Kavárna Union: Porovnání verzí
Souřadnice: 50°4′57″ s. š., 14°25′8″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m různé významy |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Přesunout|Kavárna Union (Praha)|komentář=Není, resp. nebyla to jediná kavárna Union v Čechách - další už od roku 1907 existovala (a dosud existuje) v České Lípě (kulturní památka, secesní stavba).}}{{různé významy|druhý=kavárně v České Lípě|rozlišovač=Česká Lípa}}[[ |
{{Přesunout|Kavárna Union (Praha)|komentář=Není, resp. nebyla to jediná kavárna Union v Čechách - další už od roku 1907 existovala (a dosud existuje) v České Lípě (kulturní památka, secesní stavba).}}{{různé významy|druhý=kavárně v České Lípě|rozlišovač=Česká Lípa}}[[Soubor:Braunerův dům před 1939.jpg|náhled|Braunerův dům před r. 1939]] |
||
'''Kavárna Union''', zvaná také '''Unionka''', byla [[kavárna]] a středisko kulturního života v [[Praha|Praze]] v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na [[nároží]] ulic [[Národní (Praha)|Národní]] a Na Perštýně. |
'''Kavárna Union''', zvaná také '''Unionka''', byla [[kavárna]] a středisko kulturního života v [[Praha|Praze]] v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na [[nároží]] ulic [[Národní (Praha)|Národní]] a Na Perštýně. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[ |
[[Soubor:Kavárna Union inzerát 1892.jpg|náhled|Kavárna Union, inzerát 1892]] |
||
Nejstarší zmínka o domě pochází z roku [[1429]], kdy stál u hradebního příkopu a můstku za [[Opevnění Prahy|hradbami]] [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně [[Klasicistní architektura|klasicistní]] přestavby dle plánů z roku [[1789]]. V domě je k roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref> |
Nejstarší zmínka o domě pochází z roku [[1429]], kdy stál u hradebního příkopu a můstku za [[Opevnění Prahy|hradbami]] [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně [[Klasicistní architektura|klasicistní]] přestavby dle plánů z roku [[1789]]. V domě je k roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref> |
||
V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace např. architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref> |
V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace např. architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref> |
||
==Karel Čapek, Eduard Bass a zrušení Unionky== |
== Karel Čapek, Eduard Bass a zrušení Unionky == |
||
[[ |
[[Soubor:Národní třída 1938.jpg|náhled|Praha, Národní třída 1939 (Braunerův dům označen č.2)]] |
||
V roce 1923 se [[Karel Čapek]] emotivně postavil proti možnému rušení kavárny Union. V úvodníku ''Ohrožená památka'' z 23. ledna vyjmenovával intelektuály, především z oblasti literatury, kteří se v kavárně scházeli. Přirovnal "Unionku" k nejslavnějším literárním kavárnám Paříže a Berlína.<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bee83f00-83d0-11dc-899e-000d606f5dc6?page=uuid:5ef980b0-8270-11dc-895b-000d606f5dc6 Lidové noviny, 21.1.1923, s.1, ''Ohrožená památka'']</ref> |
V roce 1923 se [[Karel Čapek]] emotivně postavil proti možnému rušení kavárny Union. V úvodníku ''Ohrožená památka'' z 23. ledna vyjmenovával intelektuály, především z oblasti literatury, kteří se v kavárně scházeli. Přirovnal "Unionku" k nejslavnějším literárním kavárnám Paříže a Berlína.<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bee83f00-83d0-11dc-899e-000d606f5dc6?page=uuid:5ef980b0-8270-11dc-895b-000d606f5dc6 Lidové noviny, 21.1.1923, s.1, ''Ohrožená památka'']</ref> |
||
O sedmnáct let později, 20. ledna 1940, se stejnému problému ve stejném deníku věnoval [[Eduard Bass]]. Ten již nepoužil [[Karel Čapek|Čapkovy]] citové argumenty o místu, kde se scházely osobnosti, ale hodnotil unikátnost Braunerova domu. Vzal do úvahy, že dům překáží dopravě a navrhl, aby (podobně jako u paláce Metro, stojícího ve stejném bloku domů) bylo v Braunerově domě vybudováno [[podloubí]]. Tím by mohl být odstraněn chodník a Národní třída by získala potřebný pruh pro automobilovou dopravu.<ref group="p">Nejednalo se o jediný článek Lidových novin bojující za zachování Braunerova domu. V letech 1939-1940 se deník této otázce věnoval minimálně pětkrát.</ref> |
