Poštorná: Porovnání verzí
m formát značka: editace z Vizuálního editoru |
drobné doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je plochý, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]]. |
Poštorná se nachází v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] při ústí potoka [[Včelínek]] do systému ramen řeky [[Dyje]]. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu [[Boří les]], ze severovýchodu a jihovýchodu komplex [[Lužní les|lužních lesů]] podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště [[Ropa|ropy]]. |
||
Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice|Valticemi]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]). |
Poštorná sousedí na severu s [[Charvátská Nová Ves|Charvátskou Novou Vsí]], na východě s vlastní Břeclaví, na západě s [[Valtice|Valticemi]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] (obec [[Bernhardsthal]]). |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
* 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná |
* 1. polovina 16. století – na [[Lichtenštejnové|lichtenštejnském]] panství založena [[Moravští Chorvati|charvátskými]] kolonisty ves Poštorná |
||
* od 1653 – sídlo samostatné [[Farnost|farnosti]] (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]]) |
* od 1653 – sídlo samostatné [[Farnost|farnosti]] (do roku 1785 součástí [[Diecéze pasovská|pasovské diecéze]]) |
||
* po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna) |
* po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna , chemická továrna) |
||
*1872 – napojení na železnici ([[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]) s dnešní stanicí ''Boří les'' (u chemické továrny) |
*1872 – napojení na železnici ([[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]) s dnešní stanicí ''Boří les'' (u chemické továrny) |
||
* 1873 – 1262 obyvatel |
* 1873 – 1262 obyvatel |
||
*1901 – otevření železniční trati do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], se stanicí ''Poštorná'' (u cihelny |
*1901 – otevření železniční trati do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]], se stanicí ''Poštorná'' (u cihelny) |
||
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy |
* od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy |
||
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900) |
* 31. 7. 1920 – připojení k [[Československo|Československu]] (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900) |
Verze z 6. 3. 2019, 14:08
Šablona:Infobox - sídloPoštorná (německy Unter Themenau[1]) je místní část Břeclavi, původně samostatná obec (městys), do roku 1920 součást Dolních Rakous. Má asi 5 tisíc obyvatel.
Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.
Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země moravské, politického okresu Hodonín. V letech 1938–45 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého okresu Břeclav a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.
Geografie
Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy.
Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).
Přehled historie
- 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
- od 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
- po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna , chemická továrna)
- 1872 – napojení na železnici (trať Břeclav–Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (u chemické továrny)
- 1873 – 1262 obyvatel
- 1901 – otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny)
- od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
- 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
- 1924 – povýšení na městys
- 1938–1945 – součást Německé říše
- 1961 – 3472 obyvatel
- 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]
Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel.
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Poštorná | 1175 | 1711 | 2639 | 3426 | 3679 | 3860 | 3853 | 3073 | 3472 | 3682 | 4386 | 5190 | 5304 | 5038 |
Počet domů | část Poštorná | 194 | 247 | 316 | 403 | 521 | 586 | 723 | 773 | 801 | 801 | 815 | 1077 | 1137 | 1241 |
Společnost
V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.
Doprava
Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a silnice do Lednice. Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.
Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav–Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou.
Pamětihodnosti
V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:
- farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
- Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
- Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.
K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.
Odkazy
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 1000.
- ↑ Poštorná [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
Literatura
- Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
- Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poštorná na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR