Poštorná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m formát
drobné doplnění
Řádek 38: Řádek 38:


== Geografie ==
== Geografie ==
Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je plochý, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]].
Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]].


Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice|Valticemi]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]).
Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice|Valticemi]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]).
Řádek 46: Řádek 46:
* 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná
* 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná
* od 1653 – sídlo samostatné [[Farnost|farnosti]] (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]])
* od 1653 – sídlo samostatné [[Farnost|farnosti]] (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]])
* po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna)
* po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna , chemická továrna)
*1872 – napojení na železnici ([[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]) s dnešní stanicí ''Boří les'' (u chemické továrny)
*1872 – napojení na železnici ([[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]) s dnešní stanicí ''Boří les'' (u chemické továrny)
* 1873 – 1262 obyvatel
* 1873 – 1262 obyvatel
*1901 – otevření železniční trati do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], se stanicí ''Poštorná'' (u cihelny, dnes výrobna keramiky)
*1901 – otevření železniční trati do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], se stanicí ''Poštorná'' (u cihelny)
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)

Verze z 6. 3. 2019, 14:08

Šablona:Infobox - sídloPoštorná (německy Unter Themenau[1]) je místní část Břeclavi, původně samostatná obec (městys), do roku 1920 součást Dolních Rakous. Má asi 5 tisíc obyvatel.

Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.

Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země moravské, politického okresu Hodonín. V letech 1938–45 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého okresu Břeclav a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.

Geografie

Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy.

Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).

Přehled historie

Členění Břeclavi
  • 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
  • od 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
  • po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna , chemická továrna)
  • 1872 – napojení na železnici (trať Břeclav–Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (u chemické továrny)
  • 1873 – 1262 obyvatel
  • 1901 – otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny)
  • od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
  • 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
  • 1924 – povýšení na městys
  • 1938–1945 – součást Německé říše
  • 1961 – 3472 obyvatel
  • 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel.

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Poštorná 1175 1711 2639 3426 3679 3860 3853 3073 3472 3682 4386 5190 5304 5038
Počet domů část Poštorná 194 247 316 403 521 586 723 773 801 801 815 1077 1137 1241

Společnost

V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.

Doprava

Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a silnice do Lednice. Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.

Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav–Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Břeclavi.

V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:

  • farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
  • Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
  • Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.

K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 1000. 
  2. Poštorná [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
  • Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

Související články

Externí odkazy