O sedmnáct let později, 20. ledna 1940, se stejnému problému ve stejném deníku věnoval [[Eduard Bass]]. Ten již nepoužil [[Karel Čapek|Čapkovy]] citové argumenty o místu, kde se scházely osobnosti, ale hodnotil unikátnost Braunerova domu. Vzal do úvahy, že dům překáží dopravě a navrhl, aby (podobně jako u paláce Metro, stojícího ve stejném bloku domů) bylo v Braunerově domě vybudováno [[podloubí]]. Tím by mohl být odstraněn chodník a Národní třída by získala potřebný pruh pro automobilovou dopravu.<ref group="p">Nejednalo se o jediný článek Lidových novin bojující za zachování Braunerova domu. V letech 1939-1940 se deník této otázce věnoval minimálně pětkrát.</ref> |
||
Na dobových fotografiích je vidět, jak Braunerův dům (označen č. 2) a palác Metro (č.1) vystupovaly oproti ostatním domům do ulice. Návrh [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] na vybudování podloubí tuto situaci respektoval a řešil. |
Na dobových fotografiích je vidět, jak Braunerův dům (označen č. 2) a palác Metro (č.1) vystupovaly oproti ostatním domům do ulice. Návrh [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] na vybudování podloubí tuto situaci respektoval a řešil. |
||
Ještě v roce 1941 informoval tisk o výstavbě lešení u domu a přípravách k opravám. Zdálo se tedy, že Braunerův dům bude ještě na dlouho zachován.<ref name=ln1941>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c52fc2f0-6f63-11dd-b1b8-000d606f5dc6?page=uuid:cb0ee490-4938-11dd-b04d-000d606f5dc6 Lidové noviny, 17.4.1941, s.4, ''Opravuje se Braunerův dům'']</ref> |
Ještě v roce 1941 informoval tisk o výstavbě lešení u domu a přípravách k opravám. Zdálo se tedy, že Braunerův dům bude ještě na dlouho zachován.<ref name=ln1941>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c52fc2f0-6f63-11dd-b1b8-000d606f5dc6?page=uuid:cb0ee490-4938-11dd-b04d-000d606f5dc6 Lidové noviny, 17.4.1941, s.4, ''Opravuje se Braunerův dům'']</ref> |
||
Zpráva v [[Lidové noviny|Lidových novinách]] z 17. 4. 1941 hovořila o kavárně Union ještě v přítomném čase, tedy jako o fungující.<ref name="ln1941" |
Zpráva v [[Lidové noviny|Lidových novinách]] z 17. 4. 1941 hovořila o kavárně Union ještě v přítomném čase, tedy jako o fungující.<ref name="ln1941"/> Nepodařilo se prozatím dohledat, kdy přesně byla kavárna uzavřena, ale stalo se tak téhož roku.<ref>{{Citace kvalifikační práce |
||
| příjmení = Doleželová |
| příjmení = Doleželová |
||
| jméno = Erika |
| jméno = Erika |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
</ref> |
</ref> |
||
==Současný stav== |
== Současný stav == |
||
[[ |
[[Soubor:Staré Město, Národní 29, Na Perštýně 1, Albatros.jpg|náhled|Praha, roh Národní a Na Perštýně (místo, kde stál Braunerův dům), stav 2013]] |
||
Dům byl zbořen v letech [[1949]]–[[1950]]<ref>Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=%22kav%C3%A1rna+union%22++1949+]</ref> a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem ''Dům dětské knihy''<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/2/5.png Rudé právo, 2.12.1970, s.5, ''Zábava, ale nejenom zábava'']</ref> a sloužila [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]]. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství [[Bohumil Říha|Bohumila Říhy]]<ref>http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/</ref>. Dnes zde sídlí banka. |
Dům byl zbořen v letech [[1949]]–[[1950]]<ref>Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=%22kav%C3%A1rna+union%22++1949+]</ref> a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem ''Dům dětské knihy''<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/2/5.png Rudé právo, 2.12.1970, s.5, ''Zábava, ale nejenom zábava'']</ref> a sloužila [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]]. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství [[Bohumil Říha|Bohumila Říhy]]<ref>http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/</ref>. Dnes zde sídlí banka. |
||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
{{Portály|Česko|Kultura|Praha}} |
{{Portály|Česko|Kultura|Praha}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Kavárny v Praze|Union]] |
[[Kategorie:Kavárny v Praze|Union]] |
||
[[Kategorie:Staré Město (Praha)]] |
[[Kategorie:Staré Město (Praha)]] |
||
Verze z 28. 2. 2019, 12:09
Kavárna Union, zvaná také Unionka, byla kavárna a středisko kulturního života v Praze v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na nároží ulic Národní a Na Perštýně.
