Prezident: Porovnání verzí
{{Sloučit|Prezident (titul)|sem}} |
+sloučeno |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{různé významy|tento=hlavě státu}} |
{{různé významy|tento=titulu a hlavě státu}} |
||
{{Sloučit|Prezident (titul)|sem}} |
|||
'''Prezident''' ({{vjazyce|fr}} ''předseda'') je funkce, kterou se označuje vedoucí [[organizace]], [[Obchodní společnost|obchodní společnosti]] nebo [[stát]]u. |
|||
Prezident označuje [[hlava státu|hlavu státu]] v [[republika|republice]], která je volena [[parlament]]em, nepřímo či přímo obyvateli státu. Prezidenti často stojí i v čele různých [[diktatura|diktátorských]] režimů. Prezident je vůbec nejrozšířenějším titulem hlav států.{{Fakt/dne|20110615081738}} Úřad prezidenta, jako volené hlavy státu, zastávali na západě až do roku [[1980]] výhradně jen muži (nicméně v [[Argentina|Argentině]] se po smrti manžela [[Juan Peron|Juana Perona]] stala v roce [[1974]] na dva roky prezidentkou jeho třetí žena [[Isabel Martínez de Perón|Isabela Perón]], kterou Peron dosadil na post [[Viceprezident|viceprezidentky]] země).<ref name="prezidentky"/> První ženou v historii, která byla [[Demokracie|demokraticky]] zvolena do funkce prezidenta, se stala v roce [[1980]] [[Vigdis Finnbogadóttir]] na [[Island]]u.<ref name="prezidentky">{{Citace elektronické monografie |
'''Prezident''' ({{vjazyce|fr}} ''předseda'') je funkce, kterou se označuje vedoucí [[organizace]], [[Obchodní společnost|obchodní společnosti]] nebo [[stát]]u. Prezident označuje [[hlava státu|hlavu státu]] v [[republika|republice]], která je volena [[parlament]]em, nepřímo či přímo obyvateli státu. Prezidenti často stojí i v čele různých [[diktatura|diktátorských]] režimů. Prezident je vůbec nejrozšířenějším titulem hlav států.{{Fakt/dne|20110615081738}} Úřad prezidenta, jako volené hlavy státu, zastávali na západě až do roku [[1980]] výhradně jen muži (nicméně v [[Argentina|Argentině]] se po smrti manžela [[Juan Peron|Juana Perona]] stala v roce [[1974]] na dva roky prezidentkou jeho třetí žena [[Isabel Martínez de Perón|Isabela Perón]], kterou Peron dosadil na post [[Viceprezident|viceprezidentky]] země).<ref name="prezidentky"/> První ženou v historii, která byla [[Demokracie|demokraticky]] zvolena do funkce prezidenta, se stala v roce [[1980]] [[Vigdis Finnbogadóttir]] na [[Island]]u.<ref name="prezidentky">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = guide2womenleaders.com - FEMALE PRESIDENTS |
| titul = guide2womenleaders.com - FEMALE PRESIDENTS |
||
| url = http://www.guide2womenleaders.com/Presidents.htm |
| url = http://www.guide2womenleaders.com/Presidents.htm |
||
| Řádek 9: | Řádek 7: | ||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Prezident je titul vedoucího organizace, firmy, společnosti, klubu, odborové organizace, univerzity nebo jiné skupiny. V mnoha organizacích je právně uznaný nejvyšší „titulovaný“ úředník, který stojí nad jednotlivými [[viceprezident]]y (např. viceprezident a výkonný viceprezident). Vztah mezi prezidentem a ''generálním [[ředitel]]em'' se liší v závislosti na struktuře konkrétní organizace. Pravomoci prezidenta se značně liší mezi jednotlivými organizacemi. Tyto pravomoce jsou většinou dány zvláštními ustanoveními ve [[Stanovy|stanovách]] (například prezident může učinit „výkonná rozhodnutí“ pouze v případě, že mu to stanovy umožňují).<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Robert |
|||
| jméno = Henry M. |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Robert's Rules of Order Newly Revised |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = Da Capo Press |
|||
| místo = Philadelphie |
|||
| rok = 2011 |
|||
| vydání = 11. |
|||
| počet stran = |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 456 |
