Mučedníci z Otranta: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 242 bajtů ,  před 2 lety
m
vnitřní odkazy
(sekce)
m (vnitřní odkazy)
 
== Historie ==
V roce [[1453]] [[Osmané dobyli]] [[Dobytí Konstantinopole|dobyli Konstantinopol]]. [[Byzantská říše]] definitivně zanikla. Teď už Osmané neohrožovali jen [[Balkán]], ale i Evropu. V létě roku [[1480]] zaútočili na [[Apeninský poloostrov]] po neúspěšném obléhání ostrova [[Rhodos]]. Hlavním velitelem Osmanů byl vezír Gedik Ahmed Paša. [[Otranto]] bylo součástí [[Neapolské království|Neapolského království]], které bylo ve sporu s tehdejší [[Benátská republika|Benátskou republikou]]. Benátky měly uzavřenou mírovou smlouvu s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], neměly proto v úmyslu Otrantu pomoci. Vojsko neapolského krále [[Ferdinand I. Ferrante|Ferdinanda I. Ferranta]] (1423-1494, vládce od 1458) bojovalo v té době v [[Toskánsko|Toskánsku]].<ref name="žh">{{Citace periodika
| příjmení = Bezděk
| jméno = Robert
Noc před pádem města vyzval arcibiskup Stefano Pendinelli všechny obyvatele k obraně města, ve které buď nepřítele porazí nebo padnou při obraně křesťanství. Na konec jeho emotivního projevu pak všichni přijímali „tělo Kristovo“ ([[eucharistie]]). Na druhý den se Turci dostali do města. Mnoho obyvatel včetně velitele 400 obránců pod vedením neapolského hraběte Francesca Zurla bylo zmasakrováno. Zabit byl i starý arcibiskup Pendinelli. Většina žen a dětí byla odvlečena jako otroci do albánské Vlory.<ref name="žh" />
 
Velitel [[Gedik Ahmed Paša]] nařídil, aby všichni zajatí muži byli předvedeni do tureckého tábora a tam nuceni ke zřeknutí se víry. Odpověď, kterou dal ve jménu všech Antonio Pezzulla, zvaný Primaldo byla okamžitá a rozhodná. Prohlásil že Ježíše Krista pokládají za Božího syna, svého Pána a pravého Boha a že chtějí radši tisíckrát zemřít než ho zapřít a stát se Turkem. Nato Ahmed Paša nařídil vykonání [[trest smrti|trestu smrti]]. Byly jim odseknuté hlavy, nebo rozčtvrceni mečem. Celý jeden rok byla nepochovaná těla nechaná na místě popravy, než je našla vojska poslaná osvobodit Otranto. V červnu [[1481]] byla jejich těla uložena v nedalekém chrámu nazvaném „k pramenům Minervy“, ale [[13. říjen|13. října]] následujícího roku, byla přenesena do katedrály.
 
== Reakce Evropy ==
Osmanské vojsko také vyplenilo města [[Lecce]], [[Taranto]] a [[Brindisi]]. Zcela zničili opatství San Nicola di Casole. Zprávy o děsivém masakru pobouřili velkou část Evropy. Neapolský král Ferdinand I. se svým synem, papež [[Sixtus IV.]], španělský vládnoucí pár [[Ferdinand Aragonský (1363)|Ferdinand Aragonský]] a [[Isabela Kastilská]] a uherský král [[Matyáš Korvín]] spojili své síly k vyhnání Osmanů a získání Otranta zpět. Koalice oblehla Otranto v květnu 1481. Koalici napomohlo že v tomto měsíci zemřel osmanský sultán [[Mehmed II.|Mehmed II.]].. Boj o nástupnictví mezi jeho syny a také povstání křesťanů proti Osmanům v AlbániAlbánii oslabilo turecké síly a v září [[1481]] bylo Otranto zpět v křesťanských rukách.<ref name="žh" />
 
== Proces svatořečení ==
 
== Jiný pohled ==
Někteří historici, kupříkladu Francesco Tesco má poněkud odlišný názor. Muslimové obvykle nenutili Židyžidy a křesťany ke konverzi k islámu. Tato náboženství totiž uznávali a tolerovali. Naopak v téže době na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] probíhala [[reconquista]], nucené obracení muslimů na křesťanskou víru. O masovém vraždění v Otrantu nepochybuje, ale důvodem byla spíše snaha exemplárně zastrašit další města, aby osmanským dobyvatelům nekladli odpor. Verze o mučednické smrti může být jen klasickým projevem vytváření křesťanské legendy.<ref name="žh" />
 
== Reference ==
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:SvatíItalští svatí]]
[[Kategorie:MučedníciKřesťanští mučedníci]]
[[Kategorie:BitvyÚmrtí 15. století1480]]

Navigační menu