Popeleční středa: Porovnání verzí
Doplněny církve mající v kalendáři Popeleční středu. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Doplněna CČSH značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| souvisí s = [[Mardi Gras]], [[Masopust]], [[Postní doba]], [[Velikonoce]] |
| souvisí s = [[Mardi Gras]], [[Masopust]], [[Postní doba]], [[Velikonoce]] |
||
}} |
}} |
||
'''Popeleční středa''' ([[Latina|lat.]] ''dies cinerum'') je v [[římskokatolická církev|římskokatolickém]] [[liturgický kalendář|liturgickém kalendáři]], |
'''Popeleční středa''' ([[Latina|lat.]] ''dies cinerum'') je v [[římskokatolická církev|římskokatolickém]] [[liturgický kalendář|liturgickém kalendáři]],starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den [[postní doba|postní doby]]. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční nedělí]]. Pro každý rok platí jiné [[výpočet data Velikonoc|datum Velikonoc]], což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 6. 3. 2019, 08:10
| Popeleční středa | |
|---|---|
 Popelec, křížek z popela, na čele. | |
| Slavený | většinou západních křesťanů |
| Druh | křesťanský |
| Datum | středa sedmý týden před Velikonoci |
| Oslavy | Mše, Bohoslužba, Božská liturgie |
| Souvisí s | Mardi Gras, Masopust, Postní doba, Velikonoce |
Popeleční středa (lat. dies cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři,starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.
Historie
V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.
Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.
Náboženský význam
Popeleční středa je dnem přísného postu a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. popelec, doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš [1]. Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.
Odkazy
Reference
- ↑ Český misál. Praha: Česká liturgická komise, 1983. Kapitola Doba postní, s. 170.
Literatura
- ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Popeleční středa, s. 102.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Popeleční středa na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Popelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
