Elektrická jednotka 471: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
revert posledních čtyř editací, které obsahovaly vložení horšího obrázku
Řádek 3: Řádek 3:
název=Elektrická jednotka řady 471|
název=Elektrická jednotka řady 471|
poznámka=dle [[označení UIC]]|
poznámka=dle [[označení UIC]]|
obrázek= [[File:Kopie souboru CityElefant.jpg|thumb|Jednotka 471.063 ve stanici Milovice.]]|}}
obrázek=Soubor:471 035 CD Ostrava.jpg|
popis_obrázku=Jednotka 471.035 v Ostravě báňském nádraží VOK|

}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||ČKD Vagonka<br />(nyní [[Škoda Vagonka]])<br />[[Škoda Transportation]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||ČKD Vagonka<br />(nyní [[Škoda Vagonka]])<br />[[Škoda Transportation]]}}

Verze z 5. 5. 2019, 20:29

Šablona:Lokomotiva hlavička Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva patička

Interiér patra vloženého vozu 071

CityElefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s vozovými skříněmi, zhotovenými z hliníkových slitin. Je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích na tratích elektrizovaných stejnosměrnou soustavou 3 kV. Tyto jednotky se v pražské příměstské dopravě stávají od roku 2000 postupně nástupci elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.[1]

Jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně „hliník“ nebo „ledovec“ (podle převážně bílého nátěru prvních vyrobených jednotek).[2] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem CityElefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém bílo-modro-červeném barevném provedení.[3][4] Následující nátěr je již bílo-modrý korporátní.

Historie

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[5] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[6] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[7] V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 jsou nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bude dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky probíhaly do konce roku 2011.[8] Z ledna 2011 pochází poslední smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři byly určeny pro trať Ostrava – Mosty u Jablunkova v Moravskoslezském kraji a čtyři pro trať Praha – Benešov a byly ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[9] Pro tento účel byly některé jednotky také opatřeny reklamními polepy.

Technický popis

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z profilů, vyrobených z hliníkových slitin. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[2]

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Měniče jsou osazeny prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.

Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[10]

Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[11] V praxi je toto využíváno především při dopravě většího počtu jednotek najednou (např. při jízdách z/do depa).

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[12] Cena soupravy činila v době výroby asi 216 milionů Kč (bez DPH).[13]

Odvozené typy

Česká republika

Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[2] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[14] Po několika doobjednávkách byl celkový počet jednotek stanoven na 83 a všechny zůstaly v původní jednosystémové verzi.

Export

  • Řada 575 Litevských železnic (140 km/h, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 671 ZSSK (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 675 Ukrajinských železnic (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 951 ZSSK (160 km/h, push-pull jednotka bez hnacího elektrického vozu)
  • Deutsche Bahn – DB Regio objednala 6 souprav (push-pull,189 km/h) s lokomotivou Škoda 109E. Soupravy mají být dodány v roce 2016

Provoz a využití

DKV Praha

Poslední vyrobená jednotka - 471.083

Většinu dodaných souprav provozuje DKV Praha, provozní jednotka Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ). Nasazeny jsou v příměstské dopravě na všech elektrifikovaných tratích v okolí hlavního města (do Kolína, Nymburka, Kralup nad Vltavou, Berouna a Benešova) na linkách systému Esko. Na nejvytíženějších spojích se uplatňují i dvojice spojených jednotek pomocí vícenásobného řízení. Mezi doplňkové výkony patří osobní vlaky na trase Kolín – Pardubice – Česká Třebová, případně až do Letohradu. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 také na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem[15], což se stalo od roku 2013 i pravidlem. Mezi lety 2009–2012 byly o víkendech přebytečné pražské jednotky využity k vedení zastávkových vlaků z Děčína do Mostu, po dodávkách jednotek RegioPanter ale byly z tohoto výkonu staženy. Místo toho se začaly objevovat o víkendových dnech na rychlících Praha – Děčín, které v pracovní dny jezdí jako klasické soupravy vedené lokomotivami řady 162.

DKV Olomouc

Dvanáct jednotek provozuje DKV Olomouc, a to v provozní jednotce Bohumín.[6] Do Bohumína jsou zařazeny jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058 a 080 až 083. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na tratích Opava východ – Ostrava-Svinov a Ostrava-Svinov – Český Těšín. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[12][16] Na Ostravsku České dráhy počítaly s využitím nejméně 15 jednotek.[12][17], později bylo toto rozhodnutí přehodnoceno a zůstalo u těchto dvanácti kusů. Stěžejním výkonem jsou osobní vlaky na dvou páteřních linkách: Mosty u Jablunkova – Karviná – Ostrava – Studénka (od roku 2015 některé spoje až k letišti Ostrava-Mošnov) a Český Těšín – Havířov – Ostrava – Opava. V pracovní dny je na posilových spojích doplňují starší jednotky řady 460.

Nehody

Vykolejení v Ústí nad Labem

Dne 28. června 2010 došlo v Ústí nad Labem k nehodě elektrické jednotky s hnacím vozem 471.005-9. Při nehodě zemřel strojvedoucí.[18] Důležitou okolností při nehodě byla rychlost vlaku 108 km/h namísto 50 km/h povolených v okamžiku nehody kvůli výhybce postavené do odbočky.[18][19] Jednotka byla těžce poškozena. Po opravě, při které byla vozová skříň řídícího vozu 971.005 nahrazena nově vyrobenou, byla vrácena do provozu.

Srážka v Praze-Libni

Pozdě večer dne 23. srpna 2011 došlo v Praze-Libni ke srážce osobního vlaku z Kolína do Prahy s posunovací lokomotivou 742.330 dopravce ČD Cargo. [20] Při nehodě byli zraněni čtyři lidé – dva pracovníci a dva cestující. Celková škoda se vyšplhala na 13 milionů, z toho šest milionů na hnacím voze 471.003.[21]

Vykolejení v Ostravě

Večer dne 22.10. 2011 vykolejila na Polanecké spojce v oblasti Poodří jednotka 971 025 + 471 025. Při nehodě byl zraněn strojvedoucí a dalších šest cestujících. Příčinou nehody byla špatná viditelnost, strojvedoucí přehlédl návěst stůj a pokračoval dále do stanice Ostrava Svinov. Na Odb. Odra vjel na odvratnou kusou kolej, kde při rychlosti cca 60-80 km/h vykolejil. Jelikož se nehoda stala v těžko přístupném terénu, musela pro zraněné cestující přijet nahradní souprava.[2]

Nehoda v Poříčanech

30. 12. 2014 - 971.074 + 362.161

Projetí zarážedla Praha Masarykovo nádraží

14. 7. 2015 - 471.040 (vyjetí přes zarážedlo do haly nádraží)

Citáty

Biskup Lobkowicz 4. prosince 2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: „Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků.“[22]

Galerie

  • Elektrická jednotka řady 471 odjíždí z Masarykova nádraží v Praze.
  • Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru – „ledovec“.
    Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru – „ledovec“.
  • Jednotka řady 471 v Srbsku. Varianta původního nátěru.
    Jednotka řady 471 v Srbsku. Varianta původního nátěru.
  • Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.
    Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.
  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží
    Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží
  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.
    Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.
  • Vnitřní informační tabule
    Vnitřní informační tabule
  • Vnější informační tabule
    Vnější informační tabule

Odkazy

Reference

  1. ↑ Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  2. ↑ a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
  3. ↑ Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  4. ↑ Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  5. ↑ České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  6. ↑ a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
  7. ↑ Sedmdesátý CityElefant
  8. ↑ České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
  9. ↑ České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
  10. ↑ 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
  11. ↑ Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.
  12. ↑ a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  13. ↑ [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
  14. ↑ Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  15. ↑ Česká televize, ČT24
  16. ↑ Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  17. ↑ Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  18. ↑ a b Čeněk Třeček, Artur Janoušek. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Hana Válková. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ JAROŠ, Michal. Aktuálně: V Praze-Libni se srazily dva vlaky [online]. ŽelPage, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ BRANDEJSKÁ, Anna; ZELENÝ, Petr. V Libni se srazil osobní vlak s lokomotivou, škoda je 13 milionů [online]. iDNES.cz, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009, týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009

Externí odkazy

Hnací vozidla registrovaná v Česku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 111 • 113 • 121 • 122 • 123 • 124 • 127 • 130 • 140 • 141 • 150 • 151 • 162 • 163 • 181 • 182 • 184 ♦ Neprovozované řady: 100 • 106 • 112 • 114 • 169 • 180
El. lokomotivy akumulátorové
199 • 704.2 ♦ Neprovozované řady: 103
El. lokomotivy střídavé
210 • 218 • 230 • 240 • 242 • 263 ♦ Neprovozované řady: 209
El. lokomotivy vícesystémové
340 • 362 • 363 • 363.5 • 365 • 371 • 372 • 380 • 383 • 386 • 388 • 393
El. jednotky stejnosměrné
460 • 471 • 480 ♦ Neprovozované řady: 440 • 451 • 452 • 470
El. jednotky střídavé
530 • 550 ♦ Neprovozované řady: 560
El. jednotky vícesystémové
640 • 640.1 • 640.2 • 650 • 650.2 • 654 • 660 • 665 • 680
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 702.9 • 703 • 703.5 • 703.7 • 704 • 704.5 • 704.7 • 705.9 • 706.4 • 706.42 • 706.45 • 706.5 • 706.9 • 708 • 709 (709.4 • 709.5 • 709.6 • 709.7) • 710 • 711 (711.5 • 711.7 • 711.8) • 712 • 714 • 716 • 717 • 719 • 720 • 721 • 723.7 • 724.6 • 724.7 • 724.8 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 740 • 740.3 • 741.5 • 741.7 • 742 • 742.7 • 743 • 743.2 • 744 • 744.1 • 744.5 • 744.7 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 749 • 750 • 750.7 • 751 • 752.6 • 753 • 753.6 • 753.7 • 754 • 755 • 761 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.7) • 774.7 • 783 • 794 • 796 • 797.5 • 797.7 • 797.8 • 798.5 • 799 ♦ Neprovozované řady: 715 • 718 • 735 • 752 • 759 • 781
Motorové vozy a jednotky
805.9 • 809 • 810 • 811 (2020) • 813.2 • 814 • 816 • 817 • 818 • 832 • 840 • 841 • 842 • 843 • 844 • 845 • 846 • 847 • 848 • 854 • 892 (MVTV 2) • 893 (MVTV 3) ♦ Neprovozované řady: 801 • 802 • 811 (1997) • 812 • 813.1 • 815 • 820 • 830 • 831 • 835 • 850 • 851 • 852 • 853 • 860 • 890 • 891 • 894
Parní lokomotivy
Neprovozované řady: 998
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrická_jednotka_471&oldid=17213257“