Historie
Nejstarší zmínka o domě pochází z roku 1429, kdy stál u hradebního příkopu a můstku za hradbami Starého Města. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně klasicistní přestavby dle plánů z roku 1789. V domě je k roku 1820 doložena Vídeňská kavárna. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik František August Brauner a jeho dcera, malířka Zdenka Braunerová.[1]
V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například Alois Jirásek, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek či Antonín Wiehl; z mladší generace např. architekti Pavel Janák, Josef Gočár, malíři Bohumil Kubišta, František Kysela, Josef Lada, spisovatelé Fráňa Šrámek, Eduard Bass, Jaroslav Hašek nebo historici umění Antonín Matějček a V. V. Štech. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.[2]
Karel Čapek, Eduard Bass a zrušení Unionky
V roce 1923 se Karel Čapek emotivně postavil proti možnému rušení kavárny Union. V úvodníku Ohrožená památka z 23. ledna vyjmenovával intelektuály, především z oblasti literatury, kteří se v kavárně scházeli. Přirovnal "Unionku" k nejslavnějším literárním kavárnám Paříže a Berlína.[3]
O sedmnáct let později, 20. ledna 1940, se stejnému problému ve stejném deníku věnoval Eduard Bass. Ten již nepoužil Čapkovy citové argumenty o místu, kde se scházely osobnosti, ale hodnotil unikátnost Braunerova domu. Vzal do úvahy, že dům překáží dopravě a navrhl, aby (podobně jako u paláce Metro, stojícího ve stejném bloku domů) bylo v Braunerově domě vybudováno podloubí. Tím by mohl být odstraněn chodník a Národní třída by získala potřebný pruh pro automobilovou dopravu.[p 1]
Na dobových fotografiích je vidět, jak Braunerův dům (označen č. 2) a palác Metro (č.1) vystupovaly oproti ostatním domům do ulice. Návrh Eduarda Basse na vybudování podloubí tuto situaci respektoval a řešil.
Ještě v roce 1941 informoval tisk o výstavbě lešení u domu a přípravách k opravám. Zdálo se tedy, že Braunerův dům bude ještě na dlouho zachován.[4]
Zpráva v Lidových novinách z 17. 4. 1941 hovořila o kavárně Union ještě v přítomném čase, tedy jako o fungující.[4] Nepodařilo se prozatím dohledat, kdy přesně byla kavárna uzavřena, ale stalo se tak téhož roku.[5]
Současný stav
Dům byl zbořen v letech 1949–1950[6] a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem Dům dětské knihy[7] a sloužila nakladatelství Albatros. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství Bohumila Říhy[8]. Dnes zde sídlí banka.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Nejednalo se o jediný článek Lidových novin bojující za zachování Braunerova domu. V letech 1939-1940 se deník této otázce věnoval minimálně pětkrát.
Reference
- ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260
- ↑ Kde se v Praze chodívalo za múzami
- ↑ Lidové noviny, 21.1.1923, s.1, Ohrožená památka
- ↑ a b Lidové noviny, 17.4.1941, s.4, Opravuje se Braunerův dům
- ↑ DOLEŽELOVÁ, Erika. Česko-německé literární vztahy v 1. polovině 20. století. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 33-34. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[1]
- ↑ Rudé právo, 2.12.1970, s.5, Zábava, ale nejenom zábava
- ↑ http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/