|||
| isbn = 978-0-306-82020-5 |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref> V [[Papežská kurie|papežské kurii]] mají titul prezidenta osoby v čele [[papežská rada|papežských rad]]. |
|||
== Hlava státu == |
== Hlava státu == |
||
Verze z 19. 4. 2019, 15:56
Prezident (francouzsky předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu. Prezident označuje hlavu státu v republice, která je volena parlamentem, nepřímo či přímo obyvateli státu. Prezidenti často stojí i v čele různých diktátorských režimů. Prezident je vůbec nejrozšířenějším titulem hlav států.[zdroj?] Úřad prezidenta, jako volené hlavy státu, zastávali na západě až do roku 1980 výhradně jen muži (nicméně v Argentině se po smrti manžela Juana Perona stala v roce 1974 na dva roky prezidentkou jeho třetí žena Isabela Perón, kterou Peron dosadil na post viceprezidentky země).[1] První ženou v historii, která byla demokraticky zvolena do funkce prezidenta, se stala v roce 1980 Vigdis Finnbogadóttir na Islandu.[1]
Prezident je titul vedoucího organizace, firmy, společnosti, klubu, odborové organizace, univerzity nebo jiné skupiny. V mnoha organizacích je právně uznaný nejvyšší „titulovaný“ úředník, který stojí nad jednotlivými viceprezidenty (např. viceprezident a výkonný viceprezident). Vztah mezi prezidentem a generálním ředitelem se liší v závislosti na struktuře konkrétní organizace. Pravomoci prezidenta se značně liší mezi jednotlivými organizacemi. Tyto pravomoce jsou většinou dány zvláštními ustanoveními ve stanovách (například prezident může učinit „výkonná rozhodnutí“ pouze v případě, že mu to stanovy umožňují).[2] V papežské kurii mají titul prezidenta osoby v čele papežských rad.
Hlava státu
Prezident v prezidentské republice
Prezidentská republika je založena na oddělení státních mocí – soudní, výkonné i zákonodárné. Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Je volen přímo či nepřímo občany státu.
Soustředění takového množství moci do jedněch rukou však zvyšuje nebezpečí vzniku autoritativního státu nebo přímo diktatury. Prezidentská republika nebývá dlouhodobě stabilní a demokratická. Výjimku tvoří Spojené státy americké.
Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v Americe.
Prezident v parlamentní republice
V parlamentní republice je prezident reprezentantem a symbolem státu navenek. Jeho vnitrostátní pravomoci jsou omezené a často jen formální. Zdaleka nejdůležitější je pravomoc rozpustit parlament (většinou jen v ústavně stanovených případech) a vyhlásit nové parlamentní volby. Je volen většinou parlamentem.
Prezident v poloprezidentské republice
Poloprezidentská republika má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má právo veta k zákonům, může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou referenda. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém Francie, převážně poloprezidentská je i Ruská federace.
Prezident v nedemokratických systémech
I v nedemokratických režimech bývá většinou hlavou státu prezident. Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.
Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové.
Odkazy
Reference
- ↑ a b guide2womenleaders.com - FEMALE PRESIDENTS [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBERT, Henry M. Robert's Rules of Order Newly Revised. 11.. vyd. Philadelphie: Da Capo Press, 2011. ISBN 978-0-306-82020-5. S. 456. (angličtina)
Související články
Literatura
- Zdeněk Koudelka: Prezident republiky, Nakladatelství Leges Praha, 2. vydání 2018, 376 s., ISBN 978-80-7502-126-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo prezident ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Praesident v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
