Georges Couthon: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: montagnardů
→‎Život: Thermidorském převratu
Řádek 4: Řádek 4:


== Život ==
== Život ==
Narodil se v Orcetu roku 1755 v rodině [[Notář|notáře]]. Šel v otcových stopách a sám se stal notářem. Měl zdravotní problémy a trpěl [[Meningitida|Meningiditou]], z tohoto důvodu mu ochrnuly nohy a roku [[1792]] byl připoután na invalidní vozíček. Roku [[1790]] po vypuknutí revoluce vstoupil do svobodných zednářů a nadchl se pro revoluci. Roku [[1791]] byl zvolen poslancem do [[Zákonodárné národní shromáždění|Zákonodárného shromáždění]]. Brzy se stal nadšeným stoupencem [[Hora (Velká francouzská revoluce)|montagnardů]] a [[Jakobíni|jakobínů]], připojil se do jejich řad a získal si zde velmi významné postavení. [[Hlasování o vině a trestu Ludvíka XVI.|Hlasoval pro smrt krále]] bez možnosti odvolání k lidu a roku [[1793]] byl zvolen do [[Výbor pro všeobecnou bezpečnost|Výboru pro veřejnou bezpečnost]]. Jeho moc rostla společně s růstem mocí nejradikálnějších jakobínů kolem [[Maximilien Robespierre|Robespierra]], kterých byl členem. Podílel se v létě roku [[1793]] na pádu [[Girondisté|girondistů]] a byl vyslán do [[Lyon|Lyonu]] potlačit místní povstání. Když se ke konci téhož roku vrátil do [[Paříž|Paříže]], byl zvolen předsedou [[Národní konvent|Národního konventu]]. Následně hrál zásadní roli v zadržování a popravách [[Hébertisté|hébertistů]], [[Enragéti|zběsilých]] i [[Indulgenti|dantonistů]] a ve velkém [[Jakobínský teror|jakobínském teroru]]. Podílel se na zákonu z 22. prairialu a byl součástí vládnoucího triumvirátu s Robespierrem a Saint-Justem. S nimi byl ale v [[Thermidorský převrat|Theremidorském převratu]] svržen a 28. července v Paříži popraven.
Narodil se v Orcetu roku 1755 v rodině [[Notář|notáře]]. Šel v otcových stopách a sám se stal notářem. Měl zdravotní problémy a trpěl [[Meningitida|Meningiditou]], z tohoto důvodu mu ochrnuly nohy a roku [[1792]] byl připoután na invalidní vozíček. Roku [[1790]] po vypuknutí revoluce vstoupil do svobodných zednářů a nadchl se pro revoluci. Roku [[1791]] byl zvolen poslancem do [[Zákonodárné národní shromáždění|Zákonodárného shromáždění]]. Brzy se stal nadšeným stoupencem [[Hora (Velká francouzská revoluce)|montagnardů]] a [[Jakobíni|jakobínů]], připojil se do jejich řad a získal si zde velmi významné postavení. [[Hlasování o vině a trestu Ludvíka XVI.|Hlasoval pro smrt krále]] bez možnosti odvolání k lidu a roku [[1793]] byl zvolen do [[Výbor pro všeobecnou bezpečnost|Výboru pro veřejnou bezpečnost]]. Jeho moc rostla společně s růstem mocí nejradikálnějších jakobínů kolem [[Maximilien Robespierre|Robespierra]], kterých byl členem. Podílel se v létě roku [[1793]] na pádu [[Girondisté|girondistů]] a byl vyslán do [[Lyon|Lyonu]] potlačit místní povstání. Když se ke konci téhož roku vrátil do [[Paříž|Paříže]], byl zvolen předsedou [[Národní konvent|Národního konventu]]. Následně hrál zásadní roli v zadržování a popravách [[Hébertisté|hébertistů]], [[Enragéti|zběsilých]] i [[Indulgenti|dantonistů]] a ve velkém [[Jakobínský teror|jakobínském teroru]]. Podílel se na zákonu z 22. prairialu a byl součástí vládnoucího triumvirátu s Robespierrem a Saint-Justem. S nimi byl ale v [[Thermidorský převrat|Thermidorském převratu]] svržen a 28. července v Paříži popraven.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 13. 4. 2019, 03:06

Georges Couthon
Narození22. prosince 1755
Orcet
Úmrtí28. července 1794 (ve věku 38 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníHřbitov Errancis
Povolánípolitik, advokát a soudce
Politická stranaJakobíni
Funkcepředseda Národního konventu (1793–1794)
poslanec francouzského Národního shromáždění
PodpisGeorges Couthon – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Couthon (22. prosince 1755 Orcet28. července 1794 Paříž) byl francouzský politik a právník během Velké francouzské revoluce.

Život

Narodil se v Orcetu roku 1755 v rodině notáře. Šel v otcových stopách a sám se stal notářem. Měl zdravotní problémy a trpěl Meningiditou, z tohoto důvodu mu ochrnuly nohy a roku 1792 byl připoután na invalidní vozíček. Roku 1790 po vypuknutí revoluce vstoupil do svobodných zednářů a nadchl se pro revoluci. Roku 1791 byl zvolen poslancem do Zákonodárného shromáždění. Brzy se stal nadšeným stoupencem montagnardů a jakobínů, připojil se do jejich řad a získal si zde velmi významné postavení. Hlasoval pro smrt krále bez možnosti odvolání k lidu a roku 1793 byl zvolen do Výboru pro veřejnou bezpečnost. Jeho moc rostla společně s růstem mocí nejradikálnějších jakobínů kolem Robespierra, kterých byl členem. Podílel se v létě roku 1793 na pádu girondistů a byl vyslán do Lyonu potlačit místní povstání. Když se ke konci téhož roku vrátil do Paříže, byl zvolen předsedou Národního konventu. Následně hrál zásadní roli v zadržování a popravách hébertistů, zběsilých i dantonistů a ve velkém jakobínském teroru. Podílel se na zákonu z 22. prairialu a byl součástí vládnoucího triumvirátu s Robespierrem a Saint-Justem. S nimi byl ale v Thermidorském převratu svržen a 28. července v Paříži popraven.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy