Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí
→Život: Uvozovky značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
+ |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Dětství == |
== Dětství == |
||
[[Soubor:Erzherzogin Maria Elisabeth 001.jpg|náhled|vlevo|Portrét malé arcivévodkyně]] |
|||
Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou (''„ajou“'') hraběnkou Berluptovou. Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a [[Ironie|ironii]], stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku ''„Sličná koketa“''. |
Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou (''„ajou“'') hraběnkou Berluptovou. Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a [[Ironie|ironii]], stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku ''„Sličná koketa“''. |
||
Řádek 19: | Řádek 18: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer [[Marie Terezie]], díky svému vzhledu začala být pyšnou a |
Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer [[Marie Terezie]], díky svému vzhledu začala být pyšnou a její nejoblíbenější zábavou bylo svádět muže, kteří se právě ocitli na rakouském dvoře. Když krásná dcera Marie Terezie dozrála v ženu, matka se začala otáčet po ženichu. I Alžběta se měla stát obětí sňatkové politiky. První za koho se mohla provdat byl polský král [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav II. August]]. Stanislav byl podle dvoru velmi atraktivní muž, který se dokonce zalíbil i Alžbětě. Ovšem Marie Terezie a [[carevna Kateřina]] s tímto sňatkem nakonec nesouhlasili. Carevna se domnívala, že by se tak posílilo postavení podunajské monarchie, zatím co císařovna viděla problém v samotném polském králi, který byl podle ní okrajová osoba. Další nápadník byl syn Krále Emanuela I. I tento nápadník byl znovu Marií Terezií zamítnut a Marie Alžběta se už nikdy neprovdala. V roce [[1767]] Vídeň opět zasáhly neštovice. Neštovice postihly i krásnou Alžbětu, která s nemocí velmi dlouhou bojovala. Jako zázrakem Alžběta tuto nemoc přežila, ovšem choroba na princeznině tváři zanechala jizvy a její krása se vytratila. Alžbětě, která žila jenom svou krásou, se zhroutil celý svět. I přesto se v jejím životě ukázala naděje, když její matka nabídla Alžbětě francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV]]. Naivní Alžběta se začala nazývat francouzskou královnou, ovšem po poslání portrétu francouzskému králi se již Ludvík neozval a radši se nechal utěšovat hraběnkou [[Marií Jeane Dubarryovou]]. I přes tuto zkušenost se Alžběta vrátila zpět do víru zábav, kdy ráda ukazovala svůj vřed (nazývalo se jí „volatá Líza”), tímto vystupováním s znepříjemnila celé okolí. Po čase se začalo probírat její finanční zajištění, které zatím její matka neřešila, proto převzala vedení nad ústavem v Innsbrucku, kde byla naopak velmi váženou dámou. Svérázná arcivévodkyně zemřela v hlavním městě Horních Rakous 22. září 1808. |
||
== |
== Vývod z předků == |
||
{{Předkové5 |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|style=font-size: 90%; line-height: 110%; |
|||
|+'''Předci Marie Alžběty ve třech generacích''' |
|||
|border=1 |
|||
|- |
|||
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0; |
|||
⚫ | |||
|boxstyle_1=background-color: #fcc; |
|||
| rowspan="4" align="center"| '''Otec:'''<br />[[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán<br />Lotrinský]] |
|||
|boxstyle_2=background-color: #fb9; |
|||
⚫ | |||
|boxstyle_3=background-color: #ffc; |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Karel V. Lotrinský]] |
|||
|boxstyle_4=background-color: #bfc; |
|||
|- |
|||
|boxstyle_5=background-color: #9fe; |
|||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Eleonora Marie Josefa Habsburská|Eleonora Marie Josefa<br />Habsburská]] |
|||
⚫ | |||
|- |
|||
|2 = [[František I. Štěpán Lotrinský]] |
|||
⚫ | |||
|3 = [[Marie Terezie]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
|- |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
|6 = [[Karel VI. Habsburský]] |
|||
|- |
|||
|7 = [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]] |
|||
| rowspan="4" align="center"| '''Matka:'''<br />[[Marie Terezie]] |
|||
| |
|8 = [[Karel V. Lotrinský]] |
||
|9 = [[Eleonora Marie Josefa Habsburská]] |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Leopold I.]] |
|||
⚫ | |||
|- |
|||
⚫ | |||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Eleonora Falcko-Neuburská]] |
|||
|12 = [[Leopold I.]] |
|||
|- |
|||
|13 = [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]] |
|||
| rowspan="2" align="center"| '''Babička:'''<br />[[Alžběta Kristýna Brunšvická]] |
|||
| |
|14 = [[Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský]] |
||
⚫ | |||
|- |
|||
⚫ | |||
|16 = [[Mikuláš František Lotrinský]] |
|||
⚫ | |||
|17 = [[Klaudie Lotrinská]] |
|||
|18 = [[Ferdinand III. Habsburský]] |
|||
|19 = [[Eleonora Magdalena Gonzagová]] |
|||
|20 = [[Ludvík XIII.]] |
|||
|21 = [[Anna Rakouská]] |
|||
|22 = [[Karel I. Ludvík Falcký]] |
|||
|23 = [[Šarlota Hesensko-Kasselská]] |
|||
|24 = [[Ferdinand III. Habsburský]] |
|||
|25 = [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Marie Anna Španělská]] |
|||
|26 = [[Filip Vilém Falcký]] |
|||
|27 = [[Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská]] |
|||
|28 = [[Antonín Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský]] |
|||
|29 = Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská |
|||
|30 = Albrecht Arnošt I. Öttingenský |
|||
|31 = Kristýna Frederika Württemberská |
|||
⚫ | |||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 19. 4. 2019, 17:46
Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská | |
---|---|
Narození | 13. srpna 1743 Vídeň |
Úmrtí | 22. září 1808 (ve věku 65 let) Linec |
Místo pohřbení | Old Cathedral, Linz |
Povolání | řeholnice |
Ocenění | Řád hvězdového kříže |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská |
Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
Příbuzní | Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská, Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Alžběta Rakouská, Leopold II., Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský, Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, Josef II. Habsbursko-Lotrinský a Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (sourozenci) |
Funkce | abatyše |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň – 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.
