Sázava (okres Benešov): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
os
Řádek 102: Řádek 102:
* {{Wikislovník|heslo=Sázava}}
* {{Wikislovník|heslo=Sázava}}
* {{ÚIR}}
* {{ÚIR}}
* {{Oficiální web}}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 2. 5. 2019, 17:14

Tento článek je o městě v okrese Benešov. Další významy jsou uvedeny na stránce Sázava (rozcestník).
Sázava
řeka Sázava a Sázavský klášter
řeka Sázava a Sázavský klášter
Znak města SázavaVlajka města Sázava
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSázava
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 834 (2023)[1]
Rozloha20,42 km²[2]
Nadmořská výška282–512 m n. m.
Počet domů927 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.5
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Sázava
nám. Voskovce a Wericha 356
285 06 Sázava
urad@mestosazava.cz
StarostaIng. Ivan Koldcsiter
Oficiální web: www.mestosazava.cz
Sázava
Sázava
Další údaje
Kód obce534382
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázava je malé město ležící v okrese Benešov asi 21 km severovýchodně od Benešova. Má přibližně 3 800[1] obyvatel. Město leží na řece Sázavě a jeho součástí jsou i vesnice Bělokozly, Černé Budy, Čeřenice a Dojetřice. Nachází se zde známý sázavský klášter.

Historie

Město Sázava na Müllerově mapě Čech z roku 1720, detail mapového listu č. 13.

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1053. Ovšem již v roce 1032 zde poustevník Prokop založil čtvrtý nejstarší klášter v Čechách. Důležitý je zde sklářský průmysl. Narodili se zde čeští herci Jiří Voskovec a Otomar Korbelář.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2000 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V městysi Sázava (přísl. Černé Budy, 1520 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, 2 výrobci čepic, elektrotechnický závod, továrna na vinné destiláty a likérové speciality Václav Souček, 2 mlýny, pila, stáčírna lahvového piva, 2 výrobci prádla, Kavalierovy sklárny, stavitel, 2 výrobci obuvnických svršků, velkostatek.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, bio Sokol, 2 cukráři, dekorace, 2 drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel Sázava, kapelník, knihař, kožišník, lékárna, 2 malíři, obchod s  obuví Baťa, 3 porodní asistentky, radiopotřeby, 5 řezníků, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Zásmukách, Spořitelní a záložní spolek pro Sázavu, tesařský mistr, 4 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér.

Kulturní památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sázavě (okres Benešov).
Bývalý pivovar se Sázavským klášterem
  • Sázavský klášter: Před založením kláštera zde byla poustevna svatého Prokopa. Klášter založen roku 1032 knížetem Oldřichem. (Podle jiných pramenů byl klášter založen již roku 1009 svatým Prokopem). Byl to v pořadí čtvrtý klášter v Čechách. Klášter rozvíjel slovanskou liturgii, ale v době husitských válek byla jeho činnost výrazně omezena a zastavena též stavba hlavní lodě gotické katedrály. V 18. století došlo ke zrušení kláštera a přestavbě na zámek. Klášter benediktinů, nyní basiliánů u kostela sv. Prokopa udržoval staroslověnskou liturgii. Basiliáni přišli roku 2000 a již po roce měl konvent jedenáct noviců.

Příroda

Zajímavé lokality z okolí

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/110 Benešov - Ostředek - Sázava a II/335 Mnichovice - Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice.
  • Železnice – Město leží na železniční trati 212 Čerčany - Sázava - Zruč nad Sázavou - Světlá nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území města leží železniční zastávka Plužiny, železniční zastávka Sázava zastávka, železniční stanice Sázava-Černé Budy a železniční zastávka Samopše.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Kutná Hora, Praha, Říčany, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou.
  • Železniční doprava – Po trati 212 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 10 osobních vlaků.

Turistika

  • Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Sázava - Týnec nad Sázavou - Davle.
  • Pěší turistika – Městem vedou turistické trasy červená turistická značka Čerčany - Chocerady - Sázava - Rataje nad Sázavou - Český Šternberk - Zruč nad Sázavou, modrá turistická značka Český Šternberk - Bělokozly - Sázava - Konojedy - Jevany a zelená turistická značka Kouřim - Sázava - Samopše - Český Šternberk.

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1523-1524. (česky a německy)

Související články

Externí odkazy