FrantaFranz ukazoval na jednotlivé budovy: ''„Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V&nbsp;tomhle malém kruhu“ – a opsal prstem pár malých kroužků – „je uzavřen celý můj život“.''<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/209572235300047/3153-vyhledavani/?searchType=1&display=2392</ref>

* 2/ [[1885]] (květen – prosinec): [[Václavské náměstí]] čp. 802/56, zde se narodil bratr JirkaGeorg [[11. září]] [[1885]], dům se nezachoval.

* 4/ [[1887]] (konec roku) – [[1888]]: [[Pařížská (Praha)|Pařížská]] č. 6 (dříve Mikulášská), zde zemřel pětiměsíční bratr JindraHeinrich, dům neexistuje.

** rodina – 1890: [[Osek (okres Strakonice)|Osek u Strakonic]], židovský hřbitov – zde byl pochován dědeček KubaJakob Kafka (1814–1889), kterého FrantaFranz téměř nepoznal.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 16-17}}</ref>

** pobyt mimo Prahu – prázdniny v&nbsp;letech [[1900]]–[[1907]]: [[Malé náměstí (Třešť)|Malé náměstí]] čp. 131/9, [[Třešť]] – sem opakovaně jezdil Kafka ke svému strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu na letní prázdniny. Profese strýce a prostředí byly pro FrantuFranze inspirací k&nbsp;napsání povídky ''Venkovský lékař''. Na naléhání svého synovce lékař zavrhl kočár s&nbsp;koňským spřežením a zakoupil si motorové kolo (jízdní kolo opatřené benzinovým výbušným motorem značky PUCH), stal se tak průkopníkem motorismu na [[Českomoravská vrchovina|Vysočině]]. Jeho nový dopravní prostředek přezdívali spoluobčané „smrdutý čert“. Později si pořídil motocykl značky [[Laurin & Klement|Laurin a Klement]]. Na domě byla [[12. listopad]]u [[2001]] odhalena [[busta]] FrantyFranze Kafky, kterou vytvořil třešťský rodák akademický sochař František Häckel.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = www.servertrest.trest.cz - Franz Kafka a Třešť | url = http://servertrest.trest.cz/kafka/index1.asp?lng=cz | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-9-4 | vydavatel = Sestavila Alena Veliká, IC Třešť | místo = | jazyk =}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 40-41}}</ref> Na plaketě je nápis: ''V&nbsp;tomto domě pobýval u&nbsp;svého strýce MUDr. Löwyho v&nbsp;letech 1900–1907 FrantaFranz Kafka''.

** rodina – [[1906]] (květen) – [[1912]] (září): [[palác Hrzánů z&nbsp;Harasova]], [[Celetná]] čp. 558/12 – rodiče zde provozovali svůj velkoobchod v&nbsp;1. patře. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;textem: ''Julie a Hermann Kafkovi, rodiče FrantyFranze Kafky, provozovali zde v&nbsp;letech 1906–1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 16, 20-21}}</ref>

** práce – [[1910]]–[[1918]]: Bořivojova 918/27, [[Žižkov]] – zde ve dvoře domu Kafkův švagr, Karl Hermann, manžel Elli Kafkové, založil malou továrnu na azbest (Pražská továrna na azbest Hermann & Co). Na chodu se podílel i FrantaFranz Kafka, továrnu však nenáviděl. První světová válka narušila výrobu. V&nbsp;roce 1918 byla firma vyjmuta z&nbsp;obchodního rejstříku.<ref>{{Citace elektronické monografie

** rodina – [[1912]] (říjen) – [[1918]] (červenec): [[Palác Kinských|palác Golz-Kinských]], [[Staroměstské náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 – otec provozoval svůj obchod v&nbsp;přízemí vpravo, v&nbsp;průchodu je [[bronz]]ová pamětní deska (odhalená [[6. duben|6. dubna]] [[2000]]) s dvojjazyčným česko-anglickým textem: ''Zde býval obchod se střižním a galanterním zbožím Hermanna Kafky, otce FrantyFranze Kafky. On this site stood the haberdashery shop of Hermann Kafka, the father of FrankFranz Kafka''. Dnes se tam nachází knihkupectví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 27-32}}</ref>

* 14/ [[1916]] (listopad) – [[1917]] (březen): [[Zlatá ulička]] čp. 22 na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], dům pronajat jeho sestře Ottle, chodil sem psát, na noc se vracel do svého bytu v&nbsp;[[Dlouhá (Praha)|Dlouhé ulici]]. Napsal zde většinu povídek sbírky ''Venkovský lékař''. Na fasádě modrého domku je pamětní deska ve formě úzkého kovového pásu s textem ''Zde žil FrantaFranz Kafka''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 39-41}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 118-119}}</ref><ref name="desky"/> V&nbsp;domku, ve kterém se v&nbsp;současnosti prodávají knihy a pohlednice, býval malý obývací pokoj, jehož okno vede do Jeleního příkopu, dále malá hala a průchod do podkroví a sklepa. V&nbsp;Dopisech Felici napsal: „''Jednou v&nbsp;létě jsem šel s Ottlou hledat byt, na možnost skutečného klidu jsem už nevěřil, přece však jsem šel hledat. Prohlédli jsme si něco na Malé Straně... Nic, nenašli jsme nic, co by se hodilo. Z&nbsp;legrace jsme se zeptali v&nbsp;té malé uličce. Ano, jeden domek bude v&nbsp;listopadu k&nbsp;pronajmutí. Ottla, která rovněž, ale na svůj způsob, hledá klid, se zamilovala do myšlenky, že si dům pronajme. Já, se svojí vrozenou slabostí, jsem ji zrazoval. Že bych tam mohl být i já, na to jsem ani nepomyslel. Tak malý, tak špinavý, tak neobyvatelný, se všemi možnými nedostatky. Ona však na tom trvala, když byl domek velkou rodinou, která v&nbsp;něm bydlela, vyklizen, dala ho vymalovat, koupila pár kousků rákosového nábytku... chovala to a chová před ostatní rodinou jako tajemství... Tady mi to úplně vyhovuje. Po všech stránkách: krásná cesta, která vede sem nahoru, zdejší ticho, od souseda mě odděluje pouze tenká stěna, ale soused je docela potichu; nosím si sem večeři a zůstávám zde až do půlnoci; poté je zde výhoda cesty domů: když se zastavím, když jdu zase dál, procházka mi zklidní mysl. A život zde: je to něco jedinečného mít vlastní domek, zamknout dveře před světem, ne jen dveře pokoje nebo bytu, ale dveře domu, vyjít ze dveří domova do sněhu na tiché ulici. To vše za 20 korun měsíčně, zařízený mou sestrou vším potřebným, opečovávaný tak trochu, jak jen je třeba, malou květinářkou, vše je v&nbsp;pořádku a hezké.''“

* 15/ [[1917]] (březen – září): [[Schönbornský palác]], [[Tržiště (Malá Strana)|Tržiště]] čp. 365/15 – pronajal si dvoupokojový byt pro sebe a pro svou snoubenku Felice. V&nbsp;noci z&nbsp;12. na 13. srpna [[1917]] zde utrpěl první vážné plicní krvácení. [[4. září]] mu byla diagnostikována plicní [[tuberkulóza]]. Dnes je v&nbsp;budově ambasáda [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;dvojjazyčným textem ''V&nbsp;tomto domě žil a tvořil v&nbsp;roce 1917 spisovatel FrantaFranz Kafka. The writer, Franz Kafka lived and worked in this building in 1917. American Embassy Prague''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 41-42}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 120-121}}</ref> Text doplňuje znak USA.<ref name="desky"/>

** pobyt mimo Prahu – a/ [[1918]] (30. listopadu do Vánoc), b/ znovu [[1919]] ([[19. leden|19. ledna]] do konce března), c/ potřetí týdenní pobyt začátkem listopadu 1919, d/ naposled [[1923]] (srpen – září): Stüdlův penzion, [[Želízy]] 76 – léčil se zde s&nbsp;tuberkulózou. Celkem zde strávil 145 dní, tj. 5 měsíců. Během druhého pobytu v&nbsp;lednu 1919 se na slunné verandě penzionu seznámil s&nbsp;[[Julie Wohryzková|Julií Wohryzkovou]], dcerou pražského obuvníka a správce [[Vinohradská synagoga|vinohradské synagogy]]. Během třetího pobytu napsal mnohastránkový, nikdy nedoručený, naříkavě bilancující ''Dopis otci''. Na čelní stěně budovy byla [[16. listopad]]u [[1999]] odhalena pamětní deska, kterou vytvořil akademický sochař Dalibor Mandovec z&nbsp;Říčan. Na ní najdeme Kafkovu tvář zasazenou do šesticípé Davidovy hvězdy a text ''V&nbsp;tomto domě pobýval v&nbsp;letech 1918, 1919 a 1923 spisovatel FrantaFranz Kafka, v&nbsp;roce 1919 zde napsal slavný „Dopis otci“''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 132-133}}</ref><ref>Foto viz [http://www.libechov.cz/file.php?nid=856&oid=2677655 Franz Kafka v Želízích a v Liběchově], s. 5 (pdf)</ref>

** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[duben]] – [[3. červen|3. června]]): Sanatorium Hoffmann, Hauptstraße 187, [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u, [[Dolní Rakousy]] – zde zemřel na tuberkulózu [[3. červen|3. června]]. Kafka trpěl silnými bolestmi hrtanu, téměř nemohl mluvit, dorozumíval se pomocí lístečků. Svého doktora Roberta Klopstocka požádal o vyšší dávku morfia slovy: „''Zabijte mě, nebo jste vrah''“.<ref name="smrt"/> Kafka se také obrátil na lékaře: „''Neodcházejte prosím, doktore.''“ Překvapený doktor, který právě stál u&nbsp;stolu, se k&nbsp;němu otočil: „''Ale já přeci neodcházím.''“ A na to FrantaFranz Kafka: „''Ale já odcházím, doktore.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 156-157}}</ref> V&nbsp;budově byla v roce 1983 u příležitosti 100. výročí narození spisovatele otevřena studijní a pamětní síň (Studien- und Gedenkraum) Franze Kafky. V roce 2014 byla u příležitosti 90. výročí Kafkova úmrtí výstava přeinstalována. Fotografie, dopisy a pohlednice (kopie) přibližují závěrečnou epizodu života umělce.<ref>{{Citace elektronické monografie

* pohřeb – [[1924]] ([[11. červen|11. června]] v&nbsp;16 hodin): [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Nový židovský hřbitov]], [[Žižkov]] – hrob (číslo 21 – 14 – 21) FrantyFranze Kafky a jeho rodičů. Pohřbu se zúčastnilo asi sto osob.<ref name="smrt"/> Náhrobek na privilegovaném místě v blízkosti hlavní brány má tvar šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně, je dílem architekta [[Leopold Ehrmann|Leopolda Ehrmanna]], renovátora [[Smíchovská synagoga|smíchovské synagogy]]. Naproti na zdi má pamětní desku nejlepší Kafkův přítel a propagátor jeho díla [[Max Brod]], který je pohřben v&nbsp;[[Izrael]]i.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Petr | titul = Klíč k pražským hřbitovům| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 372 | isbn = 80-7106-486-6| strany = 238-239}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 51}}</ref> Na desce je text: ''Památce Dr. Maxe Broda, pražského rodáka, spisovatele a myslitele, průkopníka české literatury v&nbsp;zahraničí, přítele FrantyFranze Kafky a vykladatele jeho díla. Židovská náboženská obec''.

* [[Pomník Franze Kafky|Pomník Franty Kafky]] – odhalen [[4. prosinec|4. prosince]] [[2003]]: pomník mezi [[Kostel svatého Ducha (Praha)|kostelem sv. Ducha]] se [[Španělská synagoga|Španělskou synagogou]] – postava Franze Kafky sedícího na ramenou bezhlavé postavy. Bronzová plastika je vysoká 3,75 m, váží 700 kg. Sochař [[Jaroslav Róna]] se inspiroval povídkou ''Popis jednoho zápasu'' („''… A již jsem vyskočil – jedním švihem, jako by to nebylo poprvé – svému známému na ramena a údery pěstí do zad jsem ho přiměl k&nbsp;lehkému klusu…''“).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 53-55 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 5-11}}</ref> Postava je rozkročena a tak symbolizuje dva světy. Jednou nohou stojí v&nbsp;bývalém Židovském městě a druhou na Starém Městě pražském, neboť právě tudy probíhá hranice. V&nbsp;dlažbě je vyobrazen šváb, který nám připomíná povídku ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''. Plastika je tak posazena na krovkách brouka, do kterého se proměnil hlavní hrdina Řehoř Samsa. Iniciátorem vybudování pomníku byla Společnost Franze Kafky. Umělecké dílo bylo odhaleno u příležitosti 120. výročí narození spisovatele. Možné výklady:

* ''[[Hlava Franze Kafky|Mechanická hlava FrantyFranze Kafky]]'' – odhalena [[31. říjen|31. října]] [[2014]]: mobilní umělecké dílo stříbrného lesku na piazzettě za obchodním a kancelářským komplexem [[Quadrio]] nedaleko stanice metra [[Národní třída (stanice metra)|Národní třída]] vytvořil [[David Černý]]. Tato 39 tun (z toho 24 tun nerezového plechu) vážící busta je složena ze 42 pohybujících se vrstev. Všechna patra sochy se mohou otáčet nezávisle na sobě. Celkem je 11 metrů (přesně 10,6 m) vysoká. Další technické údaje: 21 motorových modulů, 2 staticko-dynamické posudky, 1 km kabelů. Investor za ni zaplatil 30 miliónů korun.

* Franz Kafka Museum – Muzeum FrantyFranze Kafky, Cihelná 2b.

** B1. '''FRANTAFRANZ KAFKA''' (1883–1924)

* A1. '''FRANTAFRANZ''' Kafka (1883–1924)