Původ
Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce).
Sourozenci
Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)
Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)
Dětství
Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ajou“) hraběnkou Berluptovou. Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.
Alžběta se více než studiu věnovala své kráse a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.
Život
Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer Marie Terezie, díky svému vzhledu začala být pyšnou a její nejoblíbenější zábavou bylo svádět muže, kteří se právě ocitli na rakouském dvoře. Když krásná dcera Marie Terezie dozrála v ženu, matka se začala otáčet po ženichu. I Alžběta se měla stát obětí sňatkové politiky. První za koho se mohla provdat byl polský král Stanislav II. August. Stanislav byl podle dvoru velmi atraktivní muž, který se dokonce zalíbil i Alžbětě. Ovšem Marie Terezie a carevna Kateřina s tímto sňatkem nakonec nesouhlasili. Carevna se domnívala, že by se tak posílilo postavení podunajské monarchie, zatím co císařovna viděla problém v samotném polském králi, který byl podle ní okrajová osoba. Další nápadník byl syn Krále Emanuela I. I tento nápadník byl znovu Marií Terezií zamítnut a Marie Alžběta se už nikdy neprovdala. V roce 1767 Vídeň opět zasáhly neštovice. Neštovice postihly i krásnou Alžbětu, která s nemocí velmi dlouhou bojovala. Jako zázrakem Alžběta tuto nemoc přežila, ovšem choroba na princeznině tváři zanechala jizvy a její krása se vytratila. Alžbětě, která žila jenom svou krásou, se zhroutil celý svět. I přesto se v jejím životě ukázala naděje, když její matka nabídla Alžbětě francouzského krále Ludvíka XV. Naivní Alžběta se začala nazývat francouzskou královnou, ovšem po poslání portrétu francouzskému králi se již Ludvík neozval a radši se nechal utěšovat hraběnkou Marií Jeane Dubarryovou. I přes tuto zkušenost se Alžběta vrátila zpět do víru zábav, kdy ráda ukazovala svůj vřed (nazývalo se jí „volatá Líza”), tímto vystupováním s znepříjemnila celé okolí. Po čase se začalo probírat její finanční zajištění, které zatím její matka neřešila, proto převzala vedení nad ústavem v Innsbrucku, kde byla naopak velmi váženou dámou. Svérázná arcivévodkyně zemřela v hlavním městě Horních Rakous 22. září 1808.
Vývod z předků
Mikuláš František Lotrinský | ||||||||||||
Karel V. Lotrinský | ||||||||||||
Klaudie Lotrinská | ||||||||||||
Leopold Josef Lotrinský | ||||||||||||
Ferdinand III. Habsburský | ||||||||||||
Eleonora Marie Josefa Habsburská | ||||||||||||
Eleonora Magdalena Gonzagová | ||||||||||||
František I. Štěpán Lotrinský | ||||||||||||
Ludvík XIII. | ||||||||||||
Filip I. Orleánský | ||||||||||||
Anna Rakouská | ||||||||||||
Alžběta Charlotta Orleánská | ||||||||||||
Karel I. Ludvík Falcký | ||||||||||||
Alžběta Šarlota Falcká | ||||||||||||
Šarlota Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
'Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská' | ||||||||||||
Ferdinand III. Habsburský | ||||||||||||
Leopold I. | ||||||||||||
Marie Anna Španělská | ||||||||||||
Karel VI. Habsburský | ||||||||||||
Filip Vilém Falcký | ||||||||||||
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | ||||||||||||
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Marie Terezie | ||||||||||||
Antonín Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská | ||||||||||||
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Albrecht Arnošt I. Öttingenský | ||||||||||||
Kristýna Luisa Öttingenská | ||||||||||||
Kristýna Frederika Württemberská | ||||||||||||
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons