Habilitační práce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
Snaha o rozčlenění, menší revize článku.
Vřed (diskuse | příspěvky)
m Přehozeno.
Řádek 13: Řádek 13:


''Postdoktorandi'', tedy absolventi [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorských studijních programů]], resp. habilitanti, se někdy dopouštějí [[plagiát]]orství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně [[bibliografická citace|bibliografických citací]].
''Postdoktorandi'', tedy absolventi [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorských studijních programů]], resp. habilitanti, se někdy dopouštějí [[plagiát]]orství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně [[bibliografická citace|bibliografických citací]].

Pro případné pozdější získání tzv. [[profesor|profesury]] se již kvalifikační práce nepředkládá, zpracovávána je pouze tzv. ''profesorská přednáška'' s dosavadními výsledky, dalším konceptem rozvoje atp.<ref>http://www.izun.eu/univerzita/jak-se-stat-profesorem-%E2%80%94-trnita-cesta-az-na-vrchol</ref><ref>http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/profesorske_prednasky</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 41: Řádek 43:


Úspěšný obhájce či úspěšná obhájkyně této [[věda|vědecké]] práce, pokud splní i další podmínky [[habilitační řízení|habilitačního řízení]] je následně jmenován [[docent]]em pro určitý obor; je tedy způsobilý zastávat pozici docenta na některé z [[vysoká škola|vysokých škol]]. (Další uvedené podmínky jsou typicky: habilitační přednáška, zpravidla je též nutno doložit předcházející pedagogickou praxi, [[vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]], životopis, seznamy publikací a jiných prací, přehled odborných či uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních apod. – s prací toto dohromady pak tvoří tzv. habilitační spis; podrobněji: [[Habilitační řízení]].)
Úspěšný obhájce či úspěšná obhájkyně této [[věda|vědecké]] práce, pokud splní i další podmínky [[habilitační řízení|habilitačního řízení]] je následně jmenován [[docent]]em pro určitý obor; je tedy způsobilý zastávat pozici docenta na některé z [[vysoká škola|vysokých škol]]. (Další uvedené podmínky jsou typicky: habilitační přednáška, zpravidla je též nutno doložit předcházející pedagogickou praxi, [[vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]], životopis, seznamy publikací a jiných prací, přehled odborných či uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních apod. – s prací toto dohromady pak tvoří tzv. habilitační spis; podrobněji: [[Habilitační řízení]].)

Pro případné pozdější získání tzv. [[profesor|profesury]] se již kvalifikační práce nepředkládá, zpracovávána je pouze tzv. ''profesorská přednáška'' s dosavadními výsledky, dalším konceptem rozvoje atp.<ref>http://www.izun.eu/univerzita/jak-se-stat-profesorem-%E2%80%94-trnita-cesta-az-na-vrchol</ref><ref>http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/profesorske_prednasky</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 14. 4. 2019, 02:18

Habilitační práce (lze se setkat i s hovorovým habilitačka, angl. habilitation thesis) je obsáhlá odborná práce uchazečů o habilitaci, tedy řízení, které předchází jmenování docentem. Habilitační práci zpravidla vypracovává absolvent doktorského studijního programu (tedy doktor – Ph.D.), většinou zařazený na pozici odborného asistenta, nejdříve zpravidla po několika letech od ukončení tohoto svého studia (dříve „postgraduální studium“), a to pokud se dotyčný rozhodl podstoupit habilitační řízení – uchazeč se pak někdy označuje jako tzv. habilitant.

Obhajoba habilitační práce před habilitační komisí je zpravidla součástí zmíněného řízení (uchazeč o habilitaci uvádí, v jakém oboru o habilitaci žádá). Habilitačnímu řízení nicméně nepředchází další formální studium, ale vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) činnost – typicky činnost ve výzkumu, publikování, výuka atd.

Habilitační prací se v Česku dle vysokoškolského zákona rozumí výslovně buďto: „písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněných komentářem, nebo tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.“[1]

Postdoktorandi, tedy absolventi doktorských studijních programů, resp. habilitanti, se někdy dopouštějí plagiátorství, přitom použití části, případně i celého cizího díla je možné i legálně, avšak musí být dodržena závazná pravidla včetně bibliografických citací.

Pro případné pozdější získání tzv. profesury se již kvalifikační práce nepředkládá, zpracovávána je pouze tzv. profesorská přednáška s dosavadními výsledky, dalším konceptem rozvoje atp.[2][3]

Historie

V současnosti musí ze zákona příslušná habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou (případně uměleckou radou) jmenovat 3 oponenty pro habilitační práci, přičemž z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být maximálně jeden z nich.[4] Příslušná habilitační komise pak na základě posudků oponentů hodnotí úroveň předložené habilitační práce.[5]

Náležitosti

Upřesňující podmínky k habilitační práci, např. formální náležitosti, si příslušná univerzita může stanovit svým vnitřním předpisem, kupříkladu tzv. habilitačním řádem, a to vzhledem k příslušné oblasti.[6][7]

Úspěšný obhájce či úspěšná obhájkyně této vědecké práce, pokud splní i další podmínky habilitačního řízení je následně jmenován docentem pro určitý obor; je tedy způsobilý zastávat pozici docenta na některé z vysokých škol. (Další uvedené podmínky jsou typicky: habilitační přednáška, zpravidla je též nutno doložit předcházející pedagogickou praxi, vysokoškolské diplomy, životopis, seznamy publikací a jiných prací, přehled odborných či uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních apod. – s prací toto dohromady pak tvoří tzv. habilitační spis; podrobněji: Habilitační řízení.)

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 72. Dostupné online.
  2. http://www.izun.eu/univerzita/jak-se-stat-profesorem-%E2%80%94-trnita-cesta-az-na-vrchol
  3. http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/profesorske_prednasky
  4. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 72. Dostupné online.
  5. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 72. Dostupné online.
  6. Habilitační a jmenovací řízení [online]. Univerzita Karlova. Dostupné online. 
  7. Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační a jmenovací řízení (do 1. 2. 2014) [online]. Univerzita Karlova. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy