Baltasar Marradas: Porovnání verzí
→Externí odkazy: * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Marradas}} |
mecenát |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[Soubor:Baltasar Marradas portrait engraved by Aegidius Sadeler.jpg|thumb|412x412px|Baltasar Marradas]] |
[[Soubor:Baltasar Marradas portrait engraved by Aegidius Sadeler.jpg|thumb|412x412px|Baltasar Marradas]] |
||
'''Baltasar Marradas i Vich''' ([[28. listopad]]u [[1560]] [[Valencie|Valencia]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1638]] [[Praha]]) byl šlechtic a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], později se zúčastnil boje proti českému odboji [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný [[mecenáš]] [[české baroko|českého barokního]] umění. |
'''Baltasar Marradas i Vich''' ([[28. listopad]]u [[1560]] [[Valencie|Valencia]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1638]] [[Praha]]) byl šlechtic a rytíř [[Maltézský řád|Maltézského řádu]] a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], později se zúčastnil boje proti českému odboji [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný [[mecenáš]] [[české baroko|českého barokního]] umění. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách. |
Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách. |
||
== Mecenáš umění == |
|||
Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] |
S intelektuálními aktivitami v Čechách začal roku 1834. Jako první dal v Českých Budějovicích při kostele Obětování Panny Marie vystavět kapli pro gotický mariánský obraz<ref>Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 541</ref>. Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]] jako symbol vítězství této patronky na Bílé Hoře. S jeho podporou bylo odhaleno mnoho obrazů v českých kostelích, které jsou k vidění dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Dekanová |
| příjmení = Dekanová |
||
| jméno = Alexandra |
| jméno = Alexandra |
||
Řádek 24: | Řádek 25: | ||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Například ve [[Vodňany|Vodňanech]], které Marradas od roku 1620 držel zástavou, daroval do děkanského kostela votivní obraz Panny Marie Montserratské s vyobrazením dvou klečících rytířů: sebe a svého bratra Bartoloměje<ref>Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 131</ref>, originál obrazu je vystaven ve vodňanském muzeu. Dále se objevil při inauguraci Rubensových obrazů sv. Tomáše a sv. Augustina v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, odhalených roku 1637, a odhalil barokní oltář v kostele Panny Marie v Praze [[Emauzy|Emauzích]], tehdy španělských benediktinů. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
Řádek 32: | Řádek 33: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Forbelský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Forbelský | titul = Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 716 | isbn = 80-7021-812-6}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Forbelský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Forbelský | titul = Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 716 | isbn = 80-7021-812-6}} |
||
* Pavel Štěpánek, ''Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů'', Karolinum Praha 2018, ISBN 80-246-3671-9 |
|||
* Ottův slovník naučný, díl XVI., 1900, heslo Baltasar Marradas, s. 890-891 |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Řádek 48: | Řádek 51: | ||
[[Kategorie:Maršálové]] |
[[Kategorie:Maršálové]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Maltézští rytíři]] |
|||
[[Kategorie:Mecenáši]] |
[[Kategorie:Mecenáši]] |
||
[[Kategorie:Narození ve Valencii]] |
[[Kategorie:Narození ve Valencii]] |
Verze z 20. 4. 2019, 06:22
Baltasar Marradas | |
---|---|
Narození | 28. listopadu 1560 Valencie |
Úmrtí | 12. srpna 1638 (ve věku 77 let) Praha |
Povolání | vojevůdce a rytíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baltasar Marradas i Vich (28. listopadu 1560 Valencia – 28. srpna 1638 Praha) byl šlechtic a rytíř Maltézského řádu a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře Rudolfa II., později se zúčastnil boje proti českému odboji třicetileté války, stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný mecenáš českého barokního umění.
Život
Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce 1599. Bojoval proti Benátkám ve friulské válce v roce 1617. V roce 1619 a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě Fridricha Falckého.
Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku 1621 říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku 1626 stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce 1630 se v Řezně podílel na jednáních, jejichž výsledkem bylo zbavení Albrechta z Valdštejna vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce 1631, poté, co k Praze přitáhli Sasové pod velením Jana Jiřího z Arnimu. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře Ferdinanda II., které vedlo v roce 1634 k zavraždění bývalého císařského generalissima v Chebu.
Marradas zemřel v roce 1638 jako tajný rada a místodržitel v Čechách.
Mecenáš umění
S intelektuálními aktivitami v Čechách začal roku 1834. Jako první dal v Českých Budějovicích při kostele Obětování Panny Marie vystavět kapli pro gotický mariánský obraz[1]. Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba kostela Panny Marie Vítězné jako symbol vítězství této patronky na Bílé Hoře. S jeho podporou bylo odhaleno mnoho obrazů v českých kostelích, které jsou k vidění dodnes.[2] Například ve Vodňanech, které Marradas od roku 1620 držel zástavou, daroval do děkanského kostela votivní obraz Panny Marie Montserratské s vyobrazením dvou klečících rytířů: sebe a svého bratra Bartoloměje[3], originál obrazu je vystaven ve vodňanském muzeu. Dále se objevil při inauguraci Rubensových obrazů sv. Tomáše a sv. Augustina v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, odhalených roku 1637, a odhalil barokní oltář v kostele Panny Marie v Praze Emauzích, tehdy španělských benediktinů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltasar von Marradas na německé Wikipedii.
- ↑ Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 541
- ↑ DEKANOVÁ, Alexandra. Praha španělská [online]. ČRo, 2009-4-7 [cit. 2009-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Praha 2018, s. 131
Literatura
- FORBELSKÝ, Josef. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase. Praha: Vyšehrad, 2006. 716 s. ISBN 80-7021-812-6.
- Pavel Štěpánek, Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů, Karolinum Praha 2018, ISBN 80-246-3671-9
- Ottův slovník naučný, díl XVI., 1900, heslo Baltasar Marradas, s. 890-891
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltasar Marradas na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Baltasar Marradas
- Marradas ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích