Oběť: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 3. 2019, 11:26

Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů (obětin), zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých náboženství vyvinuly formy „nekrvavé oběti“, např. darování obětovaných předmětů nebo zasvěcení obětovaných osob duchovní službě. Motivací oběti bývá usmíření rozhněvaných bohů, jejich pocta nebo očekávání, že náhradou za obětované cennosti bohové obětníka vyslyší a splní jeho přání (do ut des). Zvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma.

V křesťanství má klíčový význam smrt Ježíše Krista, která bývá na základě starozákonního obětního institutu chápána tak, že v ní Bůh, Otec Ježíše, usmířil lidstvo sám se sebou (viz Ř 3,25; 2 Kor 5, 14-21). Římskokatolická mše, v níž se při slavení eucharistie Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá mešní obětí, a část mše, při které se zvlášť připomíná Ježíšova poslední večeře, se často označuje jako obětování. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní (viz Žid 9,12; 10,1-18), a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. Ofěra věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely.

V přeneseném smyslu se slovo oběť používá jednak tam, kde někdo nesobecky koná dobro pro druhé za cenu osobní ztráty, a jednak i ve smyslu zřeknutí se něčeho v očekávání budoucího většího zisku (např. v šachu).

Odkazy

Související články

Hekatomba

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu oběť na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo oběť ve Wikislovníku
Oběť ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy}}
-'''Oběť''' je [[náboženství|náboženský]] úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů ('''obětin'''), zvířat nebo [[Lidská oběť|lidí]] [[Bůh|bohům]], [[duch]]ům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých [[náboženství]] vyvinuly formy „nekrvavé oběZvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma.
+'''Oběť''' je [[náboženství|náboženský]] úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů ('''obětin'''), zvířat nebo [[Lidská oběť|lidí]] [[Bůh|bohům]], [[duch]]ům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých [[náboženství]] vyvinuly formy „nekrvavé oběti“, např. darování obětovaných předmětů nebo zasvěcení obětovaných osob duchovní službě. Motivací oběti bývá usmíření rozhněvaných bohů, jejich pocta nebo očekávání, že náhradou za obětované cennosti bohové obětníka vyslyší a splní jeho přání (''[[do ut des]]''). Zvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma.
 V [[křesťanství]] má klíčový význam [[pašije|smrt]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], která bývá na základě starozákonního obětního institutu chápána tak, že v ní Bůh, Otec Ježíše, usmířil lidstvo sám se sebou (viz [[List Římanům|Ř]] 3,25; [[Druhý list Korintským|2 Kor 5]], 14-21). Římskokatolická [[mše]], v níž se při slavení eucharistie Ježíšova smrt a [[zmrtvýchvstání]] připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá '''mešní obětí''', a část mše, při které se zvlášť připomíná Ježíšova poslední večeře, se často označuje jako '''obětování'''. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní (viz [[List Židům|Žid]] 9,12; 10,1-18), a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. [[Ofěra]] věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely.