Baltasar Marradas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Marradas}}
mecenát
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:Baltasar Marradas portrait engraved by Aegidius Sadeler.jpg|thumb|412x412px|Baltasar Marradas]]
[[Soubor:Baltasar Marradas portrait engraved by Aegidius Sadeler.jpg|thumb|412x412px|Baltasar Marradas]]


'''Baltasar Marradas i Vich''' ([[28. listopad]]u [[1560]] [[Valencie|Valencia]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1638]] [[Praha]]) byl šlechtic a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], později se zúčastnil boje proti českému odboji [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný [[mecenáš]] [[české baroko|českého barokního]] umění.
'''Baltasar Marradas i Vich''' ([[28. listopad]]u [[1560]] [[Valencie|Valencia]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1638]] [[Praha]]) byl šlechtic a  rytíř [[Maltézský řád|Maltézského řádu]] a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], později se zúčastnil boje proti českému odboji [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný [[mecenáš]] [[české baroko|českého barokního]] umění.


== Život ==
== Život ==
Řádek 12: Řádek 12:
Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách.
Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách.


== Mecenáš umění ==
Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]], ale za jeho podpory bylo odhaleno mnoho obrazů v&nbsp;pražských kostelích, které jsou k&nbsp;vidění dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie
S intelektuálními aktivitami v Čechách začal roku 1834. Jako první dal v Českých Budějovicích při kostele Obětování Panny Marie vystavět kapli pro gotický mariánský obraz<ref>Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 541</ref>. Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] jako symbol vítězství této patronky na Bílé Hoře. S jeho podporou bylo odhaleno mnoho obrazů v&nbsp;českých kostelích, které jsou k&nbsp;vidění dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dekanová
| příjmení = Dekanová
| jméno = Alexandra
| jméno = Alexandra
Řádek 24: Řádek 25:
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
Například ve [[Vodňany|Vodňanech]], které Marradas od roku 1620 držel zástavou, daroval do děkanského kostela votivní obraz Panny Marie Montserratské s vyobrazením dvou klečících rytířů: sebe a svého bratra Bartoloměje<ref>Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 131</ref>, originál obrazu je vystaven ve vodňanském muzeu. Dále se objevil při inauguraci Rubensových obrazů sv. Tomáše a sv. Augustina v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, odhalených roku 1637, a odhalil barokní oltář v kostele Panny Marie v Praze [[Emauzy|Emauzích]], tehdy španělských benediktinů.

== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 32: Řádek 33:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Forbelský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Forbelský | titul = Španělé, Říše a&nbsp;Čechy v&nbsp;16.&nbsp;a&nbsp;17.&nbsp;století&nbsp;: osudy generála Baltasara Marradase | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 716 | isbn = 80-7021-812-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Forbelský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Forbelský | titul = Španělé, Říše a&nbsp;Čechy v&nbsp;16.&nbsp;a&nbsp;17.&nbsp;století&nbsp;: osudy generála Baltasara Marradase | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 716 | isbn = 80-7021-812-6}}
* Pavel Štěpánek, ''Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů'', Karolinum Praha 2018, ISBN 80-246-3671-9
* Ottův slovník naučný, díl XVI., 1900, heslo Baltasar Marradas, s. 890-891


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 48: Řádek 51:
[[Kategorie:Maršálové]]
[[Kategorie:Maršálové]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Maltézští rytíři]]
[[Kategorie:Mecenáši]]
[[Kategorie:Mecenáši]]
[[Kategorie:Narození ve Valencii]]
[[Kategorie:Narození ve Valencii]]

Verze z 20. 4. 2019, 06:22

Baltasar Marradas
Narození28. listopadu 1560
Valencie
Úmrtí12. srpna 1638 (ve věku 77 let)
Praha
Povolánívojevůdce a rytíř
PodpisBaltasar Marradas – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baltasar Marradas

Baltasar Marradas i Vich (28. listopadu 1560 Valencia28. srpna 1638 Praha) byl šlechtic a  rytíř Maltézského řádu a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře Rudolfa II., později se zúčastnil boje proti českému odboji třicetileté války, stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný mecenáš českého barokního umění.

Život

Osobní pečeť

Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce 1599. Bojoval proti Benátkám ve friulské válce v roce 1617. V roce 1619 a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě Fridricha Falckého.

Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku 1621 říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku 1626 stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce 1630 se v Řezně podílel na jednáních, jejichž výsledkem bylo zbavení Albrechta z Valdštejna vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce 1631, poté, co k Praze přitáhli Sasové pod velením Jana Jiřího z Arnimu. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře Ferdinanda II., které vedlo v roce 1634 k zavraždění bývalého císařského generalissima v Chebu.

Marradas zemřel v roce 1638 jako tajný rada a místodržitel v Čechách.

Mecenáš umění

S intelektuálními aktivitami v Čechách začal roku 1834. Jako první dal v Českých Budějovicích při kostele Obětování Panny Marie vystavět kapli pro gotický mariánský obraz[1]. Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba kostela Panny Marie Vítězné jako symbol vítězství této patronky na Bílé Hoře. S jeho podporou bylo odhaleno mnoho obrazů v českých kostelích, které jsou k vidění dodnes.[2] Například ve Vodňanech, které Marradas od roku 1620 držel zástavou, daroval do děkanského kostela votivní obraz Panny Marie Montserratské s vyobrazením dvou klečících rytířů: sebe a svého bratra Bartoloměje[3], originál obrazu je vystaven ve vodňanském muzeu. Dále se objevil při inauguraci Rubensových obrazů sv. Tomáše a sv. Augustina v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, odhalených roku 1637, a odhalil barokní oltář v kostele Panny Marie v Praze Emauzích, tehdy španělských benediktinů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltasar von Marradas na německé Wikipedii.

  1. Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 541
  2. DEKANOVÁ, Alexandra. Praha španělská [online]. ČRo, 2009-4-7 [cit. 2009-04-18]. Dostupné online. 
  3. Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 131

Literatura

  • FORBELSKÝ, Josef. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase. Praha: Vyšehrad, 2006. 716 s. ISBN 80-7021-812-6. 
  • Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Karolinum Praha 2018, ISBN 80-246-3671-9
  • Ottův slovník naučný, díl XVI., 1900, heslo Baltasar Marradas, s. 890-891

Externí odkazy